Rodičové, vydechněte! Učitelé, prosím zvolněte!

Mnozí rodiče jsou díky přesunu výuky ze škol do domácností již nyní na pokraji sil. Někteří plně suplují činnost učitele namísto aby byli pouze pomocníky při výuce. I v době pandemie však platí, že domácí úkoly jsou dobrovolné,

nejsou vymahatelné zákonem a neměly by být ani hodnocené a taktéž míra zapojení rodičů do domácí výuky není vymahatelná!

Ze zákona platí, že škola nemůže zasahovat do soukromého života dítěte a jeho rodiny. V této velmi specifické situaci, kdy jsou školy zavřené, se sice očekává spolupráce rodičů při vzdělávání dítěte, hlavně u mladších žáků. Míra zapojení je ale skutečně na rodičích samotných.

Předpokládám, že žádný zodpovědný rodič nechce, aby bylo dítě ve vzdělání pozadu. Pokud ale máte dětí několik, jste samoživitelka nebo máte náročnou práci či práci z domu, nenechejte se zahnat do kouta pocitem, že musíte jet na 100% nově i jako „učitelka“. Nemučte děti sáhodlouhými příklady. Nenuťte je do úkolů, u kterých jsou bezradné. Někteří rodiče bědují, že dělají úkoly a cvičení s dětmi po práci a mnohdy jdou vyčerpaní rovnou spát. Míra stresu vysoká a čas na normální život nulový. Někteří dohání s dětmi úkoly o víkendech.

Tlak na vzdělání mi v této situaci přijde nemístný a v době digitalizace společnosti je neuvěřitelné, jak moc se moderních technologií, které by situaci velmi ulehčily, spousta pedagogů bojí využít. Zatímco někteří pedagogové směle vyučují on-line a udržují živou a podporující komunikaci, jiní jsou až překvapivě pasivní – posílají pouze úkoly k vypracování s termíny dodání a většina práce je tedy na rodičích. Neobtěžují se dokonce ani se zpětnou vazbou.

Dalo by se namítat, že ne všechny rodiny mají počítač s připojením na internet, takže ne vždy je on-line výuka možná. V dnešní době, kdy si češi jsou schopni ve velkém ušít chybějící roušky a firmy pomalu namísto pálenky vyrábějí desinfekční gely zdarma, se mi však nechce věřit, že by socialně slabším rodičům nějaká firma počítač nezapůjčila. Případně mohou vzít situaci do vlastních rukou rodiče a založit pro potřebné sbírku. Když se chce, nějaké řešení se vždycky najde.

Zatímco někteří pedagogové jsou spíše pasivní, jiní jsou agilní až příliš. Například mé kamarádce bylo sděleno, že její dítě v předškolním věku bude také dostávat úkoly. Nenechte se prosím zmást a berte tyto „úkoly“ jako jednu z možností - ne povinností - jak smysluplně zabavit své dítě. Obvykle ale platí, že děti v tomto věku mají o základní dovednosti jako je psaní písmen a čtení zájem sami a více se naučí díky vlastní vnitřní motivaci při vlastním tempu než při nátlaku zvenčí. Zvláštní je, že v době, kdy jsem chodila do školky já, nic takového jako předškolní aktivity neexistovalo a přesto první třídu všechny děti bez potíží zvládaly. Tlak na vzdělání se stále stupňuje a já ve skrytu duše doufám, že tato nezvyklá situace jej pomůže alespoň trochu rozpustit.

Milí pedagogové, prosím uvolněte tlak, který na rodiče vyvíjíte. Spousta z nich kromě domácího vzdělávání chodí i do práce, takže nyní pracují v podstatě na dvě směny. Spousta z nich má více dětí školou povinných a různou úroveň vzdělanosti. Nemluvě o dalších starostech, které s novou situací a omezeními vlády vyvstaly - strach o životnost svého zaměstnání, o zdraví svých rodičů a prarodičů, vymýšlení programu pro děti, aby nouzový stav a s ním spojené odtržení od kolektivu a vzdálenější rodiny zvládly, řešení otázky stravování a omezeného nakupování atd. Buďte prosím vstřícní, netlačte na odevzdávání na čas, omezujte výuku na nutné minimum a respektuje individuální situaci každé rodiny.

Milí rodiče, kdykoliv pocítíte, že se blížíte stavu vyčerpání, řekněte si dost! Rozdíly ve vzdělání budou po návratu dětí do škol tak i tak velké a je dost pravděpodobné, že se část učiva prostě bude muset prominout. Nenechejte se zdrtit povinnostmi a pocity vlastní neschopnosti – ne každý má na učení vlohy, ne každý je schopen cokoliv vysvětlit. Je to naprosto normální. Kdybyste disponovali učitelskými vlohy, pravděpodobně byste tuto práci dávno dělali. Zapojte se do výuky svého dítěte dle vlastních schopností a možností.

Pojďme se prosím chápat a pomáhat si. Vždyť plujeme na stejné lodi!