Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Soňa K.: "Zažila jsem orgasmický porod."

Orgasmus při porodu. Spojení, které v mnohých vyvolává pozdvižení. Je vůbec něco takového možné a především – vhodné? Vyzpovídala jsem ženu, která ke svému vlastnímu překvapení orgasmický porod zažila.

 

Soni, stejně jako se budu ptát všech ostatních žen v cyklu Zpověď domarodky, se musím i tebe zeptat - co tě přimělo k rozhodnutí porodit své dítě doma?

Můj hlavní cíl byl mít při porodu klid a nevěděla jsem, kde by mi takový „luxus“ povolili. Mým snem nebylo rodit doma, ale rodit ve vlastním tempu. Velkým přáním byl i nepřerušený bonding a to, abych měla pod kontrolou, co se s mým dítětem děje.

 

Jaký tvůj domácí porod byl? Pomáhal ti při porodu někdo?

Nevěřila bych, že porod může být takto snadný a příjemný. Vždy na něj vzpomínám s úsměvem na rtech a velikou vděčností. Můj porod byl plánovaně neasistovaný, čili jsem byla sama. V bytě spala dcera a manžel, kterého jsem zavolala ve chvíli, kdy jsem měla syna v náruči. S prvním porodem v nemocnici to bylo něco nesrovnatelného. Porod doma vnímám jako vrchol svého života, nic úžasnějšího jsem nikdy nezažila.

 

Ve své knize Znovuzrozená prozrazuješ, že jsi měla při porodu orgasmické stavy. Proč si myslíš, že jsi měla to „štěstí“ právě ty?

Upřímná odpověď je, že nevím. Proto jsem asi sepsala celou knihu (smích), abych na to přišla. Rozhodně jsem si nemyslela, že by se mi něco takového mohlo přihodit. Je pravda, že jsem měla ideální podmínky – pocit bezpečí, tmu, volnost při volbě polohy, nikdo mě nesledoval. Také jsem ale udělala dost věcí ještě před porodem a samotným otěhotněním, i to asi mělo svůj vliv. Ten proces, kterým jsem si prošla, je tématem mé knihy.

 

Byla jsi na něco takového připravena nebo tě to zaskočilo?

Ačkoliv jsem se tématu porodu věnovala čtyři roky, tak jsem se knihám i filmům o orgasmickém porodu vyhýbala. Nevěřila jsem, že je to technicky možné. Před prvním porodem jsem si dopodrobna zjišťovala, jaké jsou přirozené možnosti zvládání bolesti. Před druhým porodem jsem to neřešila. Věděla jsem, že přirozené kontrakce jsou zvladatelné. Bolesti už jsem se nebála. A potom se mi to přihodilo. V průběhu porodu jsem si to jen užívala, ale ještě v den porodu jsem si v duchu slíbila, že to, jak se to přesně událo, nikdy nikomu neřeknu. Byla jsem z toho sama zaskočená. Porod jako nejsilnější erotický zážitek? To na mě bylo moc veliké sousto. Poté téma otevřel můj manžel. Netvářil se znechuceně nebo pohoršeně, ani když jsem mu vysvětlila, jak to celé proběhlo. Byl rád, že jsem si to užila a netrpěla. Měl radost. Byl to první krok k vyrovnání se s mým neobvyklým porodním zážitkem.

 

Myslíš si, že pociťovat u porodu vzrušení je nevhodné nebo může být naopak prospěšné?

Nevhodné to je ze společenského hlediska, ale to neznamená, že se to neděje. Nedávno jsem svůj příběh řekla ženě těsně před šedesátkou. Šla jsem za ní, abych se zbavila strachu z vydání knihy. Tato žena rodila v porodnici a za minulého režimu, čili v naprosto neintimních podmínkách. Když jsme domluvila, říkala, „jsem ráda, že mi to říkáte. Já jsem nikdy nebyla vzrušenější než po svém prvním porodu. Doktor se ve mně hrabal, aby mě zašil, ale byla jsem naprosto jistě vzrušená.“

Nezapomeňme, že ještě před sto lety byly v Anglii ženy prožívající orgasmus při milování posílány na odebrání dělohy. Bylo to něco nenormálního. Doba naštěstí pokročila, možná dojde své rehabilitaci i porod.

