„Pravicový“ Kalousek zvyšuje daně? To je novinka

Povodně kromě stovek zničených domů, aut a infrastruktury, a několika zmařených lidských životů, přinesly také spor o to, jak povodním v budoucnu zabránit. Jedním z návrhů je snížení slevy na dani, jak jej navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek a který včera odmítl ministerský předseda Petr Nečas. Je zvýšení daní opravdu tím pravým lékem, jak řešit následky povodní?

Zaujme především fakt, jak oba vládní představitelé na situaci po povodních reagují. Zatímco nepsaný lídr TOP 09 Kalousek před volbami prohlašoval, že právě jeho strana je reprezentantem autentické pravice, nyní navrhuje zvýšit daně, premiér Nečas takové řešení odmítá a navrhuje použít výnosů jiných daní. Pravdě nejblíže je asi ekonom Aleš Michl, podle kterého je chybou státu, že nemá na řešení podobných katastrof peníze v rezervním fondu, který je právě na takové situace určen. Stálo by možná za zamyšlení, kolik peněz z tohoto zdroje šlo v krajích na placení regulačních poplatků. Hejtman Eichler si sice stěžuje, že jeho kraj utrpěl škody ve výši 5 miliard, že část z nich však utopil v nesmyslném proplácení poplatků lidem, kteří si, na rozdíl od postižených povodní, mohli dovolit minimální sumu třiceti korun zaplatit.

Ale to jen na okraj. Podívejme se na prohlášení jednotlivých stran před volbami v otázce daní. ODS k tomu ve svém programu říká: Udržíme daně na současné úrovni. Stejně hovořila ve svém předvolebním manifestu i TOP 09: Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje., tvrdil program Kalousko-Schwarzenbergovy strany. Realita po volbách je ale u obou stran odlišná a mluví v neprospěch strany ministra financí.

Řešení povodňových škod ale není prosté zvyšování daní. Je jí třeba možnost daňových asignací na řešení následků povodní, mnohem lepší jsou i účelnější a pravidelnější investice na protipovodňová opatření nebo pobídky pro ty, kteří mají obydlí kousek od koryta řeky, aby se odstěhovali do bezpečnější oblasti. Žádná daň od anonymního státu není řešením nenadálých situací, připomíná to spíš snahy Špidlovy vlády zvyšovat daně v roce 2002, stejně jako není jisté, že lidé budou daň opravdu platit (každé zvýšení daní snižuje ochotu poplatníků jí platit). Řešením jsou konkrétní cílená opatření, ať již formou mimořádné pomoci postižené oblasti, změnami v zákoníku práce pro zaměstnávání nezaměstnaných nebo většími možnostmi pro individuální příspěvky. Ale určitě ne zvýšením daní, jak navrhuje ministr Kalousek.