Socialistický mejdan a veřejnoprávní rozhlas

„Já o ničem nevěděl. Jsem nevinej!“ hořekoval prý bývalý ministr financí socialistické Paroubkovy vlády, pan Bohuslav Sobotka, když se po dvou letech dozvěděl, co se pod křídly jeho ministerstva a jím přímo řízené České konsolidační agentury po mnoho let dělo. Opomeneme-li mnohamilionové kulišárničky, které punktoval na ministerstvu místního rozvoje pan Paroubek či iniciativy pana Grosse, pak jsou šibaloviny pracovníků tohoto fondu milým připomenutím socialistického způsobu práce.

Ve veřejnoprávním Radiožurnálu se v pondělí mihla zprávička o mírně řečeno vyčleňování finančních prostředků z ministerstva financí, respektive České konsolidační agentury a dalších ministerstev na bujaré oslavy, zajištění práce jistým bližním bez výběrového řízení a placení zahraničních kurzů nemalé hodnoty potřebným, přestože odcházejícím. Zjistil to prý NKÚ. Člověk jistě po takovém šotu zbystří. Copak to zase ten Topolánek provedl? Jeden nevěřícně kroutil hlavou. Teprve po další půl hodině jsem se dozvěděli po téměř dvouminutovém horování nad zlodějskými úředníky dorbný, téměř nepostřehnutelný, fakt, že se jednalo o kontrolu v letech 2002 až po 2006. Tuto drobnou doušku však zaznamenali málokteří. Zlé jazyky tvrdí, že na zmíněný podnět chtěl reagovat při pravidelné pondělní tiskovce i pan Paroubek a dát zlým Odesákům co proto (Také si nejspíše nevšiml datumu.). Bohužel mu stačili vysvětlit, že by kopal do vlastních řad či ještě lépe do svého vlastního pozadí. Škoda, byla by legrace.

Ona vlastně byla i tak. Další fáma totiž tvrdí, že se Kalouskovci harabali na Ministerstvu financí v pro ně neaktuálních papírech a náhodou dokument NKÚ nalezli. Nejdříve se zarazili. Také se nejspíš nepodívali na konec. Potom zpozorněli, protože zprávu bral na vědomí někdo ze bývalého Sobotkova ministerského týmu. Pan asi nastalo obecné veselí a úprk k telefonu. Veřejnoprávní mediální instituce si však nechtěly udělat u Paroubka zle, proto zprávu vydaly tak, jak vydaly. Zato u lidových socialistických domkářů se silně orosilo olysalé čelo bývalému ministru financí. Nedivme se. Tak rád by něco modrým hochům vyčetl a téměř pravidelně narazí na kulišárničky svých spolustraníků nebo na vlastní nedbalost. Také on reagoval opožděně. Nic prý nevěděl a nic nezná. Jenže ono bylo tehdy před volbami a ty průzkumy nebyly pro rudooranžové nejpřátelštější. Navíc v té době hledali Sobotkovi podřízení, kam se jim díky činnosti zmíněné agentury ztratila půlmiliarda. Drobné milionky se pohybovaly v tu chvíli v rámci statistické chyby. Připustit, že přímo na půdě jeho ministerstva pravidelně prodebužírovali jeho zaměstnanci na večírcích miliony z peněz daňových poplatníku, by asi nebylo nejtaktičtější. Jakoby dnes znělo jeho volání: „Já jsem nevinej!“ Pan Švejk by asi odpověděl:“Kristus Pán byl taky nevinej...!“ Pan Sobotka se ale naštěstí podobného božského konce obávat nemusí. Pouze si otře opocené čelo mezi ušima.