Postraš a panuj

Rozděl a panuj bylo pravidlo, které uplatňovala Římská říše. Připustila sjednocení (vnitřního) nepřítele a padla. Jaké pravidlo platí pro vládu nad světem?  

Co se nedařilo Římanům, zvládli velmi úspěšně výbojní synové Albionu. Když si evropské námořní mocnosti začaly rozdělovat svět, Britové nezůstali pozadu. Slavnému admirálu Nelsonovi se podařilo v bitvě u Trafalgaru rozdrtit konkurenci Francouzů a hlavně Španělů a od té doby se Británie stala královnou moří.  Pilně zakládala kolonie a neméně pilně z nich těžila. Obzvláště z Indie, která britské koruně poskytla pohádkové bohatství. Mrzuté bylo, že indičtí domorodci neuměli dostatečně ocenit význam civilizačních hodnot přinášených bílými sáhiby a vystupovali proti nim leckdy i se zbraněmi v rukou. Ovšem britská metropole měla zbraně daleko účinnější, například Gatlingův masakrovací kulomet. Ale i tak spořiví Britové vymysleli lepší postup, který jim ušetřil hezké množství galonů britské krve. Ve svých koloniích podněcovali místní kmeny či státy k rozmíškám a ty pak válčily mezi sebou. O přízeň bílých sáhibů…

Nová doba chce novou strategii

To, co se hodilo jako výborná taktika v různých koutech světa, přestává vyhovovat v globalizujícím se světě. Ti nejmoudřejší z moudrých došli k závěru, že lidstvo roste jako dříví v lese a že to tak nejde dál. Vždyť ta sebranka ani neví, jakou trasu si vybrat na cestu vstříc budoucnosti. A už vůbec se neshodnou, jak by ta budoucnost měla vypadat. 

Duchu dnešní doby bude tedy vyhovovat daleko lépe úplně jiná strategie. Namísto rozdělování bude mnohem efektivnější tu masu sjednotit a navést na jednu trajektorii.

Jako mnoho báječných nápadů, které přinesla nová doba, má i tento trik kořeny v pradávných stoletích. Abrahámovská náboženství mluví o Bohu Stvořiteli, který stvořil člověka k obrazu svému, ale cítí potřebu ho v jeho životě stále sledovat a korigovat. Když se vyskytne větší skupina, která se nechová podle Jeho představ, tak ji zlikviduje nějakou lokální katastrofou. Nešťastníci ze Sodomy a Gomory to zakusili na vlastní kůži. A když je to celé lidstvo, tak se prostě nechají všichni spláchnout až na jednoho spravedlivého opilce, který dostane návod na stavbu obrovské lodi nesoucí genetickou banku. Nová generace lidí pak má zakódovaný strach z překročení nejasně formulovaných příkazů a zákazů a ti nejzdatnější se předhánějí v hledání té správné cesty.

Nová náboženství

V dnešní době existuje několik náboženství, která ovšem nemají globální působnost. Proto vzniklo náboženství sekularizované, kde je Bůh Stvořitel nahrazen něčím jako je příroda či přírodní síly. Například síly hýbající klimatem či síly, které umějí mixovat geny do smrtícího koktejlu a vytvořit organismus hubící lidské plémě, které proti němu nedokáže najít obranu.

Takové síly nepochybně existují. Nové je to, že síly člověka dostoupily takového stupně, že mohou silám přírodním v ničivosti konkurovat. Lidstvo se dokáže vyhubit na několikero způsobů. Globální jaderná válka by v tomto směru zafungovala asi dost spolehlivě. Ale i jeden extrémně silný termonukleární výbuch by mohl mít následky, které nelze předvídat. 

Sovětští vůdci v roce 1961 chtěli vyzkoušet vodíkovou bombu ráže 100 megatun TNT. Naštěstí jim to vědci rozmluvili a síly nálože byla snížena na polovinu. Byli si vědomi, že kromě známých druhů účinků by se mohly vyskytnout i efekty nepředvídatelné. A tak se velmoci dohodly na významných omezeních.

Další hrozby patří do říše silně spekulativních. Pokusy s urychlovači částic s extrémní energií by mohly podle některých fyziků vést ke zhroucení vesmíru. Bububu na nás dělá pisatel článku CERN mohl zničit vesmír. Proč se tak nestalo, nikdo netuší 

Umělá inteligence

Neoddiskutovatelně obrovský vliv na běh světa bude mít fenomén Umělé inteligence. Postoje k němu jsou ambivalentní. Podle některých nás to převede do světa, kdy ona UI respektive po anglicku AI bude lidem sloužit do roztrhání těla a zavládnou časy, po jakých velká část lidstva odedávna toužila. 

Jiná představa je hrozivá. Odehraje se něco takového jako průmyslová revoluce, jenže  s daleko zhoubnějšími vlivy. 

Obě tyto představy jsou vlastně myšlenkově naprosto nudné, vykastrované. Aby byla nějaká převratná teorie pravděpodobná, musí být šílená. A to rozhodně splňuje teorie velkého vizionáře Raye Kurzweila, který ji vyložil ve své knize The Singularity Is Near 

Ten se svou představou kochá, ale já ji zde uvádět nebudu. Mnozí by zjistili, že svou děsivostí překonává všechny výše uvedené hrozby.