Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Čeští porodníci. Zachraňují životy nebo jen lepí vázu, jež sami rozbili?

Když se řekne přirozený porod, mnohým se vybaví nezodpovědná žena rodící doma nebo tzv. alternativní matka odmítající v porodnici tišící léky, vyžadující vlastní polohu a všelijak komplikující práci lékařů. Porodníci se stali

jakýmisi Bohy v bílých pláštích, kterým se neodporuje.

Říkají nám, že neumíme rodit, že jsme to zapomněly. A já nesouhlasím. Porod je fyziologický proces, instinktivní záležitost. Poddat se instinktům nám ale není dovoleno.

Jako malá jsem se tolikrát v duchu ptala tam nahoru, proč musí tolik žen při porodu trpět. Mou maminkou, kamarádkami a známými mi byl porod líčen jako otřesný zážitek, ohrožující život matky i dítěte. Proč by ale Bůh chtěl, aby ženy tolik trpěly při něčem tak nádherném, jako je příchod nového života na svět? A proč zvířecí samice žádné takové utrpení neznají? Časem jsem pochopila. Instinkt, to je moudré vnitřní vedení. A kde je toto vedení, tam není bolest – respektive je vnímána v závoji opojení, pod vlivem vyplavených hormonů. Jakmile žena musí při porodu zapojit tzv. neokortex – tu část mozku, která odpovídá za logické a racionální myšlení, vnímá bolest plným vědomím, což nikdy nebylo úmyslem Stvořitele. Pak se porod skutečně stává hororem. Pak tělo nepracuje tak, jak má a skutečně hrozí potíže.

Diametrální rozdíl těchto dvou stavů jsem zažila na vlastní kůži. Přijela jsem porodit s tzv. porodním plánem, ve kterém lékař neviděl sebemenší problém. Dokud nebylo do porodu zasahováno, cítila jsem, jak mne mé tělo moudře vede samo, věděla jsem, jakou polohu kdy zvolit a jaké zvuky vydávat. Tělo dokonce několikrát zatlačilo samo. Pak ale přišly standartní vyšetření a zásahy. Neměla jsem sílu se bránit, vše, čemu jsem se potřebovala věnovat, bylo mé vlastní tělo. I přes mé chabé protesty došlo k natáčení ozev vleže namísto domluveného stetoskopu. Tato poloha mi velmi nevyhovovala, špatně se mi v ní dýchalo, bolesti se náhle staly nesnesitelné. Lapala jsem po dechu, čímž se pochopitelně zhoršil také stav dítěte. Následovalo vše, co jsem si tolik nepřála, a co dnes vnímám už jen jako napravování chyb. Oxytocin, tlačení na břicho, použití vexu, nástřih. Šok, pocity viny za to, že jsem nedokázala prosadit své, lítost nad tím, jak traumatizujícím způsobem musel můj syn přijít na svět.

Odmítala jsem nechat vše jen tak být. S partnerem jsme si domluvili osobní setkání s primářem porodnice. Uznal pochybení na straně porodní asistentky (trvání na natáčení monitoru namísto použití stetoskopu, ale i nevybíravé chování bez špetky empatie, okřikování) a na čas jí odebral její post. Z doslechu jsem se pak dozvěděla, že po návratu do práce již respektovala přání podobně po přirozeném porodu toužící rodičky.

Pocit zadostiučinění? Ano. Nicméně.. Téměř denodenně čtu nebo kolem sebe slýchám tolik mému podobné příběhy. S tím rozdílem, že ženy většinou nejsou vědomé a naprosto věří doktorům – porodníkům. Když se ale zeptám na podrobnosti, zjistím, že rodičce nebylo dovoleno zvolit si vlastní porodní polohu, že jí nebylo umožněno pohybovat se, nebo že například byla napomínána za to, že vydává nějaké zvuky. Kvůli nepostupujícímu porodu pak přichází na řadu nejrůznější intervence. Ženy jsou samozřejmě na konci příběhu vděčné za to, že jim nebo jejich dítěti doktoři zachránili zdraví či dokonce život. Netuší, nebo možná ani nechtějí vědět, že lékaři jen lepili vázu, kterou sami rozbili.

Když se řekne přirozený porod, vybaví se většině na porody vzatým odborníkům nezodpovědná žena, která upřednostňuje vlastní pohodlí před zdravím dítěte. V lékařských zprávách je pak mnohdy označována jako „nespolupracující rodička“. To, že dítě a těhotná žena jsou spojenými nádobami, nevidí. Ten, kdo by měl v případě porodu spolupracovat, je lékař - porodník. Musel by ovšem dokázat na čas odložit své ego a naslouchat ženě, jako to dělá průkopník francouzského porodnictví – pan Michel Odent.

