Projevem pokroku je schopnost udělat i krok zpět
Lámal jsem si hlavu, jak se k tomu z pozice rodiče postavit. Může za to on, škola, nebo snad dokonce já? Využil jsem pořadu Máte slovo České televize, kde se shodou okolností v ten samý den řešilo téma vzrůstající agresivity žáků ve školách. Renomovaný dětský psycholog s padesátiletou praxí tam radil, „že rodič nikdy nemá držet basu se školou, protože dítě od něj potřebuje cítit absolutní podporu.“ Dobrej nápad, řekl jsem si, možná bych to mohl hodit na učitele, že žáky přetěžuje, že to špatně učí a že ta čtyřka je vlastně vizitkou jeho vlastní práce. Jenže to jsem s čistým svědomím udělat nemohl, protože kluk se den předtím prokazatelně místo učení koukal na existenčně důležitý hokej mezi Rakouskem a Itálií. Tím tato varianta padla.
Nabízelo se syna za jeho lajdáckost nějak potrestat. Televizní psycholog však okamžitě odsoudil jakékoliv tělesné tresty. Podle citované studie prý i dvě symbolická plácnutí na zadek měsíčně v dítěti prokazatelně podněcují agresivitu. Vzápětí ale k mému překvapení také dodal, že psychické tresty jsou ještě mnohem, mnohem horší. V tom momentě se mi na zadních částech těla začaly otevírat staré rány, které jsem v mládí schytával vařečkou či řemenem za vyloupení bunkru, zhmoždění husy kopačákem, krádež metalových kazet, trefení sousedky pukem, lhaní rodičům a podobné asociální projevy. Na tvářích mi začaly znovu zřetelně prosvítat obrysy prstů stokrát otisknuté dlaně mých spravedlivých vychovatelů. Trochu jsem se podivil, že ze mě nevyrostl násilník, agresor nebo snad kriminálník. Vlastně si ani nevzpomínám, jestli jsem se vůbec kdy s někým kromě svého osudu rval. Redaktorka mi vzala z úst otázku, zdali tedy podle psychologů máme děti vůbec nějak trestat. Dostalo se jí odpovědi, „že vlastně skoro vůbec. Trest prý dítěti nepomůže, protože ono potřebuje v první řadě podporu.“
Rád bych byl moderním rodičem a syna podpořil, ale abych byl upřímný, za ty čtyřky se mi ho teda úplně moc chválit nechtělo. U odborníků jsem tedy pomoc nenašel, takže jsem se ho rozhodl regulérně postaru potrestat. Aby nijak neutrpěl chlapcův osobnostní rozvoj, byla mu po zralé úvaze odňata jedna z výhod naší rodinné skupiny, a to užívání mobilního telefonu s platností až do úplné nápravy vzniklé situace. Jako bonus jsem přidal ještě několik dobře mířených „vlídných“ slov.
V následujícím týdnu přinesl kluk ze školy šest jedniček. Možná prostě jen pochopil, že i jeho vesmír má své hranice. A to navzdory všem Výborům pro práva dítěte, všem metodickým pokynům MŠMT i dětským psychologům, kteří dítě v prostředí školního kolektivu viděli jen na stránkách vysokoškolských skript.
Jak hluboko do jejich neexistujícího pseudosvěta se ještě necháme vtáhnout? Tito lidé svými bludy popuzují zmateného rodiče proti škole a podrývají její autoritu jako instituce. Copak mám jako novinář a publicista právo říkat svému chirurgovi, jak mě má operovat? Radit svému automechanikovi, jak mi má opravit auto? Ano, to právo jistě mám, jen bych byl hlupák, kdybych jej využil. A přesně to jsme si teď navykli ve školství. Nedoučená kosmetička křičí na vysokoškolsky vzdělaného matematika s dvacetiletou praxí, jak má dělat svoji práci. A systém stojí hrdě za rodičem - dali jsme mu možnost anonymně podat udání na Českou školní inspekci. Bonzování jako za bolševika! Třídních schůzek se už dnes děti nebojí. Čtrnáct dní před rodičákem učitelé nespí, ze strachu před otevřeným lynčem se o ně pokoušejí žaludeční vředy.
