Jak vládnout prostřednictvím signálů

Češi by mohli posloužit jako důkaz, že něco takového nemůže fungovat. Kupodivu ale v zemi, která je mnohem větší a má asi stočtyřicetkrát více obyvatel a mnohem více národnostních menšin než my, se tento způsob docela osvědčuje.  

Významnou součástí prastaré čínské kultury je učení Konfuciovo (český přepis jeho čínského jména je Kchung-fu-c’). Z dochovaných pramenů snad nejautentičtěji podává jeho názory kniha Hovory, která sestává ze stručných výroků. Ty nedávají ani tak výslovné návody jako spíše podněty k přemýšlení. A možná proto mají krátká hesla na Číňany účinek daleko silnější než na Evropany, natož pak na skeptické Čechy.

Období Si Ťin-pchinga

Kerry Brown, ředitel Lau China Institute, napsal esej “Ideology in the Era of Xi Jinping” věnovaný rozboru ideologického převratu, kterým se současný čínský prezident snaží mimo jiné napravit  odchylky dosavadního vývoje od správného kurzu, jak je vidí. 

Strastiplnou cestu, kterou Čína urazila od doby, kdy zažívala období krutého ponížení a ožebračování ze strany “demokratického” Západu, směrem k bezpříkladnému ekonomickému rozvoji, můžeme vnímat jako dráhu vyznačenou údernými hesly.

Politická moc vychází z hlavně pušky

Mao Ce-tung je nepochybně významnou postavou čínských dějin. Podařilo se mu téměř z ničeho vytvořit mocnou armádu, se kterou opanoval čínskou pevninu. Inspiroval se stalinismem, ale zakrátko ho přizpůsobil čínským podmínkám a vytvořil svéráznou ideologii maoismu. Do chodu ekonomiky zasáhl “Velkým skokem”, který málem skončil na dně propasti. Kapitalistické úchylky chtěl odstranit “Velkou (proletářskou) kulturní revolucí”, která neblaze proslula strašlivou decimací až desítek miliónů lidí. Přesto ho pragmatičtí Číňané hodnotí jako spíše prospěšného než škodlivého. 

Je dobré být bohatým

Těžko říci, jak přesně zněl výrok reformátora Teng Siao-pchinga, ale pravděpodobně má souvislost s Konfuciovým výrokem, že v době špatné státní správy moudrý člověk zůstane stranou, ale když stát sleduje Cestu, pak je dobré být bohatým. Tím nejen povzbudil podnikavé a aktivní Číňany, ale zároveň naznačil, že žijí ve státě, jehož správu by Mistr Konfucius jistě pochválil. Stranické kolegy pak přesvědčil sečuánským příslovím, že „Nezáleží na tom, jestli je kočka bílá nebo černá, hlavně že chytá myši.“ 

Vědecký rozvoj

Toto heslo našim dříve narozeným současníkům připadá docela povědomé. Operovala jím skupina technokratů okolo Chu Ťin-tchaa - generálního tajemníka KS Číny. Podařilo se jim úspěšně pokračovat v ekonomickém rozvoji, ale tento proces byl doprovázen nárůstem sociální nerovnosti, rozbujením korupce a ztrátou nestrannosti soudního systému.

Čtyřbodová strategie

Současný čínský vůdce Si Ťin-pching si byl velice dobře vědom ztráty prestiže Komunistické strany v důsledku chyb stranických technokratů. Ale zároveň respektoval zlaté (čínské) pravidlo, že přes některá klopýtnutí na prošlé cestě je třeba zachovat kontinuitu a od žádné etapy se neodřezávat. Vládu nastoupil v době, kdy růst HDP již stagnoval a narůstaly sociální, ekonomické a politické problémy. Rozhodl se prokázat, že strana je schopna přežít a zastávat svou klíčově důležitou koordinační roli i za tak složitých podmínek.

Formuloval čtyřbodový plán, v němž je zdůrazněna komplexnost obsahu každého bodu.

• Komplexně budovat střídmě prosperující společnost
• Komplexně prohloubit reformu
• Komplexně řídit národ podle zákona
• Komplexně přísně řídit stranu.

Z prvních tří bodů se odvíjí linie státních propagačně-informačních kampaní. Poslední, čtvrtý bod, vzbudil největší pozornost. Přísné řízení Strany, to bylo novum, které nejspíše vylekalo členy Strany a vzbudilo nová očekávání veřejnosti.

Brown Kerry se ve svém eseji věnuje důkladnému rozboru dvanácti klíčových slov, kterými prezident Si operuje ve svých projevech. Možná se skrývá trochu poťouchlosti v jeho konstatování, že těch dvanáct slov lze těžko spojit v nějaký smysluplný celek. Ale jedna věc je zřejmá. Čínský vůdce má ambici modernizovat socialismus jako takový.

Modernizace socialismu

Snad nebudou obviněni z přemrštěného vlastenectví ti, kteří tvrdí, že to byli právě čeští reformisté, kdo nastínil takzvanou třetí cestu v budování společnosti. Dokonce leckdo vidí spojitost mezi Gorbačovovou “perestrojkou” s myšlenkami pražského jara. V každém případě je možno konstatovat, že žádný z obou pokusů o modernizaci socialismu neuspěl. Českým reformistům prostě nebyl dopřán čas na to, aby buď zvítězili a ukázali novou cestu nebo aby se historicky znemožnili. Sovětský vůdce byl pod velkými tlaky jak zevnitř své země, tak i zvenčí. Po jeho nedávném odchodu se budou ještě nějaký čas vyskytovat úvahy, zda to byl naivní idealista nebo zrádce či oběť jakéhosi spiknutí.

Pragmatičtí Číňané nepřicházeli příliš často s nějakými zbrusu originálními myšlenkami. Ale měli po tisíciletí vybroušený smysl pro rozpoznání, co z novinek by mohlo fungovat a hlavně dobře sloužit. To dobré, to jest fungující a sloužící, pak dokázali rychle implementovat a realizovat způsobem, který překonal představy původních inovátorů.

Možné následky čínského úspěchu

Co by se stalo, kdyby Číňané dokázali skutečně socialismus modernizovat? Jak by čínský model uspěl v soutěži s takzvaným kapitalismem? 

Číňané sami praktikují kapitalismus s čínskými rysy, který je ovšem na míle vzdálen od kapitalismu amerického. I ten se již ovšem velice vzdálil od ideálu volného trhu. Kapitalismus eurounijní je možno nazvat nejspíše jen hrou na volný trh. 

Je zde tedy celá řada modifikací kapitalismu, z nichž snad žádná nemá šanci na návrat k čisté formě. Ale ani čínský vůdce jistě nesměřuje k nějaké čisté formě socialismu. V čínském podání správná forma bude mít zřetelné čínské rysy, bude sloužit jak čínskému lidu, tak uchování vedoucí úlohy komunistické strany. 

Pokud by čínský model uspěl, byl by velkým vzorem pro mnoho levicově zaměřených zemí. Čína by našla následovníky zejména v zemích Latinské Ameriky a rozvojových zemí Afriky. Geopolitické následky takového vývoje jsou stěží předvídatelné.

Na závěr malý jazykový žertík:

Sinizace znamená počínšťování. Rodinné jméno čínského vůdce je Si.