Dik za reakci. Mohl bych vas nejak kontaktovat?

Teoreticky i prakticky nesmysl.

Termočlánky mají účinnost hluboko pod 10% - a ta účinnost je podobně jako u jiných tepelných strojů tím menší, čím je menší rozdíl teplot.

Solární termický kolektor má vyšší účinnost, protože získává neušlechtilou energii ve formě nízkopotenciálového tepla. Jenže nízkopotenciálové teplo téměř nejde přeměnit na ušlechtilou formu.

Přečtěte si tohle:

https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=14166

Účinnost termočlánku se uvádí kolem 4,5%. Takže se jej využívá tam, kde je nějaké odpadní teplo, které by jinak bylo nevyužité.

U vyráběného termogenerátoru HZ20 se počítá se vstupní teplotou 230°C a výstupní 30°C. Důležitý je teplotní rozdíl, čím větší, tím větší výkon.

Elektřina z termočlánků se využívá pro napájení měřících přístrojů, které dálkově vysílají data, např. o tlaku a teplotě. Např. v točivých strojích, kam nelze napájení jinak přivádět. Existuje integrovaný obvod, který dokáže malé napětí termočlánku (pod 1V) zvýšit na vyšší potřebné napětí, třeba 5V.

Ale u Vašeho řešení by byla účinnost nepoužitelně malá.

Dík za reakci, mohl bych Vás nějak kontaktovat?

V článku chybí ta nejpodstatnější informace: účinnost termoelektrického článku, která se počítá maximálně v jednotkách procent. Nějaké pokusy s termočlánky proběhly, probíhají a byla realizována i funkční zařízení. S ohledem na vlastnosti ale především v oblasti využití odpadního tepla. Transformovat sluneční energii na teplo a pak teprve na elektřinu se jeví jako ekonomický i technický nesmysl. Ostrovní, nezávislý systém, založený na tomto principu, vypadá na první pohled zajímavě, ovšem daleko jednodušší a levnější se pořád jeví fotovoltaika s baterií doplněná elektrocentrálou.

P.S.: náznakem konspirace ve prospěch solárních baronů případně jiné energetické "lobby" jste pobavil