Špidla opět na scéně

Kdosi podotkl, že do Bruselu strany odkládají nechtěnné politiky, aby tu dožili jakýsi politický důchod, finančně zabezpečili rodinu a zpříjemnili si cestu do zapomění. Prý se tak stalo panu Zahradilovi nebo panu Ransdorfovi. Tím nejkrásnějším a nejmarkantnějším příkladem podobného jednání však jistě bylo do orgánů EU vstoupení nynějšího eurokomisaře pana Špidly. Vzpomínáte si, jak ho tam posílala ruku v ruce prakticky celá ČSSD v touze, aby co nejrychleji vypadl z postu českého premiéra? Nyní jsme o něm po letech opět uslyšeli.

„Zdroje jsou!“ tloukl se tehdy do hrudi pan Špidla a přesvědčil veřejnost o své pravdě, se kterou vyhrál volby. Snad jí i sám věřil. U něj to bylo možné. Bohužel nic nebylo tak daleko od pravdy. Zdroje jaksi nebyly, ale zato začal kolotoč nesplácených dluhů, který má dodnes spíše vzrůstající tendenci. Když se později ukázalo, že svojí na sociáldemokrata nevšední čestností ohrožuje pozice spolustraníků v bankovním sektoru, průmyslu či zemědělství, byl po česku odejit z čela vlády na právě utvořený post eurokomisaře pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovnost příležitostí. Je zajímavé, že ani tato absurdní kandidatura člověka, který měl v u nás na svědomí spolu se spolustraníkem panem Škromachem největší nezaměstnanost od roku roku 1989, kterou v mediích často srovnávali s nezaměstnaností v době velké hospodářské krize ve 30 letech, EU nijak neznervóznila. 

Slovo se stalo skutkem a na scéně se objevil nový eurobyrokrat. K nám se od té doby o činnosti českého sociálního demokrata v evropském měřítku  dostávaly humorné útržky informací, jako např. o onom bilboardu s hlavou pana eurkomisaře, který bdí nad svými ovečkami. Zlé jazyky tvrdily, že onen propagandistický předmět velice napomohl rozhodnutí Švýcarů odmítnout vstup do EU. Půvabné bylo i jeho letošní lednové doporučení Číně, aby převzalo evropský sociální systém, a tak snížilo svůj, slovy pana Špidly, „sociální dumping“. Prvním konkrétním krokem bilaterálních jednání prý bude nezávazné memorandum o pravidlech bezpečnosti práce, které chce pan eurokomisař s čínskou stranou podepsat do konce tohoto roku a napomoci implementovat do čínského práva.

Ovšem nejkrásnějším nejnovějšícm kouskem bylo jeho veřejné osobní ujištění, když se zjistilo, že se ze Špidlova resortu ztratily 4 miliardy EUR, určené na regionální rozvoj a sociální zabezpečení. V účetnictví prý nejsou a v dokladech je nedohledali. V roce 2006 je prý komise vyplatila státům na projekty, ve kterých byly chyby. Komise nemá ani záruky, zda se finance dostaly do správných rukou. Podle Evropského účetního dvora (tedy jakésy vnitřní arbitráže EU), neměla komise 12 procent ze svého rozpočtu vůbec vyplatit. Přesto podle pana Špidly nebyl zaznamenán ani jeden případ defraudace aneb zločinného konání a vše je způsobeno technickými nedostatky. No, nevěřte tomu, když to tvrdí sám pan eurokomisař. Nepřipomíná vám to ono příslovečné „Zdroje jsou“ v praxi?