Ale zpět k tvé otázce, vzrušení prospěšné nejspíš je, když se objevuje samo od sebe, čili přirozeně. Asi to má příroda vymyšlené, aby rodičku motivovala k dalším porodům. Dnes, když mi někdo řekne, že můj porod je nechutný, tak říkám, že mně přijde nechutné nadopovat matku i dítě chemií, která není bez vedlejších účinků. Mě vzrušení ohromě uklidnilo a uvolnilo, nemusela jsem tlačit, vše se mi zdálo přirozené. Nic jsem si neplánovala, nepřemýšlela, tělo vědělo, co kdy udělat. Byla jsem klidná, bezmyšlenkovitě jsem si dýchala a užívala si ten moment.

 

Proč si myslíš, že je u nás domácí porod automaticky vnímaný jako nebezpečný?

Myslím si, že strach z porodu v naší kultuře dosáhl svého maxima. Větší strašení rodiček už snad není vůbec možné. A náš strach je mnohdy to, co porod zbytečně komplikuje. Pro mne byl porod doma jedinou zárukou, že budu rodit přirozeně a v klidu. Je smutné, že u nás pro nízkorizikové rodičky neexistuje větší škála možností – například porodní domy.

 

Takže kdyby existovaly porodní domy, kde by byla zajištěna komorní atmosféra a respekt k porodnímu plánu, rodila bys tam?

Kdybych mohla někam přijít, podepsat papír, že vše je na moji zodpovědnost, ale nepřeji si být rušena a mohla bych vyjít buď až s dítětem nebo když budu mít pocit, že něco nebo někoho potřebuji, tak do takového zařízení bych určitě šla.

 

Je něco, co bys ráda sdělila na závěr?

Přirozený porod má svůj hluboký smysl a umí i odměnit. Není nezbytné trpět. Zdravé ženské tělo umí porodit nejlépe, ale nesmí mu do toho zasahovat naučený strach nebo jiní lidé. Do porodu se ale může promítat i vztah s partnerem, to, jak se žena narodila nebo nezpracované trauma z předchozího porodu. Pokud žena trauma z porodu má, nebagatelizujme ho. Cílem porodu by nemělo být pouhé fyzické přežití matky a dítěte, to je žalostně málo. Důležité je mluvit i o psychických souvislostech porodu a jejich hlubokém vlivu na matku i dítě.

Děkuji za rozhovor.

 

Soňa Kolmanová pochází z Hané, po maturitě se odstěhovala do Prahy, kde studovala na Newyorské univerzitě obor Komunikace a masmédií a později i MBA. V Praze žije dodnes se svým manželem a dvěma dětmi, dcerou Laurou (4) a synem Oliverem (1,5). Aktivně se zajímá o téma mateřství a porodu, a sebepoznávání. Svou knihou chce podpořit povědomí o důležitosti přirozených podmínek u porodu, vlivu psychiky a rodinných vztahů na těhotenství a porod. Knihu si lze objednat na těchto stránkách: http://www.sonakolmanova.cz/znovuzrozena/ Předmluvu ke knize napsal sám věhlasný francouzský porodník, pan Michel Odent.

 

Předchozí rozhovor z cyklu Zpověď domarodky:

http://karlamikova.blog.idnes.cz/c/476027/zpoved-domarodky-petra-langova.html

Autor: Karla Miková | čtvrtek 17.9.2015 19:07 | karma článku: 23,58 | přečteno: 4463x
  • Další články autora

Karla Miková

Rodičové, vydechněte! Učitelé, prosím zvolněte!

