Pryč už s Topolánkem!

Na třech ze čtyřech titulních stran dnešních novin se objevil nadpis „Topolánek“. Média široce rozebírala Topolánkův pobyt v Toskánsku, plátce vily i to, kdo tam s ním byl. Jistě je toto téma zajímavé a pro novináře atraktivní, běžného občana ale trápí úplně jiné věci.

Mnohem více ho totiž bude pálit, co který politik nabízí a jak hodlá pomoci jejich každodennímu životu. Zvlášť v době ekonomické krize je pro každého prioritní, aby měl práci, jistý příjem a úspory pro své děti. Pozornost novinářů by se tedy měla soustředit mnohem více na ekonomické programy než na soukromí jednotlivých politiků a jak kdo tráví dovolenou.
    Všimla si třeba média, že Mirek Topolánek renovoval své webové stránky a vysvětluje v nich svoje priority? Ekonomická krize, věda, výzkum a školství a rozvoj venkova. Každé ze tří témat je v dnešních dnech mimořádně důležité – ekonomické návrhy na řešení dopadů hospodářské krize již vláda pod vedením Mirka Topolánka a hlavně poradní orgán NERV zpracovala a byl mezinárodními institucemi označen jako kvalitní a odpovídající situaci. Naproti tomu Jiří Paroubek a socialisté svůj program měnili a jeho vlajková loď – šrotovné – dosud nebyla a zřejmě nebude zavedena. Za pozornost také stojí, že drtivá většina programových bodů ČSSD se shoduje s komunistickými.
   Ožehavé je i téma vědy, výzkumu a školství. Tomu Topolánek přikládal velkou důležitost rovněž v době své vlády, stál v čele Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace a vypracoval dokument, který systematicky právě tuto otázku řeší. Jak k problému přistoupila ČSSD? Navrhla něco jako „trestné školné“, které je však spíše soukromým programem Jiřího Havla než celé sociální demokracie. Již v minulosti takhle Havel školné navrhoval a Stanislav Gross mu jej zatrhl. Stejně tak nejednoznačně působí snaha revidovat státní maturity, které také Jiří Havel vzápětí popřel. Nekoncepční a k dítěti necitlivá je také snaha rozšířit státní výchovná zařízení, tedy jesle.
   Zásadní po další rozvoj bude srovnat životní úrovně ve městě a na venkově, což je třetí Topolánkovou prioritou. Samotná ekonomická krize dopadla právě na regiony složené hlavně z venkovských sídel nejtvrději a mnohem víc než dříve je třeba těmto oblastem pomoci. Program ČSSD je v tomto tristní: "Budeme nadále usilovat o udržení a zvyšovánízaměstnanosti na venkově a podpoříme mladou generaci k setrvání na venkově. Je pro nás nepřijatelné, aby venkov byl místem, kde žijí pouze starší generace nebo lidé s nejnižšími příjmy. Nedílnou součástí naší politiky na venkově bude nadále podpora tradic a spolkového života (rybářů, chovatelů, zahrádkářů, včelařů, myslivců, sportovců, hasičů, folkloru atd.) jako součásti naší národní identity." Neříká nic o konkrétních návrzích a směru, jak by venkovskou politiku vedla. Naproti tomu vláda Mirka Topolánka zpracovala koncepci reformy zemědělství poprvé i s komplexním návrhem na reformu venkova. Stejně tak, po dlouhé době, řešila zanedbané financování obcí, zejména rozpočtové určení (zde snad Topolánkovi vyčítám, že mluví o zlepší dotační politiky a nikoliv o změně celého systému a celkové reformě financování obcí. Dotace obce neposílí, jsou kvůli nim akorát více svázané a závislé na státu. To mu však jistě občané a starostové menších obcí na jižní Moravě řeknou…).
   Topolánek zvolil klíčové oblasti a zároveň témata, která ve své vládě dlouhodobě prosazoval. Nabízí tedy vrabce hrstí, nikoliv holuba na střeše. To se o socialistické konkurenci říci nedá, viz neúspěšné návrhy na řešení krize. Tématem letošních voleb by měla být ekonomika a řešení dopadů krize, nikoliv záběry z Topolánkovy dovolené. Pojďme o tom diskutovat.