Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Co zůstalo ze socíku aneb Po stopách mého dětství

Už toho moc není, co nám zbylo z osmdesátých let. Všechno se bourá, renovuje, naše dětství mizí, prostě se vyhazuje. Ale já mám občas chuť a potřebu vrátit se do těch dávných let, osahat to, co se osahat ještě dá a zavzpomínat. 

Ráda jezdím na místa, kde jsem vyrůstala, kde jsem trávila všední dny i letní prázdniny, kde jsem si díky mým rodičům užívala bezstarostné dětství.

Nikdy jim nepřestanu být vděčná za to, co pro mne udělali, co mě naučili, co mi dali. Moje kniha o té době, věnovaná jim - tam nahoru, to je jen malé poděkování za jejich dobrotu a trpělivost, co se mnou měli.

A jedno z těch míst, kde ještě zůstávají části našeho dětství, je chatová osada Sedliště, tehdy rekreační středisko ROH Samopše (viz blog:https://karlaslezakova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=458282).

Tady toho zůstalo tolik, že sem musím alespoň jednou za rok zajet a nasát tu ,,socialistickou" atmosféru, která mě vrátí do dob, kdy naši ještě žili a běhali se mnou po jezu, po lanovém mostě i po kolejích, u vesničky jménem Samopše nebo kdy jsme jezdili motoráčkem pod hrad Český Štemberk na zmrzlinu.

V horkých letních dnech, kdy pražce na kolejích voněly karbolem a sluníčko píchalo do zad, chodívali jsme s našima k jezu tunýlkem, kterým protékal ledový potůček. 

Byla to sice horší cesta (obzvlášť, když se šlo na půl dne, nesly se deky, nafukovací matračky a jídlo), ale kratší. V tunýlku se člověk příjemně osvěžil a slezl z kopečka rovnou k jezu.

Tam jsme roztáhli na louce deku, táta šel přes most na jedno do mlýna, kde bývala hospůdka a kam jsem chodívala pro eskymo nebo limo do papírového kelímku. Já se ségrou běžela na jez a mamka si otevřela svoji oblíbenou Ženu a módu. Taková obyčejná, ale moc fajnová dovolená na břehu řeky Sázavy.

Když se nešlo na jez, hrávala jsem si celé dny na houpačkách před chatkama - tedy pokud bylo chladno. Jelikož byly uprostřed louky a šlo na ně celý den sluníčko, s mojí alabastrovou kůží jsem si musela najít nějaké jiné místo na hraní, někde ve stínu. A tak jsem šla buď pod lískové keře za chatky a přitom jsem je pěkně očesala nebo vedle k sousední chatě. Sousedovic houpačka byla pod stromy a dětí na tuhle chatu jezdilo méně než k nám. Navíc byl hned vedle i ( tenkrát pro mne veliký) kolotoč.

Barrandovské chatky už jsou rozprodané a všude kolem jsou cedule - soukromý pozemek. Ale na oříšky jsem se dostala i přes zákaz. Co bych to byla za ,,veverku," kdybych se bála nějaké cedule před keřem plným lískových oříšků. Jen ty stromy od té doby trochu povyrostly.

Moje oblíbené houpačky už u našich chatek nejsou, ale sousedovic chalupa zůstala přesně tak, jak si ji pamatuji před čtyřiceti lety. ,,Jakoby to bylo včera," povzdechla jsem si, když jsem se rozhoupala.

Cestou dolů k dětskému - tehdy pionýrskému táboru (který už dnes neexistuje), potkali jsme ještě pár houpaček a kolotočů osmdesátých let. Všechny jsem je musela vyzkoušet, kdo ví, jak dlouho tu tahle vzpomínka ještě bude. Snad alespoň bývalé rekreační zařízení Liazky vydrží (dnes už jako kemp Cíl).

Tam ,,u Liazky" mají stále stejné chatičky jako tenkrát, i některé kousky nábytku jsou v nich ještě ze socíku. Asi si příští rok udělám takovou víkendovku - návrat do osmdesátek v chatičkách a pokud to Sázava dovolí, sjedu si ji na matračce od splavu až k Liazce, jako to tehdy jezdívala ségra s tátou (já na to byla prý ještě malá).

Také rekreační středisko ČSAD Nymburk je stále stejné, jenže sem už nejspíš těch třicet let od sametové revoluce nikdo nejezdí. Škoda.

Milovala jsem tohle místo. Jezdívali jsme sem skoro každé léto, bývala to taková rodinná pohoda. Lesy, řeka, jez, motoráček, kamarádi a vždycky nějaká ta dětská láska. 

Teď tu stojím se svojí úžasnou láskou - Michaelem, který chápe mé touhy a potřeby, jezdíme na místa mého dětství a on naslouchá mým vzpomínkám. I jemu jsem moc vděčná za jeho dobrotu a trpělivost (se mnou), ale hlavně za lásku. Ta je pro mne už od dětství to nejdůležitější. Ve středním věku k ní přibylo ještě zdraví. Žádné peníze, baráky, jachty, auta, drahé dovolené či šperky - pro mne jsou největším bohatstvím jen zdraví a láska. 

