K právní povaze tábora Lety

V poslední době se množí debaty o táboře v Letech.  Podívejme se podrobněji jak byl tehdy právně definován. Nijak neposuzuji žádné jiné aspekty celé věci. Nechávám promluvit pouze a jen právní předpisy té doby.

Základem zřízení tábora byla  Nařízení č. 223/1938 Sb., o pracovních útvarech, a Nařízení č. 72/ 1939 Sb., o kárných pracovních táborech, které byly novelizovány a použity jako legislativní podklad pro založení kárných pracovních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.

Dále bylo nosné Nařízení č. 89/ 1942 Sb., o preventivním potírání zločinnosti, zde byli Romové označeni za osoby, které ohrožují veřejnost svým asociálním chováním, a jako takoví zařazováni do preventivní policejní vazby, která byla vykonávána ve zvláštních sběrných táborech. Následoval oběžník ministerstva vnitra č. D-1520-22/6-42-V/4., ze dne 24. června 1942, o boji proti cikánskému zlořádu.

Na zvláštní sběrné tábory byly tak ex lege změněny původní kárné pracovní tábory.

Poslední změnou byla změna tábora na cikánský tábor, který byl otevřen 2. srpna 1942. Následovalo Nařízení říšského vůdce SS H. Himmlera, z 16. prosince 1942, o zasílání Cikánů a cikánských míšenců do koncentračního tábora Auschwitz II.- Birkenau a Prováděcí předpis VA2 Nr. 59/43 g., ze dne 29. února 1943, k nařízení o zasílání Cikánů a cikánských míšenců do koncentračního tábora Auschwitz II.- Birkenau. Na základě těchto nařízení byly poslední zbylé osoby z cikánského tábora odvezeny na tzv. sběrná místa a následně transporty do koncentračního tábora Auschwitz II.- Birkenau – pokyny k sestavování transportů vydávala německá kriminální policie, jejich vypravení zajišťovala protektorátní kriminální policie a četnictvo (instrukce Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a velitelství neuniformované kriminální policie Protektorátu). 6.8. 1943 byl již prázdný tábor zrušen.

Strážní mužstvo se skládalo z 30 bývalých četníků, jejichž počet byl v roce 1942 zesílen četnickým oddílem. Počet uniformovaného personálu byl nestálý. Všichni příslušníci byli ozbrojeni pistolemi a gumovými obušky, strážní měli po dobu služby pušku, řemen a poplachovou píšťalu a v nočních hodinách disponovali služebními psy. K personálu patřili i lékaři, ošetřovatelky a dezinfektor. V čele stál administrativní oficiál.

Veškerý majetek deportovaných propadal ve prospěch Německé říše. Zabezpečení majetku měly provést jednotlivé obce.

Právní povaha tábora Lety byla tedy následující: kárný pracovní tábor, sběrný tábor a cikánský tábor. Vše bylo legislativně podloženo výše uvedenými legislativními akty. Vzorem byly zrcadlové předpisy Německé (později Velkoněmecké) říše. Protektorát bylo plně závislé území, a tak protektorátní úřady většinou fungovaly jako převodovky instrukcí a nařízení Říše. Předpisy navazovaly na legislativu První i Druhé republiky.

Při čtení celého komplexu definic a paragrafů je vidět, že správní a veřejné právo bylo tehdy jedním z motorů stroje smrti, kde se zcela vytratili lidé, nebyli nic jiného než soubor legislativních pojmů, bez tváře a identity. Navrácení tváří těchto lidí je skutečným pomníkem  tábora Lety u Písku a Hodonín u Kunštátu a jejich utrpení. 

Literatura a fotografie

www.krajinoupribehu.cz

Nečas,Holocaust českých Romů. Praha, Prostor, 1999

Příslušné předpisy