Mecenáši a bakaláři u sv. Martina ve zdi na Starém Městě v Praze
Na Starém Městě pražském bychom v době renesance našli mnoho absolventů pražského vysokého učení. V období po konci husitských válek až do roku 1622 se pražské vysoké učení proměnilo na školu, kam přicházeli studenti téměř výlučně z kališnického prostředí. Univerzita se stala prostředím primárně pro měšťanské vrstvy. Pražské vysoké učení však také velkou měrou přispívalo k rozvoji humanistického písemnictví v našich zemích. Množství obyvatel, které se věnovalo literární činnosti a mecenášství v oblasti humanismu bylo ve své době mimořádné. Přispívaly k tomu i kvalitní tiskárny a síť partikulárních škol mimo hlavní město, kde vyučovali absolventi vysokého učení[1] [2]
Takovým odrazem pražského učení – náboženstvím a významnými farníky byl kostel sv. Martina ve zdi na Starém Městě, kde najdeme absolventy z řad měšťanů mezi dárci, farníky a někteří zde našli i poslední odpočinek. Jednalo se o elitu, vzděláním i postavením v obci.
Sám kostel se významně zapsal do dějin naší země, koncem října 1414 se v kostele sv. Martina vůbec poprvé, a to dokonce ještě dříve než v proslulé Betlémské kapli, podávala svátost oltářní pod obojím způsobem i pro laiky a nejenom pro duchovní, jak tomu bylo tehdy zvykem. Kostel se stal oporou pražské reformace. Koncem 15. století probíhala pozdně-gotická přestavba kostela. Financovala ji utrakvistická měšťanská rodina Holců z Květnice.[3] V době pobělohorské museli nekatoličtí kněží odejít. V 18. století byl kostel zrušen josefínskými reformami a proměněn v užitkovou a ubytovací budovu. V době asanace Starého města pražského na přelomu 19. a 20. století byla budova zakoupena městem a velmi zdařile zrekonstruována podle návrhu architekta Kamila Hilberta. Od té doby až po dnešní dny je kostel v užívání Českobratrské církve evangelické.[4]
Na západní straně vpravo za vstupními dveřmi, stojí náhrobník z černého kamene. Po obvodu náhrobku se vine lem, ve kterém je nápis vytesaný gotickou miniskulí: Létha 1608 W pátek po Stržedo/ postu umržela Johanna Dcera Slowutného Pana Petra/ Maczera Z letossicz a tuto po/ hržbená leží ocžekáwagicze Blahoslaweného zmrtwých wzkržís[ení] (Středopost byl v roce 1608 ve čtvrtek 13. března, zemřela tedy v pátek 14. března). Uprostřed náhrobního kamene je ztvárněna postava mladé dívky oděné do dlouhých šatů podle španělské módy s krajkovým límcem. Hlava dívky je podložena polštářem se čtyřmi střapci. Její zkřížené ruce přidržují květinu. V levém dolním rohu je vytesán znak, jehož štít je poškozen, klenot je zřetelný. Na renesančním štítě jsou dva od sebe odvrácené háky nahoře spojené vodorovným břevnem ze kterého míří horní polovina šípu hrotem nahoru. Nad štítem je korunovaná kolčí helma.[5][6]
Petr Macer z Letošic byl absolventem Artistické fakulty svobodných umění. Přišel ze Strakonic. Bakalářského gradu dosáhl 25.9.1589. Kvestie kterou tehdy zodpověděl zněla:,,je lépe na soudech žalovat, či hájit pravdu? Jeho kvestorem byl Mistr Martin Bacháček. Stal se měšťanem Starého Města a v letech 1599-1618 působil jako prokurátor při nejvyšších soudech zemských. Roku 1609 byl členem komise zřízené k reformě pražské univerzity. Umírá po roce 1620. Měl syny Jeremiáše a Petra, dcery Prudencii, Evu a Johannu. Petr Macer byl velkým mecenášem humanistických spisovatelů, svědčí o tom množství dedikací v dílech tehdejších literátů.[7]
