Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Jižní Amerikou na kole -24.den - San Pedro jsem opouštěl fakt nerad

..přítomnost turistů ze všech koutů světa - tedy z Německa, byla mile milá. Bylo s kým splknout a od koho si půjčovat lžičku, popřípadě solničku.... a nevracet. V kempu jsem ovšem zůstal dnes ráno sám a jediný a tak nezbývalo, než roztáhnout křídla. Udělal jsem poslední mohutný nákup na cestu, neboli koupil jsem dva tuňáky v konzervě a párky a přefiltroval galon vody na cestu. Příruční filtrace vody mi šetří peníze až neskutečným způsobem. Kdybych měl platit za každou petku z obchodu, ktera je mnohdy drazší než pivo,.... jezdil bych raději na to pivo. Sice bych se po cestě motal, ale zase bych se všemu smál..... I dnešku, neboli dnešní cestě.

Ta totiž vůbec k smíchu nebyla. Věděl jsem, že budu muset vystoupat nějaký ten metr, neboť bylo San Pedro v udolí. Ale že to bude čtyřhodinový strečink do výšky 3500 metrů, to jsem fakt nečekal. Hned za San Pedrem to začalo a kopíroval jsem Měsiční údolí, neboli Valle de Luna. Rudé skály a podobnost měsíční krajině dělají z tohohle místa pastvu pro oči, ovšem pak se cesta zhoupla a nastal boj. Skoro čtyřicet kilometrů do kopce a slunce přímo nade mnou. Vše by se dalo vydržet, ovšem krajina ztratila půvab. Ne nadarmo v těchhle pustinách zkoušela prý NASA svoje vozítko, neboť podmínky byly pro výzkum nejvděčnější. Vozítku to zajisté nevadilo, no mne ano - vytratila se totiž zelená barva. Pan Bůh musel někde převrhnout vozík s barvama, nebo mu došla plechovka. Neříkám, že by zrovna Bolivie zelenou překypovala, no co je moc, to je moc.

Šlapal jsem do kopce a všude viděl jen písek. Atacama se rozlévala do všech stran a kde nebyla Atacama, tam bagroval človek. Po čtyřech hodinách mi docházela voda a proti té, co jsem si šetřil byly moje chcánky jako led. Toužebně jsem očekával vrchol v představách, že na každém vrcholu bývá restaurace, případně benzinka... v česku to tak býva, no ne? Česko ale neni Chilsko! Na místním vrcholu byla pouze čekárna na autobus, do které někdo napsal sprayem, že Juan je prase! Juana neznám a je-li prase, ví to půl národa. Udělal jsem tedy přestávku s párkem a majonezou a těšil se na ctyřicetikilometrový let až dolů, do města Calama. Ale ouha, človek miní a příroda mění.

Říká se tomu "boží trest" , byť nevím za co. Nic jsem neprovedl, nikomu neublížil, nejsem ani Juan a přesto se otočil vitr tak silně, že mě málem srazil z kola. Nešlo to přímo, ale lehce z boku, což snad bylo ještě horší. Jel jsem vlastně čtyřicet kilometrů našikmo, jako bych projížděl zatáčku na motorce.... a to jsem ještě nikdy na motorce zatáčku neprojížděl. Byl jsem zoufalý. Vítr fičel, všude kolem šedivo, vítr zvedal do závratných výšek písečné víry a ty padaly na moji zpocenou lebku. Jestli depka, tak pořadná. Do Calamy zbývalo deset kilometrů a já stál u krajnice a kryl se před větrem. Když tu najednou zastavilo auto, vylezl chlapík, popadnul mi kolo a hodil jej na korbu, pravíce "že to musí být na hovno". Nevim, jak to z mého výrazu poznal, ale v autě sem byl rychleji než on a měl sem sto chuti se k němu těch zbylých deset kilometrů tulit a vrnět.

