Nanuky v Opeře
Večer to byl intimní, plný typického Cleesovského humoru, prošpikovaný průřezovými ukázkami a fotkami z jeho dosavadního života. Vyprávění začalo od útlého dětství, kdy nám prozradil, že jeho původní příjmení bylo Cheese (sýr), což jeho otec shledal jako jméno nehodné řádné reprezentace, a proto zaměnil písmenko H za L, z čehož vznikl Cleese! To byla vlastně jediná informace, kterou nám o svém tatínkovi prozradil, o to víc mluvil o své mamince, která na něj zřejmě zanechala sinější vliv a měla stejně silný černý humor jako on. Možná byla jeho inspirace anebo noční můra, nevím, ale svými neustálými pochybnosti ho dováděla k absurditám, jejichž odlesky se objevují ve veškeré jeho tvorbě. Se svými dožitými 101 roky ho inspirovala několik desítek let a kromě černého humoru měli podle ní společného i to, že nejsou odkojeni vlčicí! Byla tak úzkostlivě přecitlivělá a ze všeho měla strach, že si Cleese začal vymýšlet různé scény a nalézal ještě více absurdnější řešení, aby matku uklidnil a dal jí pocit, že její obavy jsou neoprávněné. Kýžený efekt se sice nedostavil, ale oboustranně asi o to nešlo, přišlo mi, že gró celého mělo být to, kdo absurdnější věc vymyslí. Maminku musel obdivovat, i když to tak napřímo neřekl, jeho upřímný úsměv na tváři mluvil za vše.
Spousta vtipných historek proběhla celým večerem, kdybych na ně měla vzpomínat, tak mi to bude nějakou dobu trvat, ale přece jen jsou takové, které se mi vybaví okamžitě. Pamatuji si, že velmi decentně pomluvil Nový Zéland, kam jako člen divadelního souboru z Anglie zavítal na začátku své profesní kariéry. Pobavila ho dialektická angličtina, jejich laxní přístup ke všemu a hlavně - žádný spěch! Vtipem, kterým rozehřál celé publikum se pobavil i on sám, zeptal se nás: "Víte, jaký je rozdíl mezi bílým a černým vtipem?" Nikdo samozřejmě netušil a tak nám to Cleese prozradil: (omlouvám se, ale musím použít angličtinu) - "Bílý vtip začíná - once upon a time a ten černý - what the motherf*cker...". Tímto podařeným žertem nás chtěl na konci prvního "dějství" zřejmě nalákat i na to druhé, které začínalo po přestávce. Jako většina ostatních i my jsme se zvedli a šli se podívat po divadle. Musím říct, že to žádné Národní jako máme my v Praze není, ale mile mě překvapila jeho architektura, i přes skromnou výzdobu a sošky lemující schodiště a vstupy do lóží, to musím ohodnotit jenom kladně. Zašli jsme se občerstvit vínem a hlavně protáhnout nohy. Víc jak výzdoba mě zaujali místní diváci, nejen, že každý byl oblečený jako když přišel na úplně jinou akci, ale každý druhý si šel koupit zmrzlinu! Být oblečený jako rocker, nad hlavou mít vytesané andělíčky a cpát se v půl desáté večer nanukem, tomu se říká opravdová australská kultura. Nevím, jak to teď chodí v Čechách, nebyla jsem tam v divadle víc jak dva roky, ale nevzpomínám si, že by byla po takovém druhu občerstvení poptávka. To mě dost fascinovalo, snad každý druhý držel v ruce ten stejný čokoládový kornout, měli zřejmě jeden druh, a kdyby měli i vanilkový, tak by uskopojili i každého prvního! Takže kromě excelentního Cleese mě zaujaly mlsné místní australské jazyky anebo jejich zlozvyky?
V komorní atmosféře, v přítmí seděl uprostřed pódia Cleese s moderátorem večera. Byl to vlastně dialog dvou lidí za účasti široké veřejnosti. Na začátku svého talk-show nám prozradil důvod, proč se rozhodl objet celou Austrálii a Nový Zéland: "Rozvedl jsem se a potřebuju vyplatit manželku, chybí mi ještě pár miliónů, díky, že jste mi přispěli." Popravdě jsem z jeho strany čekala lepší zdůvodnění, než jen strohé konstatování, to mi zrovna od něj vtipné nepřišlo, ale taková je holt skutečnost. Ať má důvody jaké chce, úspěch evidentně slavil, své turné rozdělil do několika měst a ve všech bylo téměř okamžitě vyprodáno. Na konci se hluboce uklonil, zdvořile poděkoval a odešel. "Nemáš za co, Johne", proběhlo mi hlavou...
