Chci se zastat Paroubka. Měl, bohužel pravdu.ODS

 Když Paroubek svým saltem zrušil předčasné volby měl pravdu, že kdyby oranžoví vyhráli volby, nejspíš by si někdo z modrých stěžoval u Ústavního soudu. Tím však taky dal jednoznačně najevo, že v případě volebního vítězství modrých by volby zpochybnil někdo z oranžových. Volby by mohla zpochybnit i kterákoliv jiná, sebemenší strana doufající v lepší výsledek při opakování, nebo jen tak jako Melčák.

                       Moje  první reakce by se jistojistě panu Paroubkovi nelíbila.  Nepředvídatelné chování jednotlivých poslanců a soudců Ústavního soudu však vzbuzují obavy.  Jeví se zřejmé, že Ústavní soud si převzal pravomoci, které mu nepatří a potvrzuje se, že jsme právnický stát, kde si právníci-soudy mohou dělat co chtějí.  Svědčí o tom fakt, že ani soudci Ústavního soudu nebyli plně zajedno, když dali za pravdu panu Melčákovi. V soudní praxi se říká, že v případě pochybnosti ve prospěch obžalovaného, a že kolik právníků, tolik právních názorů. Žalobcem byl pan Melčák a obžalován parlament, který zastupuje občany. Obžalovaní byli vlastně všichni občané, mimo soudce a pana Melčáka. Dalo by se říci, že obvykle "stát versus pan XYZ" se změnilo na "pan Melčák versus stát".  Soud dal zapravdu stěžovateli ať to stojí co to stojí. Však to daňoví poplatníci zaplatí. Byl ignorován zdravý rozum a zájem občanů.  Pokud nebyl názor soudců jednohlasný měli vzít taky v úvahu zajem společnosti. Osobně u našich politiku nemám moc dobré mínění o tom, co je křišťálově čisté. Stejně tak, jako o křišťálově čistých pohnutkách pana Melčáka. K podobnému jednání stačí ješitnost, osobní prospěch, snahy být důležitý, udělat naschvál a další.  Chápu, že chtěl  dosloužit svým voličům do konce volebního období ( mnozí si myslí, že bonus formou poslaneckého platu se mu  k důchodu hodí), ať to poplatníky stojí cokoliv.  Připomíná mi to vtip z minulého režimu, když se říkalo "my vás do komunizmu dovedeme i kdybychom vás měli cestou pozabíjet". Pan Melčák mohl ušetřit daňovým poplatníkům spoustu peněz, ale to by se o něm nemluvilo. V šoubyznysu se říká, že o kom se nemluví je mrtvý.

            Když si jeden uvědomí, kolik zbytečných kauz zdržuje naše politiky od užitečné práce, tak by  z toho mohl být na prášky.  Aktivity ministerstva pro lidská práva, tahanice o poplatky ve zdravotnictví, nicnpřinášející daňová reforma ,  naschvály,  z nichž je nejznámější pád vlády s hromadou těžké práce politiků  kolem toho. Kdyby naši politici dělali jen užitečné věci mohli by dělat na půl úvazku.