Vyhodil mne v místním kempu, který působil jako oaza na duši a poradil mi, ať si koupím lístek na autobus do Santiaga již tady v Calamě a nečekám na skoro dvestě kilometrů vzdálenou Antifogastu, neboť krajina dál je ještě příšernější a zcela k ničemu. Jen písek a prach. Zajel jsem tedy do pobočky TUR BUS a poprosil o lístek, slečna se usmála a já toho využil a ukázal na kolo.... a bylo po smíchu. Prý že to nejde, jedině v krabici, rozebrané, vyleštěné. Nechal jsem si tedy zavolat šéfa, který uměl trošku anglicky a vysvětlil mu, že mezi cyklisty platí zásada, že TUR BUS je nejvstřícnější, co se kola týče oprotivá konkurenci. Nevim odkud jsem to vylovil. Vím o jediném člověku s kolem, který kdysi tuhle společnost využil..., no zabralo to! Šéf řekl "děvčata, to kolo odvezeme, pán si otočí řidítka a oddělá šlapky a nějak to půjde "A děvčata opět nahodila úsměv a k tomu mi hodila slevu 25% na nedělní autobus. Mám tedy celý zítřek na prostudování města Calama a největší místní rarity - vesnice Chuquicamata s největším povrchovým dolem na světě na mĕď. Ten důl je videt již z dálky a pracuje v něm snad půl Calamy. Ten kdo tam pracuje je snadno rozeznatelný, neboť má vyvalené oči a hned po práci hraje automaty a pije u toho pivo. Sakra, není u nás doma taky nahodou důl na mĕď?

více foto zde

Autor: Pavel Kadlíček | sobota 12.1.2013 22:48 | karma článku: 11,79 | přečteno: 607x
  • Další články autora

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 40. den - Nikterak jsem ráno nespěchal..

..o desáté měli otevírat bar s wi-fi, ve kterém jsem seděl již včera večer na kávě a jednoznačně jsem jej označil za to nejlepší, co jsem na cestě poznal. Rodinná atmosféra, skvělé café... a navíc mi občas něco podšoupli, jako pozornost podniku..., což je něco, čím si mne koupí v každé hospodě na věky. Jelikož jsem tedy nespěchal, provedl jsem v řece Kansas ranní hygienu spojenou s metáním kotoulu pod vodou a poté následoval přesun do městského parku z důvodů vaření omelety s párkem. Původně to měla být večeře u řeky, ovšem místo, které jsem našel stálo za prd a navíc, ze tří vajec jsem dovezl v pořádku jen jedno... zbytek se líně přelíval v sáčku a ještě na slunci. Počkat do večera, tak věřím že ze sáčku vyleze kohout. Vařil jsem tedy po dlouhé době amoletu a přisedla si ke mne paní. Pořád na mne mluvila a já se ji snažil vysvětlit, že od pozdravu ji nerozumím už ani slovo. Nenechala se odradit a meldovala dál a dál. Po předvčerejší zkušenosti z El Bolsonu jsem měl strach, že si někdo zase myslí, že jsem něco čmajznul.. Navíc jsem pojal podezření, jestli ta babice nečeká na moji amoletu. Ostražitost stoupla na dvěstě procent a kdyby se jen přiblížila k moji plotně - zabil bych ji parkovou lavičkou. Paní sice vstala, ale jen proto, aby mi předala výtisk "Strážné věže" a požehnání od Jehovy. Nevím, čím jsem si tuhle ranní mši zasloužil, zda-li to bylo mým utrmáceným vzhledem, nebo kterak viděla jak klohním neznale vajíčka. Tak či tak děkuji za slova a amen, matko... ovšem od vajec dál!

31.1.2013 v 23:02 | Karma: 14,37 | Přečteno: 392x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 39. den - Probuzení na jedničku..

.. tak by se dalo nazvat ranní vstávání ve výběhu pro krávy. Sotva se začaly probouzet mé smysly, byť oči byly stále zavřené.. něco mi říkalo, že slyším krávy. Uklidňoval jsem se, že nejde o nic zvláštního, když jsem v Argentině. Ovšem tyhle musely být blízko, tuze blízko... sakra... vždyť já jim ležím v cestě! Vyletěl jsem ze stanu a na ten pohled nezapomenu. Stádo krav před stanem, na koni gaučo Pepé a kolem něj lítali jeho poplašení psi.