Vedle náhrobku Johanny Macerové je náhrobek Albrechta z Dražice. V jeho dolní části je v oválné kartuši ve tvaru věnce vytesaný znak. Nápis je v horní části desky vytesaný gotickou miniskulí a zvěstuje nám, že: Letha Panie 1582 W Sobotu/ Den Sw Tyburcy vmržel g[es]t Pan/ Albrecht z Dražice Syn Slowu/ tné[ho] pa[na] Jana z Dražice to [ho] czasu/ Primasa Starého Miesta P/ ražského, A tuto pochowa[n] g[es]t w/ nadiegi budavcýho wzkržíssení/ geho k wiecznee slawi/. V patě štítu je bezlistá větvička na které sedí doprava hledící papoušek držící v zobáku prsten s kamenem. Nad tím kolčí helma s točenicí.[8] [9]
Jan Bartošek z Dražice byl staroměstským konšelem. Primasem byl v průběhu let jmenován celkem čtyřikrát. Náhrobní kámen patří jeho synu Albrechtovi. Jan Bartošek z Dražice a Jan Netoryn byli dne 25.4. 1556 přijati k erbu Pavla Žipanského z Dražice a tím získal Jan Bartošek svůj erb a predikát.[10] [11]
Kostel sv. Martina ve zdi patří k dalším dokladům bohatého kulturního života doby předbělohorské.
[1] Martiniana - Studie o latinském humanismu v českých zemích - J. Martínek, Academia, 2014 , str. 103-114.
[2] V letech 1501-1525 pocházelo takřka 73 % všech bakalářů a mistrů graduovaných na pražské univerzitě z královských měst, 21,3 % pocházelo z poddanských měst a zbytek, přibližně 5,6 % z vesnic. Nejčastější místa původu jsou Praha, Kutná Hora, Žatec, Písek, Chrudim a Hradec Králové, které jsou základnou kališnického měšťanstva. Na základě analogie s německými městy, zejména Norimberkem, pak odhaduje, že v českých městech té doby ovládalo čtení a psaní mezi 10 – 20 % měšťanů. A jen část z tohoto počtu dosáhla vzdělání v latině. MACEK, Josef: Jagellonský věk 3, .s 233 a MACEK, Josef: Jagellonský věk 3, s. 240.
[3] Václav Holec z Květnice byl majitelem sousedního, dnes již činžovního, domu Platýz (tehdy ještě paláce). Holcové ho vlastnili od roku 1434. Václav Holec dal přistavět k severní zdi kostela oratoř, která je dodnes nazývána Holcova. Z oratoře ve výši prvního patra bylo možné procházet po dřevěném můstku z kostela do domu č.p. 416, mostek zřídil Viktorin Holec roku 1488. Zazděný portál ve východní zdi i dnes připomíná tento zaniklý můstek. Rodinu Holců z Květnice připomíná jejich erb (hák), který nalézáme na několika místech v kostele. Erb na klenbě presbyteria, představující polovinu psa, je z počátku 16. století a patří Benešům z Vlkanova, příbuzným Holců. Umělecké památky Prahy Staré Město a Josefov uvádějí jako stavitele mostku Viktorina Holase.
[4] Umělecké památky Prahy Staré Město a Josefov (Staré Město, Josefov) · Pavel Vlček a kolektiv - 1996 - 640 str. Academia, Praha, str. 93-95
[5] Na černém štítě je neobvyklá erbovní stříbrná figura. Jsou to dva od sebe odvrácené háky nahoře propojené vodorovným břevnem. Na břevno je postaven hrot šípu, špičkou nahoru. Nad tím korunovaná kolčí helma. Přikryvadla jsou černá a bílá.
[6] MALINOVSKÝ, Anton: Heraldické památky v kostele sv. Martina Většího ve zdi na Starém městě v Praze. In: Heraldická ročenka, 2000–2001, 136–154 a IALA, Michal: Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II. Heraldická ročenka 1994, s. 47, 51.
