Pan farář mého dětství
V polovině padesátých let nemělo duchovenstvo na růžích ustláno. Politické souvislosti jako školáček jsem tenkrát moc nevnímal. Co ale bylo nepřehlédnutelné, že náš pan farář patřil mezi osoby oblíbené a ctěné. I já, ač jsem s ním neměl v podstatě nic společného, uctivý přístup dospělých jsem přijal jako respektovanou normu. Vídal jsem ho na náměstí klábosit s lidmi, někdy u lesa, kam často chodil a kde jsme si my děti rády hrály. Jindy jako vzdálenou černou postavu v polích.
Pravidelně jsem se s ním setkával ve škole, kde vyučoval náboženství. Já na „nábrdle“, jak jsme tomu nepovinnému předmětu říkali, nechodil. Přesto přítomnost pana faráře na školní chodbě byla nepřehlédnutelná. Neřízený proud dětské radosti, valící se otevřenými dveřmi tříd po posledním zvonění, náhle zvolnil. To když na chodbě obtékal kolem Důstojného pána, uctivě zdravil „brý den“, aby hned za prvním rohem nabral opět dynamiku povodně.
Ani v široké rodině, byť většinově fandící rudým zítřkům, jsem křivé slovo na jeho adresu neslyšel. Slovní tvar „černoprdelník“ a jiné, jsem zaznamenal až daleko později, přesto jsem je, ač bezvěrec, nepřijal. V době totality, to křesťanské „láska a odpuštění“ mi znělo neporovnatelně lépe, než bolševické „boj a vítězství“.
Ale zpět do dětství.
V té době soudruzi na Národním výboru usoudili, že farář celou faru vlastně ani nepotřebuje a tak z její jedné poloviny udělali zubní ordinaci. Moje teta byla zubařka. Jednou, když jsem na ordinačním křesle čekal, až zabere injekce, která před chvílí v dásni nepříjemně štípla, mimoděk vyslechl tetin hovor se svým farním sousedem nad kafíčkem. Zubařka se trochu omlouvala za své vetřelectví do fary, ale kněz to odmítl.
„Ne paní Mašitová, neomlouvejte se. Ten nápad udělat zubní ordinaci zde na faře je dobrej a já jsem pro. Je to přímo na náměstí, prostě ideální místo. Já se umím uskromnit, jen mám trochu problém, kam se štosy knih, ale to se poddá. A ani si nestěžuju, že to máme v týhle době těžký (50 léta). Víte o někom v celé historii, kdo to měl lehký, když kázal – lidi mějte se rádi.“
A léta běžela. Když teta Heduš ovdověla a zestárla, začala se modlit a chodit do kostela. Říkala, že jí to dává sílu. Bylo to v době po „Sametu“ a tak jsem si myslel, že nasedla na svobodnou vlnu, stejně jako celá naše církev. Jen si trochu postěžovala, že chvíli tu farář chyběl, že tu musel suplovat jeden přespolní.
„Teď už je to v pořádku, máme tu nového. Je to sice Polák, ale lidi si ho oblíbili,“ konstatovala spokojeně. Připomněl jsem jí výše zmíněný rozhovor s panem farářem, který jsem kdysi vyslechl ze zubařského křesla. Ona si to už nevybavila, ale připomenutí oblíbeného kněze minulých časů, jí rozjasnilo tvář a rozpovídala se.
„Tehdy, když jsem mu vytrhla přední zuby, slíbila jsem, že mu udělám můstek v rychlosti expres. Trochu jsem si zavtipkovala, že to má jako pracovní nástroj, aby se mohl na své ovečky smát. Plaše si přikryl bezzubou pusu dlaní a povídá, že úsměv pro svoje farníky si nosí ve svým srdci, jinak by to prý nefungovalo.“
Na chvíli udělala pomlku. Snad se zapletla do vzpomínek, kdy byla mladá, úspěšná a všeobecně oblíbená. Kdo by si to taky chtěl se zubařkou rozházet. Pak se ale vzpamatovala, a snad aby Důjstojnému pánovi ani po létech nezůstala nic dlužna, dodala, že měl lidi rád a oni mu to vraceli.
A to je asi ten důvod, proč jsem si na pana faráře mého dětství vzpomněl – měl lidi rád a oni mu to vraceli.
Zdeněk Kloboučník
„Ale dědo, kurva se neříká,...
...máš tu vnučky tak se ovládej, co z těch holek potom má vyrůst“, opře se do mě manželka pro moje prostořeké zaklení. Do nastalého ticha se po špičkách ozve odvážnější z potomků.
Zdeněk Kloboučník
I moje generace měla svoje důchodce
Žádná trága, bylo to normálka, tak proč je to dnes trochu jinak? Já si fakt nevzpomínám, že my, co jsme tehdy chodili hákovat, nadávali na ty, co měli odhákováno a užívali si důchod.
Zdeněk Kloboučník
Cikáni a gádžové
Nedávno na Interview TV24 byl hostem pan Patrik Banga. Bezesporu člověk s velkým renomé. V jednom mě ale překvapil, když na konstatování redaktora, že většinová společnost spíš straní Ukrajincům snad proto, že oni pracují?
Zdeněk Kloboučník
Pan prezident
Pan prezident se chová opatrně a diplomaticky. Tady připusťme, že asi musí, chce-li být hlavou nás všech. Přesto se někomu může zdát, že je to chvílemi jak u chytrý Horákyně, co dokázala bejt nahá i voblečená.
Zdeněk Kloboučník
Casanovou na starý kolena
Umění balit holky se v partě kluků a později chlapů, už od puberty vždycky cenilo. Kdo to uměl, stál na vyšším šprinclíku hierarchistických štaflí začínajících mistrů světa.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Britská učitelka spala s žáky, s jedním otěhotněla. U soudu přiznala „chyby“
O chybách a zničeném snu nyní u soudu v Manchesteru vypráví britská učitelka, kterou policie viní...
Fica stále operují. Pojď sem, řekl mu útočník. Syn netuší, proč to otec udělal
Přímý přenos Útočník na slovenského premiéra Roberta Fica si k sobě politika nejdřív zavolal, než pětkrát...
Do mostu v Texasu narazilo plavidlo a poškodilo ho. Do vody uniká palivo
Do mostu v Galvestonu v americkém státě Texas ve středu narazilo plavidlo a do okolních vod uniká...
Na Slovensku není mír a smír, polarizace pokračuje, říká novinářka
Premium Slovenské vládní strany po atentátu na premiéra Roberta Fica slovně útočí na novináře. Přidávají se...
ANALÝZA: Rusko natahuje frontu do šířky. Putinova letní ofenziva začíná
Premium Vytváření nárazníkové zóny u hranic, nebo pokus o útok na druhé největší ukrajinské město? Nenadálý...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...