Národ a jeho zájmy
Zpravidla se rozlišuje mezi politickým a etnickým národem. Etnický národ stojí primárně na sdíleném jazyku, dále pak na historii a kultuře – za příslušníky národa jsou považováni všichni jedinci, kteří hovoří stejným jazykem, sdílejí stejnou historii a kulturu. Politický národ stojí na občanství – za příslušníky národa jsou považováni všichni jedinci, kteří jsou teritoriálně soustředěni ve státě, jsou jeho občany a mají oprávnění účastnit se politiky a uplatňovat svou suverenitu.
Vzhledem k předvolebnímu kvasu uvažujme o našem národu z hlediska prvního, tedy s důrazem na jazyk, sdílenou historii a kulturu.
Naše historie byla z velké části poznamenána životem v sousedství silného národa, národa, který hýbe dějinami, v lecčems extrémně neblaze, národa, na který se dívají i mocné státy světa s určitými obavami - “co zase ti Němci provedou”. Muselo to být pro naše předky dosti frustrující, být vystaveni jednou ústrkům, jindy přímému nepřátelství, někdy třeba blahosklonné pomoci a nakonec i snaze po totálním zotročení. Přes to všechno Češi obstáli a v dobách rozkvětu lákali mnohé příslušníky vyspělých národů na své území. Například v druhé polovině 16. století již v Praze existovala čilá italská enkláva, kterou tvořili především řemeslníci činní na stavbách a obchodníci, kteří se ve městě zde usadili s rodinami v době panování Rudolfa II. po roce 1583, kdy se Praha stala hlavním městem Svaté říše římské. Radost nám ovšem může kazit pomyšlení, že k onomu rozkvětu došlo v době, kdy Češi byli součástí habsburské monarchie.
Územím Čech procházely různé národy, někdy se zbraní v ruce, jako za třicetileté války, jindy šlo o dobrovolnou migraci. Pokud zde cizozemci zakotvili, přijali zpravidla jak “nenaučitelný” český jazyk, tak i českou kulturu. Jen jejich jména připomínají zemi vlašskou (tedy slunnou Itálii), chladné Švédsko (pár Andersů či Andrsů) či jiných nezvykle znějících jmen. A tak kromě zmíněných Vlachů tu máme spoustu Poláků, Němců, apod., ale ti, kteří se tak jmenují, většinou mluví česky a jazykem prapředků vůbec vládnout nemusejí.
Dost pravdy bude na dávných výrocích, přisuzujících Čechům holubičí povahu. Češi snad nikdy nebojovali za rozšíření svého území, válečnickou historií se příliš nechlubí. Snad jen to husitství nás naplňuje bojovnou hrdostí. Ale tam šlo leckdy o nábožensky motivované boje mezi sebou, popřípadě o vítězné bitvy obranné. Takzvané spanilé jízdy neměly za cíl získání cizího území. Jejich účel byl hlavně vojenský, ekonomický, politický a propagační. Svoje vlastní území tedy Češi nikdy přímo nerozšiřovali, dokonce část svého území nabídli za pozdních Přemyslovců svým německým sousedům. A ti tehdy vlastně nebyli jednotným národem, k jejich sjednocení došlo až mnohem později.
Promíchání Čechů s Němci zkomplikovalo jistě i vznik samostatného národního státu. A tak když se rýsovala myšlenka národního státu, byl vytvořen stát dvounárodní. Po dlouhých desetiletích společného života bylo toto “manželství” rozvedeno a vznikly dva národní státy.
Za dobu své existence si Češi zvykli na příchozí z různých národů a kultur a dokonce i lidé jiných ras, obzvláště z konfuciánských zemí, byli přijímáni vcelku vlídně. Ti se svým dětem pak snažili dát co nejlepší vzdělání, aby se snadno zařadily do většinové společnosti. I křestní jména jim dávali česká, aby se od spolužáků lišili co nejméně.
Možná i schopnost absorbovat cizí příchozí je znakem stabilního vnitřně silného národa. V extrémní formě to bylo vidět ve starobylé říši čínské. Ta nerozšiřovala svoje území výboji proti mnohem méně vyspělým sousedům, ale přitahovala je svým kulturním vyzařováním. Dokonce i její přemožitelé, Mandžuové, nakonec přijali nejen čínský jazyk, ale i většinovou kulturu.
Opačným příkladem bylo, když evropští dobyvatelé z různých států se zmocnili obrovského území obydleného málo vyvinutými obyvateli neschopnými se ubránit přílivu kolonizátorů s mocnými zbraněmi. Dnešní Spojené státy byly dobyty hlavně Brity, jejichž jazyk pak byl přijat i ostatními. Mezi ty “ostatní” patřili například úporní Holanďané, kteří se zapsali hlavně v New Yorku. Ostatně dodnes jsou známy staré newyorské legendy jako Bludný Holanďan čiRip Van Winkle.
Úsměvná historická vsuvka z wikipedie: Yankee [jenkí] je přezdívka označující obyvatele Spojených států amerických. V jejich rámci se používá pro lidi pocházející ze severovýchodní části USA, zejména z Nové Anglie.
