Co stojíte, co koukáte, hrr na něj

     „Tohohle zbohatlíka a lháře s jeho nečitelným hnutím bez historie tu nechceme.“ To, že si Andreje Babiše vzala poslanecká sněmovna do „parády“ je v pořádku, politik s tím musí počítat.

     Co mě ale překvapilo, jak se do něj všichni z tradičních stran unisono pustili. Kde je původ toho, že z pestrého parlamentního spektra, se stala názorově homogenní hmota. Jasně, socani jen nervózně poposedávali, ale ta latentní touha, přidat se k opozičnímu, „kdo neskáče, není Čech“, byla patrná. U lidovců darmo mluvit, ti to snad mají v genech.

     Za těch pětadvacet let se nám v lavicích parlamentu tradiční strany pěkně usadily. Ač názorově rozdílné, ten provozní status quo dolní komory, přísně respektují. Hezky si to politické hřiště rozlajnovaly. Volby se nedají pokaždé vyhrát, to je pochopitelné, hlavní je ale, nenechat se vyoutovat. Po volbách se čáry trochu přemalují s kolegiálním pochopením, že každý chvilku tahá pilku a jede se dál. Jen žádné nové strany, parlament není nafukovací. Co je ale daleko horší, že ty nové, nečitelné, v jejich poklidných lavicích, začnou řádit jak slon v porcelánu.

     Vzpomeňte na Véčkaře. Ty pan Kalousek jednou rozčíleně komentoval, že nevědí co chtějí a nepřestanou, dokud to nedostanou. Hnutí Ano, jak se to tak jeví, bude oproti Véčkařům či Úsvitu jiná liga.

     Ta nervozita letitých šíbrů, kteří vládnutí zprivatizovali a udělali si z něj doživotní byznys, se nechá krájet. Nemám jim to za zlé, protože stále platí – ševče, drž se svého kopyta. Jen bych připomněl, že to parlamentní kopyto, nebo spíše koryto, není, a z podstaty parlamentní demokracie nemůže být jejich. Bohužel o tom nechtějí ani slyšet. To politické výsluní mají nalajnované až do důchodu a klidně se svými dlouholetými zkušenostmi budou i rádi přesluhovat. Ten, kdo je chce vyšoupnout, nemůže být dobrý člověk. Musí to být lhář a podvodník, a taky koukejte lidi, co má peněz a ještě se tím chlubí.

     Žádný strom neroste do nebe, říká přísloví a jiné zase, že strom se pozná podle ovoce. Já z té pětadvacetileté úrody ale až tak nadšený nejsem. Jaké ovoce vyroste z hnutí ANO nevím. Vnímám je jako změnu a přimlouvám se, dejme jí šanci. Ti bývalí privatizátoři politické moci si jí už nezaslouží.

     Vím, že mnozí se mnou nebudou souhlasit. Možná se můžeme shodnout, jak těžké je být v tomto směru prorokem. Vzpomeňme, jak před dávnými léty z tábora ODS zaznělo - „pusťme socany k vládě a dejme jim šanci, ať se znemožní“.

     Andrej Babiš má, jako každý z nás, svojí historii a možná, že není úplně čistá. Kdo z nás ji má čistou. Já bych proto na tom tolik nebazíroval. Už jeden pan Čistý nám tu vládl a jak to dopadlo.