Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Ale je. Očekává se to. Na Silvestra je to docela více než nutné. Potřebné. Národ se chce bavit. Věděli to už v dávných dobách. Lidu se slibovalo „chléb a hry“. Chleba budeme mít čím dál tím dražší vlivem inflace, tak aspoň hry bychom si zasloužili. „Hry“ kvalitní, na Silvestra přímo třeskutě veselé.

To by ovšem naše drahá ČT 1 nesměla trpět nemocí zvanou nemohoucnost. Nic proti paní Jiřině Bohdalové, ale proti hlavnímu silvestrovskému pořadu Největší flám s J.B. na ČT 1 toho mám hodně. Nejsem sám, co se nepopadal za břicho, nepopadal jsem se vůbec za nic. Oslava devadesátin J. Bohdalové (kdyby se to vysílalo kdykoliv jindy, tak by to bylo něco jiného) zkrátka svůj účel nesplnila. Naopak. Bylo to místy dost trapné, natož aby to pobavilo diváctvo, které  nějakého toho alkoholového tajrdlíka  už mělo v sobě.

Vyvstává tu zase otázka, jak moc je naše drahá televize drahá. Co předhazuje za ty provozní miliardy do éteru. Proč trpí již roky na svých obrazovkách pořady na které se dá koukat jenom se sebezapřením. Situace je opravdu vážná. Jediná sranda v televizi je při pořadech, které by naopak měly být vážné, například pořady s moderátorem Moravcem. Chcete-li se koukat například na sport, jmenovitě na český fotbal, tak televize nemá koupené práva. No nic.

Měli bychom asi být vděční, že vůbec vysílá.

Debilně si myslím, že spousta nás vděční nejsme. Tak všechno nejlepší v letošním roce !!!