Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

Diskuze začínající na premise „já sem chytrej, vy ste blbí“, musí zkrachovat hned na počátku.

Ne, nepřeháním, expresívní výrazy na adresu hnutí ANO a jeho předsedy už dávno překročily únosnou mez. Je ale pravda, když někdo zvolí takovéto výrazivo, svědčí to jen o argumentační vyprázdněnosti. 

Jasně, teď mi omlátíte o hlavu, že si Andrej svým „všeci kradnú“ začal. Ale stejně, ať se nám to líbí nebo ne, vsadím se, že jeho 30 % elektorát to i dnes podepíše. Vnímá to totiž jako výstřel do řad politiků, co si za ta desetiletí selankový parlament zprivatizovali a od  pohodičky je rušily jen volby, kdy bylo třeba zabojovat o kormidelní kolo. Ten boj o „škatule, škatule, hejbejte se“, býval kdysi velmi tvrdý, ale nyní je to už minulostí. Prázdné škatule mají v ANO společného nepřítele a to je nahnalo na barikádu pod jeden prapor.

Že některé z okoukaných škatulí se do příštího parlamentu nevejdou, je víc než jasné a proto to křečovité, „teď nebo nikdy“.  

Já se ale vrátím k otázce v nadpisu, „proč do politiky lez?“ Miliardářů, které zrodila naše Sametová revoluce máme možná desítky. Dál sedí zalezlí na anonymních adresách s prachama na anonymních účtech. Co s těmi penězi dělají nevím. Z tisku se dá zachytit, že jeden si je užívá někde na Bahamách, jiný je momentálně cpe do soudních tahanic na jihu Afriky, další investuje i v Rusku, ale s částí pomáhá nám chudším tím, že nám, dříve naše  peníze, půjčuje. Jsou mezi nimi i tací, co sbalili prachy a přestěhovali se na lepší adresy.

Andrej Babiš, zdá se, nic takového neudělal. Podniká, platí daně v Česku, jeho podniky dávají lidem práci. Do chvíle než vstoupil do politiky nikomu nevadil. V Reflxu č. 32 jsem se dočetl, že v oblastech, kde má Agrofert své podniky, má ANO silnější voličskou základnu. Svědčí to možná o tom, že vztah mezi AB a jeho zaměstnanci je korektní. Ne, nesnažím se majiteli Agrofertu nad hlavu pověsit svatozář. Nemá jí stejně, jako jí nemám já a jako mnozí z těch, co se po něm odvážili hodit kamenem. Kamenování z parlamentních lavic považuji přímo jako drzost.

Už nebudu dál bývalého ministra financí malovat na růžovo, protože vím, že obrázek může v očích některých zrudnout a pak působit, jak ten známý hadr na býka.

Přiznávám, že v Andreji Babišovi očekávám změnu k lepšímu a zároveň připouštím, že to může dopadnout i špatně. Dokážete i vy, moji případní oponenti připustit, že při malování naší černé budoucnosti nemusíte mít pravdu a že se i vy, jako každý, můžete mýlit?

Otázka v úvodu je vlastně zbytečná, odpověděl na ní už dříve AB. Už se prý na to nemohl dívat. Jeho silná podpora, kterou prozrazují předvolební preference svědčí o tom, že není sám, komu se z vládnutí staré gardy, která z nás všech a bez rozdílu udělala Evropany druhé kategorie, zvedá žaludek.