Tři hlavní otázky

Filosofie - náboženství - ideologie. Jak spolu souvisejí? Co řeší a co přinášejí? O tom mluví moje pojednání neodborné, nevážné a nezodpovědné.  

V dnešní době postmoderní, postdemokratické, postbipolární a vůbec celkově upostované je docela namístě se tázat, kam lidstvo vlastně směřuje a co si o sobě vůbec myslí?

Vzpomněl jsem si na jeden článek z pozdních let šedesátých, který měl silně filosofický náboj - nebo se o něj aspoň snažil. Nezabýval se ničím menším, než hlavními otázkami filosofie. Tvrdil, že jsou tři:

Kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme.

Nejsem si jist, jestli to je tak docela pravda. Filosofie snad řeší trochu základnější problémy, ale odpověď právě na tyto otázky by nebylo špatné znát.

Ba co více, kdyby to někdo pěkně lapidárně sesumíroval, mohlo by si to lidstvo důkladně zapsat za uši, aby nerostlo jako dříví v lese, že?!

Autor zmíněného článku dokonce v závěru svého eseje odpověď navrhl:

Jsme lidé, přicházíme z dějin a jdeme budoucnosti vstříc.

Fajn, to je opravdu lapidární, ale na můj vkus až trochu příliš. Tedy, v té době se budoucnost jevila docela přívětivě, takže ujištění, že se do ní kráčí, mělo svůj smysl, dokonce hřejivý. Dnes vidíme, že se ani běžně nelétá na planety sluneční soustavy, jak se tenkrát považovalo za samozřejmost, nesplnilo se proroctví tehdy populární písničky, že “v roce šedesátém šestém bude všude v světě mír”, že se nesplnily ani další věci očekávané, zato nás zavalily problémy zcela nečekané. To tedy opravdu vypadá na cestu poněkud bludnou.

Jak je to možné? Vždyť lidstvo zplodilo tolik moudrých lidí, kteří viděli pod povrch dění, jejichž myšlenky byly vznešené a ušlechtilé. A ti lidé promlouvali různými způsoby, různými cestami.

A to je možná ten problém

Někteří promlouvali jen k lidem obdobně přemýšlivým, vytvářeli myšlenkové systémy, které nikomu nevnucovali, snad jen nabízeli k následování. K těm bych asi přiřadil starověké filosofy či východní Mistry. Jejich učení rozhodně neaspirovala na zodpovězení Velké Trojky Otázek (VTO).

Velkou změnu přineslo až monoteistické náboženství. První úspěšné - judaismus - se sice obracelo k vlastním vyznavačům, židům, ale dalo jasnou odpověď na první dvě otázky pro všechny lidi:

Jsme výtvorem Božím a pocházíme z ráje, odkud byli naši prapředkové vykázáni pro nevhodné chování.

Co se týká otázky třetí, tak to není tak jasné. Bůh nás nestvořil jen tak, měl s námi určitý plán. A my, tedy lidstvo, směřujeme k naplnění tohoto plánu. Háček je v tom, že ten plán není nikde jasně specifikován, lze se jen domýšlet, co vlastně obnáší. V tom ostatně neudělalo větší jasno ani druhé monoteistické náboženství - křesťanství.

Odpovědi dává ideologie

Ideologie je myšlenkový systém, který je jasně určen buď k tomu, aby lidmi nějak pohnul, aby jim dal směr nebo alespoň obhájil daný stav. Pro naplnění hybatelské funkce je nutné Velkou Trojku Otázek pěkně jasně zodpovědět. Nenapadá mne lepší příklad než ideologie marxistická. Ta světem skutečně zahýbala, několikrát zkrachovala a vždy jako bájný Fénix vzlétla z plamenů, které způsobila. Její myšlenky stále rezonují a vynořují se v různých modifikacích. Ale to je na delší rozbor. Podívejme se, jaké odpovědi nabízí na VTO:

1. Jsme opice polidštěné činností předních končetin (viz Friedrich Engels: Podíl práce na polidštění opice)
2. Přicházíme z dějin výrobních vztahů (jiné stránky historie lidstva nemají smysl, jsouce pouhou nadstavbou)
3. Kráčíme vstříc světlé budoucnosti života v ideální společnosti

Je důležité, že se této ideologii podařilo rozdělit veškeré lidstvo na dvě části: vykořisťovatele a vykořisťované, nebo, pro větší údernost, na bohaté a chudé. Ideální společnost přijde, až budou současní bohatí zlikvidováni a tím se všichni stanou bohatými, ale tak nějak vznešeněji.

A nakonec zase náboženství

Poslední monoteistické náboženství vychází ze zmíněných dvou předcházejících. Na rozdíl od nich však říká, že Bůh svůj plán sdělil lidstvu prostřednictvím proroka Muhammada, čímž vznikla posvátná kniha Korán. Ten obsahuje sdělení tak dokonalé, že Bůh (Alláh) už další instrukce žádným lidem dávat nebude. Muhammad je prorokem posledním a nejlepším.

Směřování je tedy jasně vytýčeno.

Zajímavé je, že již Prorok rozdělil lidi na dvě části: ty, kteří obývají Dům války (Dar al-Harb) a ty, kteří žijí v Dar al-Islam, tedy Domu miru. Není mi jasno, zda marxismus svým dělením lidí na dva nesmiřitelné tábory nebyl nakonec velkým Prorokem inspirován. Podobně jako v marxistické ideologii má být třída bohatých nakonec zlikvidována, tak i následníci Prorokovi mají usilovat o to, aby se Dům míru rozšířil na celý svět.

Na závěr dementi

Pokud jste dočetli až sem, vězte, že podobnost mezi islámem a marxismem považuji za zcela náhodnou. ;-)