Kateřina Kalčíková
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 949x
Seznam rubrik
Kateřina Kalčíková
3 ro(c)ky mrtvá!
Umřela jsem umělecky, přišla o múzu, inspiraci, chuť. Myšlenky moje bloudily.. kdesi? Ovládlo mě monstrum, ztratila jsem se. Tři roky apatie, strachu, psychického teroru jsou fuč, naštěstí... Hurá! Sláva! Halleluya!
Kateřina Kalčíková
Už jsou zase fuč!
Je to jako sen, dva měsíce utekly jako voda z vodovoda. Tolik jsem se těšila, až nás rodiče přijedou navštívit a již před týdnem jsme jim mávali na letišti. Loučení mi dělá těžko na srdci a čím jsem starší, tím je to těžší. Je to nostalgie, stesk, je to skutečnost, protože sama jsem máma? Nesnáším loučení a obzvlášť to s rodiči, nejradši bych tuhle část setkávání vymazala.
Kateřina Kalčíková
Sněžný klokan
Všechno je jednou v životě poprvé a pro mě těch nových, prvních vjemů je v několika posledních měsících o něco více, díky tomu, že jsem se relativně nedávno usídlila na druhém konci světa. Co se vám vybaví, když se řekne Austrálie, mně teda rozhodně klokan a rozhodně ne sníh. Minulý víkend jsme se vydali do zdejších hor a já poprvé viděla tolik klokanů jako jsem snad neviděla srnek v českých luzích a hájích.
Kateřina Kalčíková
Velryby - Hong Kong - Praha
Konečně je to tady, těšila jsem se, až pojedu zase domů, do Čech. Přišlo mi to od Nového roku jako nekonečné a najednou je to tady! Dneska poslední pracovní den a zítra poslední předodjezdový den. Odjezd pro mě znamená úklid, především ten vnější, je totiž daleko víc vidět. Mám vždycky pocit jakéhosi zadostiučinění z dobře vykonané práce a ještě navíc stihnu něco navíc, na co se dlouho chystám a vždycky na to "není čas" pro něco "více důležitějšího". Chtělo by to jezdit na dovolené mnohem častěji, už pro ten dobrý pocit:)
Kateřina Kalčíková
Strange place, strange shops even strange people
Naplánovali jsme si sportovní odpoledne a rozhodli jsme se pro squash. Hrávala jsem ho kdysi pravidelně, když jsem ještě bydlela v Praze, takže jsem se vyloženě těšila, že si dám pořádně do těla a že svému tenisovému trenérovi ukážu, zač je toho loket! Hodinové zběsilé lítání v kotci mi dalo pěkně zabrat a dnes mě bolí celý člověk, cítím, že to bude zítra ještě horší. Nakonec jsem prohrála, ale porážka nebyla nijak potupná, finálové skóre 2:4 na sety jsem nakonec vzala hrdě, i když mě pěkně štvalo, že to tak nakonec dopadlo, protože spousta ztracených míčů byla vážně zbytečných. Nerada bych zapomněla konstatovat, že jsem squashovou raketu s láskou opečovávala několik let ve skříni a světlo světa spatřila, až když jsem se stěhovala do Austrálie. Je to jen otázka času, jakmile se dostanu do své staré formy, vyzvu ho opět na souboj!
Kateřina Kalčíková
Boxing day race
Každoročně se na Boxing Day, tj. 26. prosince jede, lépe řečeno plachtí závod lodí, který startuje v australské Sydney a končí v tasmánském Hobartu. Prý je to událost roku, na kterou se čeká 360 dní. V den startu, tedy v den sváteční byla dost zima, poprchávalo, obloha byla šedivá a moře ocelově neklidné. Tento jachtařský závod je považován za vůbec jeden z nějtěžších na světě právě díky náročnosti trati. Silné proudy, velké vlny a možnost bouří na otevřeném moři jsou největšími překážkami na celé cestě k cíli. V letošním roce odstartovalo 88 lodí, které se rozhodly pokořit necelých 1200 kilometrů a dojet co nejdříve do finiše. Těm nejúspěšnějším to trvá něco málo přes jeden den a těm nejpomalejším zase něco málo přes týden. Ročník 2011 s pořadovým číslem 66 skončil dost dramaticky. Největší favorit a vítěz posledních x-ročníků své letošní prvenství neobhájil a z pocitů neférovosti závodu podal stížnost pořadatelům, kteří ji nakonec shledali jako neoprávněnou.
Kateřina Kalčíková
Vánoční blog - Christmas is knocking
Říkejte mi, že Vánoce jsou za dveřmi, když je venku třicet stupňů, papoušci mi křičí na balkóně a mořskou sůl cítím až v kuchyni - to budou Vánoce! No jasně, Austrálie! Poprvé letos bez bílého sněhu, mrazu, který zalézá za nehty a pocitu tepla, který máte po příchodu domu po odpoledni stráveném na zamrzlém rybníce. Vánoční výzdobu jsem začala vnímat někdy v polovině listopadu, ale to když člověk nechce, tak vlastně nevidí, jenže když vám při nákupech hrají vánoční koledy, vy jste jenom v tílku, kraťasech a na nohách máte žabky, tak vám připadá, že si z vás někdo vystřelil.