[7] Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě - Enchiridion renatae poesis Latinae in Bohemia et Moravia cultae. 3, K-M. Praha: Academia, 1969, str. 234.
[8] V patě modrého štítu zelená bezlistá větvička na které sedí doprava hledící červený papoušek s bílým krkem, který drží v zobáku zlatý prsten s rubínem. Nad tím kolčí helma, na ní točenice červeno-modrá. Přikryvadla modro-červená. Nad točenicí jsou roztažena dvě orlí křídla, obě jsou 2x dělena a jsou - modrá, červená a bílá. Mezi nimi pták jako ve štítě.
[9] MALINOVSKÝ, Anton: Heraldické památky v kostele sv. Martina Většího ve zdi na Starém městě v Praze. In: Heraldická ročenka, 2000–2001, 136–154 a FIALA, Michal: Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II. Heraldická ročenka 1994, s. 47, 51.
[10] FIALA, Michal: Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II. Heraldická ročenka 1994, s. 47, 51.
[11] Umělecké památky Prahy Staré Město a Josefov (Staré Město, Josefov) · Pavel Vlček a kolektiv - 1996 - 640 str. Academia, Praha, str. 93-95, zde nesprávně uvedeno Milota z Dražic
Ladislav Kolačkovský
Bylo ctí sloužit šlechtickému rodu – dědiční polesní Rakušané ve službách von Sporcků
Mnohdy veřejnost historicky vnímá sluhy, lokaje, komorníky a nejrůznější jiné zaměstnance šlechticů či jejich dvorů jako slouhy. Opak byl samozřejmě pravdou. Sloužit šlechtě bylo ctí a naplněním života mnoha lidí.
Ladislav Kolačkovský
Kuks – barokní umění i krvavé barbarství – syn a otec z rodu Šporků
Kuks je skutečný jemný a překrásný ve své barokní pompě. V jeho kryptě jsou však i ostatky Johanna Sporcka, který připomíná i krvavé základy zrodu barokní legendy jeho syna Františka Antonína.
Ladislav Kolačkovský
Dacziczky z Heszlowa – slavný rod s neznámými osobnostmi
Dačický z Heslova jsou příkladem šlechtického rodu, který vlastně proslavil jediný člen, který navíc zemřel bez potomků. Pojďme si přiblížit i další osobnosti tohoto rodu
Ladislav Kolačkovský
Trauttenberg nebyl Trautenberk z Večerníčku. Skutečný jmenovec postavy z pohádek
Letos uplynulo 50 let od uvedení dětského večerníčku Krkonošské pohádky. Kdo by neznal příběh Trautenberka s jeho čeledí a hajným. Kdo byl jmenovec pohádkové postavy, skutečný Emanuel von Trauttenberg?
Ladislav Kolačkovský
20.4. 2024 – historická kapitula habsburského řádu sv. Jiří ve Speyeru
V sobotu 20. dubna odehrála významná událost. Výroční konvent řádu sv. Jiří – evropského řádu Domu Habsbursko-Lotrinského ve Speyeru v Německu.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Poslanci budou rozhodovat o zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky
Sněmovna bude schvalovat zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny...
„Neviděli jsme od něj nic než dobro.“ Írán se loučí s Raísím, hrozí Izraeli
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí zahájil ráno za účasti desítek tisíc lidí smuteční...
Orlům volavým hrozí vyhynutí, kvůli válce na Ukrajině změnili migrační trasy
Orli změnili své migrační trasy vedoucí přes Ukrajinu tak, aby se vyhnuli oblastem bojů. Některá...
V Trumpově videu se objevuje odkaz na německou říši, všimla si média
Na profilu amerického exprezidenta Donalda Trumpa na jeho sociální síti Truth Social se objevilo...
- Počet článků 291
- Celková karma 16,97
- Průměrná čtenost 931x