Koho dnes vlastně v našich školách vychováváme? Děti, nebo dospělé? Místo jasného pojmenování příčin se hledají pseudoproblémy. Chceme-li skutečně vypátrat důvody tristního stavu vzdělání v naší republice, tak hlavní příčina je v dětech samotných. Potom v jejich rodičích, následně ve vzdělávacím systému a až na posledním místě této řady stojí učitel. V praxi však často vidíme pořadí opačné. Dodáte-li sebelepšímu řemeslníkovi vadný materiál, může se třeba na hlavu stavět, ale kvalitní výrobek vám z něj stejně nikdy nevyrobí.
Chtěli jsme se distancovat od tvrdé minulosti, od křivd, které se dětem často opravdu staly. Jenomže nám to celé někam uhnulo a teď v panice kopeme jeden do druhého. Plácáme se ve slepé uličce a odmítáme otevřít oči. „Nikdy nepodceňuj sílu sebeklamu,“ podpořil by mě klasik. Měl jsem ve svém životě tu čest setkat se bezpočtem lidských zrůd, plných nenávisti a lži, kterým mnohdy ještě nebylo ani patnáct. Možná nadešel čas zamířit hledí na skutečného viníka, otočit kormidlem a vrátit se zpátky do dob, kdy vzdělání mělo ve společnosti jakousi hodnotu.
Projevem pokroku je také schopnost udělat i krok zpět...
Jiří Klabal
Možná tenkrát jen lehce pršelo
„Táhla jsem už králem?“ „Řek bych, že ne.“ „Strašný! Už si nepamatuju, ani co bylo před chvílí.“ „Tu rošádu klidně udělejte, taky si nejsem jistý. Těšíte se na zítřek?“
Jiří Klabal
Stezka orlích hnízd
Chujowa Górka. Tady začíná cesta. Místo, kde byla v dubnu 1944 exhumována a následně spálena těla deseti tisíců vězňů, usmrcených v koncentračním táboře Plaszow a během vyklízení krakovského ghetta.
Jiří Klabal
Je dovoleno nepokleknout na pohřbu své matky?
Aniž bychom to vnímali, bez toho že bychom si to nějak zvlášť uvědomovali, od chvíle, kdy opouštíme svět dětství, kdy přestáváme být jen ostrovem sami pro sebe a začleňujeme se do společnosti, řídí naše kroky ideologie.
Jiří Klabal
Svoboda není možná bez autority, jinak se obrátí v chaos
Český lid si v posledních letech vzácně libuje v tom být permanentně dichotomicky rozdělen na dvě rovnoměrné poloviny. Na dva nesmiřitelné tábory, mezi nimiž neexistuje žádný názorový konsenzus. Od jednoho extrému ke druhému.
Jiří Klabal
Vzpomínka na berbrovské časy
Po říjnovém zadržení místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra se doslova roztrhl pytel s kauzami a příběhy let dávno minulých, v nichž měl fotbalový boss namočen své dlouhé špinavé prsty.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Kyjev na Rusko vyslal drony, balistická raketa v Oděse způsobila požár
Sledujeme online Ukrajinské drony v noci na čtvrtek poškodily energetickou infrastrukturu v západoruské Orlovské...
Tlaková níže přinese mírné ochlazení. O víkendu bude oblačno, přijdou i bouřky
Přímý přenos Silný vítr a nebezpečí vzniku požáru na vybraných místech v Česku hrozí ještě ve čtvrtek, výstrahy...
USA uvalily nové sankce na stovky subjektů. V Rusku, Číně i na Slovensku
Spojené státy americké uvalily nové sankce na stovky osob a právnických subjektů. Souvisejí hlavně...
Zřícená dálnice v jižní Číně má již 36 obětí, další pátrání komplikuje počasí
Nejméně 36 lidí zemřelo v hornaté oblasti na jihu Číny, kde se ve středu po silných deštích zřítila...
Pronájem bytu 2+1 s lodžií a parkovacím místem v ulici Roháčova, Kolín.
Roháčova, Kolín - Kolín III
15 000 Kč/měsíc
- Počet článků 94
- Celková karma 12,07
- Průměrná čtenost 972x
jiriklabal@seznam.cz