30.1.2013 v 12:49 | Karma: 12,43 | Přečteno: 405x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 38. den - Ráno jsem začal..

..jak jak jinak - prohlídkou soukromého pivovaru El Bolson, který byl přímo v kempu. Nikterak jsem to nepřeháněl. Nakouknul jsem do každé místnosti, každého pozdravil, koupil si tričko na památku a zašel na firemní záchod, neboť v kempu bylo tradičně plno. Na rozloučenou jsem všem vysvětlil, že pocházím z pivního království a že kdyby jejich pivo nestalo tolik peněz, tak bych jim ukázal čáry máry s pivem. Ale bohužel. Třetinka za stovku... papá! Odjel jsem na informace, aby mi doporučili cestu na jih. Měl jsem varianty do města Trevelín po věhlasné asfaltové routě 40, nebo zahnout po padesáti kilometrech do národního parku Los Alerces a rozdat si to s kamením a šotolinou na sedmdesáti kilometrech. Šotolinovou variantu jsem si duševně nechtěl připustit, no bohužel, kde jsem otevřel hubu, všude mi dávali najevo, že pokud minu park Alerces - budu si to nadosmrti vyčítat.

28.1.2013 v 23:59 | Karma: 12,62 | Přečteno: 359x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 37. den - Není to jednoduchá cesta..

.. to tu prohlásím klidně na plnou hubu. Začíná se projevovat únava z nevyspaní a dlouhé štreky bez odpočinku. Na druhou stranu - jak zpívají Coldplay - nikdo neříkal, že to lehké bude. Tudíž přestávám brblat. Myslel jsem, že zátoka jezera, spaní na písku pět metrů od vody a naprostá opuštěnost bude mi zárukou klidného spaní, ale ouhaaa... Ve tři ráno lehce zafoukalo a písek mi vlétnul do tváře. Měsíc byl za mrakem a vše na chvíli ztichlo.. A pojednou " vzuuuuuuunk", zvednul se orkán a vše lítalo do minuty vzduchem. Bohužel i plachta mého stanu, který se vytrhnul i s kolíky a odletěl bůhví kam. Chtě, nechtě.... musel jsem ven a hledat ve tmě a křovinách můj příbytek. Vlny z jezera bouchaly o písek jako moře a vše mělo podezřelou barvu a chuť.... Naštěstí spánek přemohl sklíčeně tělo a ráno mne probudilo slunce na protějších kopcích.

27.1.2013 v 19:52 | Karma: 14,33 | Přečteno: 374x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 36. den - Nic proti Red Hot... ani čili..

..ale poslouchat je do tří do rána skrzevá aparaturu ožralých australanů se mi zajídalo. Mumlal jsem si do spacáku, že tahle zkušenost jasně praví: nikdy do kempu! I když bude zadarmo... Ráno, pozorujíce jezero a kachny, přímo ze spacáku jsem přemýšlel, že byť je to camping free, podporovaný oddělením pro turistický ruch - tak někam všichni musí na záchod a do sprch.

26.1.2013 v 13:09 | Karma: 14,12 | Přečteno: 405x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  18:53

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Kopání do mrtvol, říká o rozsudku bývalý příslušník StB. Padly podmínky

3. května 2024  11:09

Dvě dvouleté a jednu tříletou podmínku uložil ve čtvrtek Obvodní soud pro Prahu 1 trojici bývalých...

Vzteklý křeček spadl do bazénu, nechtěl se nechat chytit. Pomohli až strážníci

3. května 2024

Vzácný křeček polní se začátkem týdne zatoulal až na jednu zahradu v brněnské části Komín. Jenže...

Poslanci rozhodují o podmínkách prodeje některých lehčích drog

3. května 2024  10:38,  aktualizováno  10:54

Přímý přenos Politici rozhodují o tom, zda umožní za pevně daných podmínek prodej některých lehčích drog jako je...

Zkouška z češtiny? Proti dřívějšku to byla dávačka, hodnotí maturanti

3. května 2024  8:24,  aktualizováno  10:46

Studenti posledních ročníků maturitních oborů v pátek ráno znovu usedli k písemné části společné...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 93
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 726x
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."