Procházka ve dvou kolem řeky Sázavy, vůně pražců na kolejích, šum vody na jezu a houpačky, na kterých mě táta houpával před čtyřiceti lety, to je prostě ,,nedělní čtyřlístek." 

Pro každého je ,,čtyřlístek" něco jiného. Pro mne je to teď každodenně On - můj nejkrásnější a největší ,,čtyřlístek" co jsem kdy objevila a doufám, že už nebudu muset nikdy ,,lézt v trávě" a hledat to obyčejné, ale tak krásné lidské štěstí, které jsem v něm před čtyřmi sty devadesáti devíti dny našla :)

Autor: Karla Šimonovská - Slezáková | pondělí 16.9.2019 16:59 | karma článku: 32,97 | přečteno: 2017x
  • Další články autora

Karla Šimonovská - Slezáková

Mám trošku problém ...

„Nežer a cvič,“ říkám si často, když čumím do lednice a hledám co bych si dala. Jenže to se lehce řekne, ale mnohem hůř udělá. Já silnou vůli mám, to jó, ale ne pokud se to týká jídla a cvičení.

30.6.2024 v 7:06 | Karma: 32,04 | Přečteno: 1009x | Diskuse | Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Když byla zima tužší a tráva zelenější

Tak vám nevím, byly ty české vodní toky v dobách socialismu čistší nebo jsme bývali větší čuňata? V letech osmdesátých, koupali jsme se v létě kdekoli. V řekách, v rybnících, dokonce i v potoce. Dneska bych do Sázavy nevlezla.

14.6.2024 v 8:24 | Karma: 28,03 | Přečteno: 818x | Diskuse | Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Už nechci řvát

Štěstí a radost, to by chtěl mít každý a nejlépe denně. Avšak tahle dvě slova představují pro každého z nás něco jiného. Pro mne třeba návraty do osmdesátých let.

10.5.2024 v 9:05 | Karma: 34,88 | Přečteno: 2223x | Diskuse | Fotoblogy

Karla Šimonovská - Slezáková

Pohlaď svoje tělo

Taky se sami občas hladíte? Ne? Tak to zkuste a podívejte se na své tělo alespoň někdy jako na zázrak.

21.4.2024 v 11:11 | Karma: 33,86 | Přečteno: 2571x | Diskuse | Ostatní

Karla Šimonovská - Slezáková

Nekritizuj

,,Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc," zpívá se v jedné slavné veselohře, kterou všichni znají, ale mnozí by si ji měli pouštět každé ráno při probuzení. Pak by se možná chovali k druhým jinak.

20.2.2024 v 19:51 | Karma: 37,72 | Přečteno: 3167x | Diskuse | Ostatní
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Rozdáváme kola za milion korun

15. července 2024

Členství v iDNES Premium má velkou spoustu výhod. Čtenáři se dostanou ke všem prémiovým článkům na...

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

„Nakonec na mě plivnul.“ Nizozemec loví Češky a prodává je na gangbang

18. července 2024

Premium Stovky českých žen k natáčení tvrdého porna v Nizozemsku naverboval v uplynulých letech Daniël van...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

Zemřela Shannen Doherty. Hvězda Beverly Hills 90210 podlehla rakovině

14. července 2024  15:17,  aktualizováno  17:04

Po téměř deseti letech boje s rakovinou zemřela americká herečka Shannen Doherty, informují média....

Na traktoriádě v Žebnici se převrhl traktor se závodnicí, skončila v nemocnici

20. července 2024  17:13

Na traktoriádě v Žebnici na Plzeňsku se převrhl s jedinou ženskou závodnicí traktor....

Srážku s vlakem na Opavsku nepřežil člověk, pohyboval se v kolejišti

20. července 2024  17:01

Muž zemřel v sobotu odpoledne při srážce s vlakem na Opavsku. Pohyboval se v kolejišti. Vlaky v...

Tak kde máte toho golema? Staronová synagoga stále drží židli rabimu Löwovi

20. července 2024

Premium Pod svícnem je největší tma, praví známé rčení – v tomto případě pod tím sedmiramenným. Jsem totiž...

Wollner kolegyně obtěžoval a urážel, vyplývá z uniklého spisu z vyšetřování

20. července 2024  16:53

Bývalý šéf pořadu Reportéři ČT Marek Wollner podle uniklé zprávy vyšetřovací komise, kterou má...

  • Počet článků 268
  • Celková karma 31,65
  • Průměrná čtenost 3448x
Pražanda, která žila 12 let ve střední Itálii, ráda na ni vzpomíná, ale ještě raději vzpomíná na osmdesátá léta v Československu.
Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat na dětství! 
Zpátky do osmdesátek se dostanete s mou knihou Zrzavé dětství v socialismu.