Nebezpečné hry

Pokus o analytický pohled na dnešní svět a kousek do budoucnosti. Jak si poradit v podmínkách neurčitosti.  

Chcete-li vyhrát ve vzrušující hře “na kuře”, stačí pár maličkostí: po nástupu do vozu utrhnete volant a vyhodíte ho z okna. Za ním putuje láhev od whisky, kterou jste před očima soupeře vypili. Pak si nasadíte černé brýle a na startovní signál vyrazíte proti soupeři. Na devadesát devět a čtyři pětiny procenta uhne a váš status se velmi zvýší.

Tak nějak začal svou přednášku Herman Kahn, americký futurolog, který sehrál významnou úlohu v americké jaderné strategii během tzv. studené války. Jako teoretická základna jeho futurologických prací mu sloužila teorie her a teorie systémů.

Samozřejmě netvrdil, že to je běžná praxe při řešení sporů mezi národy. V určité fázi k ní ovšem dojít může a “kuře” se stává otrokem. Nebo nikdo neustoupí a dojde k tzv. kroku “all out”. Out jsou jaderné hlavice a “out” neznamená, že by vyšly z módy, ale jsou na trajektorii k cíli.

Protože proslul jako člověk, který dokáže promýšlet nemyslitelné, vypracoval na to teorii, která se nazývá “eskalační”. Popisuje stupně války od těch nejnižších, jako například urážka velvyslance až po zmíněný “all out”.

Nejsem myslitel, alespoň vzdáleně se blížící Hermanu Kahnovi. Jsem člověk bez televize, který se snaží porozumět tomu, co se okolo něj děje. Absenci televize zmiňuji proto, že mi paradoxně otevřela cestu k jiným, kvalitnějším, způsobům orientace.

Vybudoval jsem si určitý rámec na nejvyšší úrovni, která mi připadala relevantní. Čerpal jsem z knížek G. Friedmana (Příštích sto let, Flashpoints...), Z. Brzezinsky (Velká šachovnice, New World Order), Kissinger, atd..

Z toho jsem došel k závěru, že veškeré dění směřuje k tomu, jak si USA poradí s hrozící převahou Číny. S tím se budou muset nějak vypořádat a jsem si jist, že zdatní pentagonští plánovači chrlí jeden scénář za druhým. Pár takových možností jsem si rozmyslel stylem Hermanna Kahna (“promýšlet nemyslitelné”).

V první řadě je třeba brát v úvahu možné spojenectví Ruska a Číny. Podle některých názorů je hlavním úkolem prezidenta Trumpa vyjednat ruskou neutralitu ve válce USA s Čínou. Pak by byla šance Čínu porazit. Říše středu podnebesí samozřejmě s touto eventualitou počítá a možná bezprecedentní posílení pravomocí prezidenta Si je přípravou na urychlené zvyšování šancí Číny v nevyhnutelném střetu.

Jinou možností je rozpad Ruska, ať už vyvoláním občanské války nebo vysílením ruského medvěda menšími zástupnými válkami v jeho sféře zájmů, popřípadě i na jeho území. Pak by bylo možné se zmocnit jeho zdrojů a odříznout od nich Čínu. Z této posílené pozice by pak bylo možno Čínu udolat.

Jistě se najdou optimisté, kteří předpokládají, že teď ještě je možnost zvítězit současným úderem na Rusko i Čínu. Doufejme, že svým optimismem nenakazí rozhodující složky.

Vzpomínám na starého lišáka H. Kissingera, který svého času docela uspěl s uplatněním osvědčené britské strategie - postavit své nepřátele proti sobě navzájem a podporovat vždy toho momentálně slabšího. Tak byla za prezidenta Nixona rozehrána “čínská karta”. Čína let sedmdesátých byla evidentně slabší a bylo zřejmě dílem mazaného Kissingera, že k nemilému překvapení sovětů se “ping-pongová” strategie rozvinula do velkého sblížení USA a Číny.

Ještě loni či předloni jsem zaznamenal náznaky, že Kissinger vyhodnotil jako relativně slábnoucí stranu Rusy a radil k dočasnému přichýlení USA k nim. Dost mě zneklidňuje, že v poslední době už není slyšet o Kissingerově iniciativě v tomto směru, neboť ten by dával naději na delší dobu do “Konečného řešení” a snad i jeho vyšumění.

Co naopak naději umenšuje, je současná mnohostranná kampaň proti Rusku.

Každý odborník na psychologickou válku potvrdí, že příprava útočné války začínala vždy psychologickou kampaní a propagandou. Mnohdy zdůvodňovanou potřebou obrany, například osmdesátimilionového Německa proti "nebezpečnému" patnáctimilionovému Československu, kde 23 % obyvatel tvořili nenávistní sudeťáci. A síla veřejného mínění je obrovská. Jedním z nevýraznějších příkladů je vycouvání USA z vietnamské války, kdy již nedokázali vzdorovat rozhořčení vlastních lidí a velké části civilizovaného světa nad zvěrstvy provozovanými americkými supermany.

Dnešní stav zejména elektronických médií dává nesmírné možnosti jak šíření propagandy, tak i hledání spásných myšlenek a organizování odporu proti těm zhoubným.