Kateřina Kalčíková
3 ro(c)ky mrtvá!
Umřela jsem umělecky, přišla o múzu, inspiraci, chuť. Myšlenky moje bloudily.. kdesi? Ovládlo mě monstrum, ztratila jsem se. Tři roky apatie, strachu, psychického teroru jsou fuč, naštěstí... Hurá! Sláva! Halleluya!
Kateřina Kalčíková
Výlet do pravěku
"Pojedeme někam na výlet, poslední volný víkend letních prázdnin, to přece musíme využít", oznámil mi tenista jednou při odpolední kávě. "Hmm", řekla jsem a v duchu si představovala, jak mě zase přemlouvá jet pod stan, při mém štěstí nám celý víkend proprší, všechno bude vlhké, smradlavé a do toho ještě bude všude capkat naše malá holčička. "No tak jo!", vyhrkla jsem překvapeně, "kam navrhuješ jet?" Zeptala jsem se skromně a v duchu doufala, že na stanování tentokrát nedojde. "Pojedeme na jeskyně" odvětil, "vrátíme se o pár tisíc let zpátky a pokocháme se dílem australské přírody". No sláva! Ulevilo se mi a v klidu dopila kávu.
Kateřina Kalčíková
Tenisové léto v Austrálii
Australian Open je nejlepší Grand Slam ze všech turnajů, všichni to tvrdí, kromě hráčů především fanoušci. Zázemí, prostředí, počet kurtů, možnosti vyžití, family friendly prostředí a hlavně dostupnost pro kohokoliv, kdo chce vidět tuto tenisovou senzaci. Dostat se na Wimbledon nebo Roland Garros je jako chtít podpis od královny Alžběty, ale do Melbourne parku ráno přijdete, koupíte si lístek a celý den nasáváte tenis všemi póry.
Kateřina Kalčíková
Nevoďte psy do restaurací!
Výstižný název článku, zdálo by se, netřeba nic dodávat, ale o psech ani restauracích se psát nechystám. Proč? Chtěla jsem se dodatečně vyjádřit k mým dvěma předchozím příspěvkům a k horké diskuzi, která se poté rozpoutala. Na nápad mě nevědomky přivedla moje dlouholetá kamarádka, tvrdý kritik a věrný čtenář mých příspěvků v jedné osobě. Nezávisle zhodnotila co se jí líbilo a přidala i pár kritických poznámek, nakonec celou tu vášnivou diskuzi pojmenovala jako hádku přívrženců psů a koček.
Kateřina Kalčíková
Typicky česká zákeřnost
Poslední dobou si dost často říkám, kde se v Češích bere taková ta zpupnost, zákeřnost a závist?! Ani nedávné volby mě nepřekvapily a jen si říkám: "dobře jim tak" (voličům). Ovšem nerozčílila mě ani tak politická situace jako ohlasy na můj poslední příspěvěk, ve kterém jsem popisovala své trable při cestě z Prahy do Sydney.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Při požáru ve Frýdku-Místku se zranilo 13 lidí, hasiči dali první pomoc i kočce
Při požáru bytového domu ve Frýdku-Místku se v noci na neděli zranilo 13 lidí, většinou se...
Rusko útočilo i na pravoslavné Velikonoce. Hořelo v Charkově
Sledujeme online Při ruském dronovém útoku na východoukrajinský Charkov v noci na neděli utrpělo zranění pět lidí,...
Na Nymbursku útočník pobodal muže, vrtulník oběť transportoval do Prahy
Krajští kriminalisté prověřují sobotní napadení muže, který v Milovicích na Nymbursku zaútočil...
Přístup na sítě je lidské právo, žádá vězeň soud o uznání. Lákal na nich děti
Norský nejvyšší soud se ve čtvrtek zabýval kuriózní žádostí. Muž odsouzený za sexuální obtěžování...
Mezinárodní obchodník – balicí stroje
ManpowerGroup s.r.o.
Středočeský kraj
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 949x