Mnozí rodiče jsou díky přesunu výuky ze škol do domácností již nyní na pokraji sil. Někteří plně suplují činnost učitele namísto aby byli pouze pomocníky při výuce. I v době pandemie však platí, že domácí úkoly jsou dobrovolné,

24.3.2020 v 20:03 | Karma: 40,32 | Přečteno: 7702x | Diskuse| Osobní

Karla Miková

Divoké děti v českých školách – co je tady špatně?

Děti s ADHD bývají trnem v oku mnohých učitelů, ale mnohdy i spolužáků a jejich rodičů. "Háďata" ve vyučování často narušují výuku, takže se ostatní děti nemohou soustředit. Mohou se vztekat, mít afekty, zablokovat se a

2.12.2019 v 19:12 | Karma: 32,22 | Přečteno: 8271x | Diskuse| Společnost

Karla Miková

„Cítím se jako cestovatel, který je zavřený doma.“ Poznejte svět očima ADHD dětí.

Okolím jsou často vnímány jako divoké, nevychované, drzé. Děti s diagnózou ADHD. Jak vnímají tyto děti svět a jak prožívají samy sebe? Vyzpovídala jsem několik z nich.

24.3.2019 v 9:03 | Karma: 24,68 | Přečteno: 1473x | Diskuse| Osobní

Karla Miková

Ádéhádě – nevychovaný fracek nebo dítě s poruchou?

ADHD je i v dnešní moderní době s perfektní dostupností informací předmětem mnoha mýtů. Stále slýchávám názor, že je dítě prostě jen nevychované a že ADHD je vymyšlená diagnóza. Někteří radí dítě pořádně seřezat, protože...

10.3.2019 v 17:30 | Karma: 38,08 | Přečteno: 9563x | Diskuse| Osobní

Karla Miková

Léčitel má čtyři nohy

Věřím, že některá zvířata mají dar léčit. Že nepřicházejí do našich životů náhodou. A že domácí mazlíčci si mnohdy vybírají nás, ne my je.

9.8.2017 v 9:08 | Karma: 28,22 | Přečteno: 1029x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

VIDEO: Italští poslanci se porvali kvůli vlajce, napadeného museli vyvést

13. června 2024  9:50

V italském parlamentu se ve středu strhla bitka. Desítky zákonodárců a parlamentních zřízenců se do...

Nový prezident Pellegrini jako první navštíví Česko, přijede 26. června

13. června 2024  9:36,  aktualizováno  9:49

Příští slovenský prezident Peter Pellegrini navštíví Česko při své první zahraniční cestě 26....

Kuriozita u čínské památky. Stopky vám spočítají dobu na WC. Kvůli bezpečnosti

13. června 2024  9:47

Čínské buddhistické jeskyně Jün-kang, které se pyšní 51 tisíci sochami vytesanými v 252 jeskyních,...

Lipavský s kolegy vyzval k rychlému omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu

13. června 2024  9:09,  aktualizováno  9:44

Lipavský a dalších sedm ministrů zahraničí z EU vyzvalo v dopise šéfa unijní diplomacie k rychlému...

  • Počet článků 23
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 7837x
Odmítám nekriticky přijímat vše, co je nám společností předhazováno jako normální či dokonce prospěšné. Náš svět je vzhůru nohama. Věříme lékařům více než svému vlastnímu tělu. Jíme jídlo, které nás pomalu zabíjí - ale raději zavíráme oči, abychom nemuseli jinak. Žijeme tím, co je venku, a svět uvnitř nás necháváme umírat. Slepě věříme médiím a společenskému diktátu a stáváme se ovcemi. Věříme, že pravda je to, co si myslí většina. A když je někdo jiný a smýšlí jinak, je to hned blázen. Tak tedy těší mne! Jsem jeden z nich. :-D

 

karla.mikova@seznam.cz

Seznam rubrik