Vrtkavý český volič

Trochu jsem pociťoval záchvěvy bezmoci toho pátečního odpoledne, když jsem si uvědomil, že se sbírá parta dvanácti "statečných", které jen svrbí dlaně, aby svými ostře nabitými kolty začali ze saloonu Senát odstřelovat chystané reformy. Leč náš obvod své voliče nevyslal, takže můj lístek oranžové střelce zastavit nemohl i kdyby měl váhu tisícinásobnou.

Myslím, že Češi si uvědomili těžké průšvihy, které nás v poměrně nedaleké budoucnosti čekají, a právě ty reformy vidí jako záchrannou brzdu. To se mi zdá jako jeden z podstatných momentů, které přinesly vítězství pravici, či lépe řečeno, stranám, které se jako pravice prezentují. Nicméně jsem si uvědomil, že nadcházející volby jsou jednou z mnoha příležitostí k selhání, jimž Češi tak často nedokázali odolat. Přichystal jsem blogový článek předpokládající senátní průšvih a vyrazil v sobotu dopoledne na cyklovýlet.

Abych trochu odlehčil závažné téma, přidám něco povídání o výletu. Z konečné metra Háje jsem zajel na oběd do Sázavy, kde se mi v minulosti velmi osvědčila restaurace Za vodou. Ani tentokrát nezklamala. Výtečný oběd za velmi rozumnou cenu. Pak jsem se vydal na zpáteční cestu s cílem podívat se, jak vypadá Atis zevnitř. Pokud to nevíte, tak Atis je ohromně zajímavý dům ve Štiříně. Navrhl ho architekt Kačer (laitnsky Atis). Připomíná výtvory Gaudího nebo Hundertwassera.

Pln zvědavosti jsem vstoupil a interiér mne opravdu nezklamal.

 Neviděl jsem človíčka, a tak jsem se trochu prošel docela pohádkovým bludištěm.

Ale pak jsem už chytil pivní silokřivku a zamířil do restaurace.

Sedělo tam pár hostů evidentně jiného dyzajnu než jakým disponuje moje maličkost, ani když není zrovna v cyklistickém. Nicméně jsem se tam cítil velmi útulně. Opravdu mne překvapilo, jak může vypadat houbová polévka. Ještě dnes se olizuji při vzpomínce. Přestože kraji dominují Popovice, nabídli mi kromě kozla i gambrinus. Samozřejmě jsem dal kozla.

No a pak už jen vyšlapat kopeček nad Petříkov a pak dlouhý pozvolný sjezd na metro do Prahy. Mimochodem, víte, kde se dostává koním nejvyššího vzdělání? No přece nad Petříkovem - silnice vede kolem pěkného objektu s nápisem Horse Academy.

Po návratu domů jsem dychtivě našlápl notebook a hned jsem viděl: Dvanáctka oranžových střelců zasedla pevně a nesmlouvavě v saloonu Senát. Podle prvních náznaků to vypadá, že reformy úplně zablokovat nemohou, jen zdržovat a prudit. Větší potíž bude v případě pokusů o změny ústavních zákonů.

S povzdechem jsem načasoval připravený článek o senátním maléru na neděli dopoledne a jal se zkoumat situaci.