Není nutné bojovat proti korupci

Nutné a  důležité je o ní hodně mluvit, mít na to vicepremiéra  a úředníky. Je taky žádoucí, aby se korupce vyplácela. Musíme si  uvědomit, že korupcí je i protekce, i když se o ní téměř nemluví.  Přihrání zakázky nemusí být provázeno úplatkem, ale i protislužbou. Známe to pod názvem „ já na bráchu, brácha na mne!“.

Tak jako u podvodníku, tak i u korupce je známo, že tresty jsou odvozené pouze od jednoznačně prokázaného činu. To, že náklady s vyšetřováním případně soudy hradíme my daňoví poplatníci je od státní moci trestuhodné. Z toho taky vyplývá, že korupce se vyplácí. Pokud někoho chytí a odsoudí, tak jenom za to prokázané a výchovný účinek není žádný. Pokud někdo bude chtít opravdu bojovat s korupcí musí zákonem stanovit sankce, které odradí. Pokud by např. hrozilo propadnutí veškerého majetku, i toho který byl pořízen legálně, a pokud by při vyšetřování museli blízcí dokladovat, jak nabyli majetek, korupce by byla minimální. V Číně někdy hrozí za korupci trest smrti a přece i tam se korupce vyskytuje, domnívám se že je ji méně než u nás.

Protekce na první pohled nepřináší okamžitý prospěch, ale dovede i otrávit. Když třeba při konkurzu na slušné úřednické místo krajského úřadu se objeví otázka na kterou odpoví jediný uchazeč a otázka je třeba typu „kolikátý prezident USA byl John Kenedy“ , pak správně odpoví genius, nebo ten kdo ví jaké budou otázky. Nespravedlivé výběrové řízení taky nemusí provázet okamžitý finanční prospěch pokud jde o spřízněnou firmu.

Zajímavé na korupci a protekci je to, že se může týkat jen omezeného počtu občanů, kteří mají zpravidla nadprůměrný majetek. Nebo jste slyšeli o korupci bezdomovců,  prodavaček nebo zdravotních sester? Mám na mysli skutečnou korupci, nikoliv sáček kávy. Z toho plyne, že tento omezený počet lidí by si rozmyslel  takové riziko.

Přístup státu nejen v případě korupce  ale vůbec kriminality je velkou diskriminací slušných občanů. Policie a vězeňství by měli hradit ze značné části ti, kteří porušují zákony a ne slušní občané. Pokud by se spočítaly každému náklady spojené s vyšetřováním, povýšily se třeba o třista procent jako příspěvek na nevyřešené případy, případně připočítala nějaká pokuta, domnívám se, že by to snížilo kriminalitu. Nebylo by potřeba trestat, stačilo by umožnit delikventovi vydělat si na úhradu v pracovním táboře, ne ve fešáckém vězení. Po uhrazení nákladů by mohl pracovní tábor opustit. Asi by bylo méně problémů se stavbou dálnic. Možná by nebylo třeba zahraničních dělníků.  Hlídání těchto pracujících není neřešitelná technická otázka. 

Teď mě můžou ochránci lidských práv odsuzovat.