Původ výrazu bývá kladen do dob Nového Amsterdamu, kdy tak anglicky mluvící osadníci nazývali své nizozemské sousedy. Vznikl buď z typicky holandských křestních jmen Jan a Kees (domácky Cornelius), nebo z přezdívky Jan Kaas (Honza Sýr), jak byli Holanďané nazýváni pro svou zálibu v sýrech.
Inspirace obrovskou bohatou zemí byla natolik silná, že kolonisté se začali považovat za příslušníky nového národa, majícího své vlastní specifické zájmy. Pro kolébku nového národa se pak vžilo označení “melting pot” - tavicí tyglík či kelímek, ve kterém se roztavily původní národnosti a vznikl zbrusu nový národ překypující energií a sebedůvěrou. Ze své zámořské vlasti si všichni přivezli to, co považovali za nejlepší a zároveň se snažili zbavit všech chyb, které jim v původní domovině vadily. Brzy začali považovat systém, který si vytvořili, za nejlepší možný. Věřili, že kdyby se rozšířil po celém světě, vyřešil by všechny problémy lidstva. Když se setkali se státem, který založili jejich evropští konkurenti, Španělé, vybojovali s ním vítěznou válku, v které ho připravili o rozsáhlé území. Na něm pak vznikla řada “jižanských” amerických států - Kalifornie, Nové Mexiko, Arizona, Nevada a Utah.
I nový severoamerický národ měl a prokázal obrovskou schopnost absorbovat příchozí ze všech možných národů a kultur. Tito noví příchozí byli vděční své nové vlasti a rychle se přizpůsobovali její mentalitě a jejím pravidlům. Neměli problém sžít se s novou vlastí a zavedeným pořádkem.
A jak jsou na tom Češi?
Národ dlouhodobě sekulární, nábožensky tolerantní, nemilující patos, lehce konzervativní. Po příchozích nechce, aby se podřídili nějaké ideologii, ale hlavně “aby neotravovali”, ať už přemrštěnými náboženskými či ideologickými projevy. Mají dobrý čich na to, když jim někdo chce zredukovat “pohodu”, na kterou jsou zvyklí. Našli si svůj modus vivendi v období tvrdě řízené ekonomiky, kdy nebylo nic, ale všechno se dalo sehnat. A hlavně, i v dobách nejhorších si zachovali to, za co je nebohý říšský protektor pasoval na “smějící se bestie”, český humor. Ten humor, se kterým si občas otestují nově příchozí. A tak musí člověk z úplně jiné kultury čelit někdy třeba dost obhroublému vtípku. Když obstojí, má vyhráno. “Srandě rozumíš, tak tě berem’”.
Fanatici, jak známo, srandě nerozumějí ani za mák. Většinou se považují za nadřazené díky vznešeným idejím, které vyznávají. A právě na povýšenectví jsou Češi citliví. Ať už se nad ně povyšují zvěstovatelé nadnárodních ideálů či třeba vyznavači jediného správného Proroka.
Karel Kužel
Kapitalismus asistovaný
Běžné definice kapitalismu jsou založeny na Marxově pojetí historie lidstva. Podle něj je tím nejpodstatnějším rozvoj výrobních vztahů a výrobních prostředků. Jsou ovšem i pohledy jiné, a to jak na historii, tak na kapitalismus.
Karel Kužel
Bůh experimentátor
Bůh je všemocný, laskavý, přísný, trestající, pomáhající, milosrdný a slitovný. To jsou jeho nejobvyklejší charakteristiky napříč monoteistickými náboženstvími. Má také zálibu v experimentování či hraní?
Karel Kužel
Postraš a panuj
Rozděl a panuj bylo pravidlo, které uplatňovala Římská říše. Připustila sjednocení (vnitřního) nepřítele a padla. Jaké pravidlo platí pro vládu nad světem?
Karel Kužel
Tak jsme ve válce...
O vojevůdcích se traduje, že promýšlejí budoucí války se zbraněmi dob minulých. Politici jsou závislí na představách generálů, kteří jim vyprávějí o důležitosti mezikontinentálních raket atd.. Jak by to vypadalo doopravdy?
Karel Kužel
Časová subsidiarita
Subsidiarita je pojem, kterým se ráda a často ohání většina představitelů Evropské Unie. Není to jejich vynález, i jiné fungující instituce ji nejen vyznávají, ale dokonce opravdu praktikují.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Rodinný dům 4+1, Dolní Smržov, pozemek 1700m2 + les
Letovice - Dolní Smržov, okres Blansko
4 490 000 Kč
- Počet článků 231
- Celková karma 12,29
- Průměrná čtenost 982x
Zájmy: cyklistika, fotografie, politika, společnost. Vyznávám diskusi, konfrontaci názorů. Leckdy provokuji. Svoboda je více než dobro. Členem KSČ jsem nikdy nebyl z důvodu oboustranného nezájmu. Totéž platí o StB.