Autor: Karla Miková | pátek 27.3.2015 21:30 | karma článku: 40,02 | přečteno: 7600x
  • Další články autora

Karla Miková

Rodičové, vydechněte! Učitelé, prosím zvolněte!

Mnozí rodiče jsou díky přesunu výuky ze škol do domácností již nyní na pokraji sil. Někteří plně suplují činnost učitele namísto aby byli pouze pomocníky při výuce. I v době pandemie však platí, že domácí úkoly jsou dobrovolné,

24.3.2020 v 20:03 | Karma: 40,32 | Přečteno: 7702x | Diskuse| Osobní

Karla Miková

Divoké děti v českých školách – co je tady špatně?

Děti s ADHD bývají trnem v oku mnohých učitelů, ale mnohdy i spolužáků a jejich rodičů. "Háďata" ve vyučování často narušují výuku, takže se ostatní děti nemohou soustředit. Mohou se vztekat, mít afekty, zablokovat se a

2.12.2019 v 19:12 | Karma: 32,22 | Přečteno: 8271x | Diskuse| Společnost

Karla Miková

„Cítím se jako cestovatel, který je zavřený doma.“ Poznejte svět očima ADHD dětí.

Okolím jsou často vnímány jako divoké, nevychované, drzé. Děti s diagnózou ADHD. Jak vnímají tyto děti svět a jak prožívají samy sebe? Vyzpovídala jsem několik z nich.

24.3.2019 v 9:03 | Karma: 24,68 | Přečteno: 1473x | Diskuse| Osobní

Karla Miková

Ádéhádě – nevychovaný fracek nebo dítě s poruchou?

ADHD je i v dnešní moderní době s perfektní dostupností informací předmětem mnoha mýtů. Stále slýchávám názor, že je dítě prostě jen nevychované a že ADHD je vymyšlená diagnóza. Někteří radí dítě pořádně seřezat, protože...

10.3.2019 v 17:30 | Karma: 38,08 | Přečteno: 9563x | Diskuse| Osobní

Karla Miková

Léčitel má čtyři nohy

Věřím, že některá zvířata mají dar léčit. Že nepřicházejí do našich životů náhodou. A že domácí mazlíčci si mnohdy vybírají nás, ne my je.

9.8.2017 v 9:08 | Karma: 28,22 | Přečteno: 1029x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Vídeň uctí lídra Pražského jara Dubčeka. Jedna z ulic ponese jeho jméno

13. června 2024  6:32

Jedna z ulic ve vídeňské čtvrti Donaustadt ponese jméno československého reformního komunisty...

Polské gangy jezdí do Česka s falešnými recepty. Hlavně pro léky na úzkosti

13. června 2024

Premium Polské gangy obchodující s léky na předpis – zejména na deprese a úzkosti – přišly na jednoduchý...

ANALÝZA: Diplomatický teror, zní z Izraele. OSN ho staví na úroveň Hamásu

13. června 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Napadený Izrael obvinila OSN z válečných zločinů, dává ho na černou listinu s al Káidou a...

Vláda schválila novelu o zjednodušení rozvodů. Zakazuje bití dětí

12. června 2024  23:09

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i procesu hledání úpravy péče o děti z rozvedených manželství má...

Opalovací krém pro miminka: Jaký vybrat?
Opalovací krém pro miminka: Jaký vybrat?

Pokožka novorozenců a kojenců je tenká, zranitelná a má méně melaninu, což je pigment, který chrání pokožku před slunečním zářením. Kůže miminka je...

  • Počet článků 23
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 7837x
Odmítám nekriticky přijímat vše, co je nám společností předhazováno jako normální či dokonce prospěšné. Náš svět je vzhůru nohama. Věříme lékařům více než svému vlastnímu tělu. Jíme jídlo, které nás pomalu zabíjí - ale raději zavíráme oči, abychom nemuseli jinak. Žijeme tím, co je venku, a svět uvnitř nás necháváme umírat. Slepě věříme médiím a společenskému diktátu a stáváme se ovcemi. Věříme, že pravda je to, co si myslí většina. A když je někdo jiný a smýšlí jinak, je to hned blázen. Tak tedy těší mne! Jsem jeden z nich. :-D

 

karla.mikova@seznam.cz

Seznam rubrik