Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jižní Amerikou na kole - 39. den - Probuzení na jedničku..

.. tak by se dalo nazvat ranní vstávání ve výběhu pro krávy. Sotva se začaly probouzet mé smysly, byť oči byly stále zavřené.. něco mi říkalo, že slyším krávy. Uklidňoval jsem se, že nejde o nic zvláštního, když jsem v Argentině. Ovšem tyhle musely být blízko, tuze blízko... sakra... vždyť já jim ležím v cestě! Vyletěl jsem ze stanu a na ten pohled nezapomenu. Stádo krav před stanem, na koni gaučo Pepé a kolem něj lítali jeho poplašení psi.

Pepé v klidu slezl z koně, došel ke stanu a podal mi upracovanou ruku. Mluvil se mnou stejně jako s krávou a já mu nerozuměl ani slovo. Myslím, že svět neviděl nikdy jinak, než že sedlá koně a krávu měl již jako družku. Buď kolem sebe, nebo na talíři. Rychlé jsem se pobalil a Pepe při tom hleděl do dálky. Oba jsme čekali na otevření brány. A přesně v osm hodin přiletěl jeep s rohy na chladiči a vystoupil můj noční kovboj. Přijelo ovšem ještě jedno auto a mě si nikdo nevšímal, neboť přijel kupec pro krávu. Divadlo, které následovalo poté se mi natrvalo zapsalo do mozku. V početném stádu totiž kupec ukázal na kravku, Pepé nasednul na koně, chvíli kroužil kolem stáda a pak lasem napoprvé jalovici trefil kolem krku. Tři chlapi se snažili krávu.. říkejme ji podle dědy Komárka Jitka...tak snažili se Jitku zkrotit, no neměli šanci. Jitka se viděla na roštu a to násobilo její sílu. Přišel Pepe a pomohl si lanem o strom, o starý pařez... a Jitka se válela na zemí. Pepe ji mrštně svazoval nohy a kupec couval autem až k úlovku. No Jitka neřekla poslední slovo a přišlo to nejhorší, neboť si zavolali na pomoc mně.

Když sem viděl zblízka, kterak jsou čtyři chlapi totálně ufunění z boje s krávou a ta má pořád převahu, nepochopil jsem, k čemu budu dobrý. Jitka na mne koulela okem velkým jako moje hlava a dávala mi najevo "chytni na mě a sežeru tě i jako bíložravec"! Pepe mi dál úkol, abych ji zvedl hlavu za uši a snažil se ji nasoukat na korbu auta. Božeeee, jaaaaak! Všichni byli od kravích hoven až za ušima, všichni funěli, já tlačil Jitčinu hlavu na korbu a permanentně jsem ji vysvětloval, že jsem v tom nevinně a že jsem tu jen na návštěvě.. Pro Jitku vše marně. Člověk opět zvítězil. Kupci odjeli, Pepe si zapálil cigáro a na pět metrů přesně trefil lasem svého psa, který mi čichal k brašně s jídlem.. Ukázal jsem za odjíždějící Jitkou, tázajíc se Pepeho "churrasco"? Neboli steak? Což ostatní opravdu rozesmálo a plácali mne po zádech kývajíc hlavama, že ano. Joooo Jituš, život je takovej a jinej nebude. Třeba se ještě potkáme... na talíři!

V rámci onoho churasca je to tak, že já si šel do obchodu v El Bolsonu koupit steak s pocitem, kterak si jej uklohním na vařiči ve stanu. Prodavač boural maso a chvíli trvalo, než si mě všiml. "Steak"povídám a ukazují zhruba tloušťku, délku a šířku.... Nechápavě na mě čuměl, "steak" opakoval jsem mezinárodní zaklínadlo, ovšem bez úspěchu. Fronta za mnou si šuškala o sto šest a já cítil, že jsem v prdeli." steak de cárné" komolil jsem nesmysl,.... z čeho by tak měl steak asi být, když ne z masa!.... z mrkve?... Byl jsem v ouzkych a chtěl jsem to vzdát, že prostě ve stanu zhltnu tradičního tuňáka..., když tu se vyloupla z davu kouzelná krasavice a řekla "CHURRASCO". V Argentině říkáme steaku churrasco" a fronta udělala "aaaaaaaa". Pán pochopil a uřezal mi kus Jitky, ukázal jsem, že chci menší, ještě menší, už jsme byli zhruba na víčku od zavařeniny.... a fronta dělala opět " aaaaa", ale když já mám ten vařič fakt malej!

Vyrazil jsem tedy na průjezd národním parkem po kamení a šotolině. Hlavu plnou ranního adrenalinu a dobrodružství. Ve spojení s tím, co jsem viděl vůkol.... zasněžené vrcholky hor a křišťálová jezera, byl jsem v ráji. Cesta byla extrémně náročná. Nahoru a dolů, tuny prachu v nosních dírkách, ale pocit blaha na duši. Když jsem si dal pauzu u jednoho z tisíců jezer a koupal se, pozoroval jsem, kterak rodina na břehu pořádá piknik a nabírá vodu přímo z jezera do sklenic. Tak tomu říkám úlet. Může to zkusit třeba i rodina z Přerova na Laguně. A ať o tom pak napíšou knihu! Park Loc Alerces je nenahraditelný hlavně z důvodů, že v něm rostou stromy Alerce, podobně kalifornským sekvojím, které se dožívají 4000let... opakují 4000let... a přibývají zhruba 1cm za dvacet let. Já nevím, jestli jste schopni si to představit... No když před tím stromem stojíte, tak mu musíte vykat ze slušnosti a ptát se ho na to, co prožil je mrháním času. Neskutečné. Na konci parku jsem prošel důkladnou očistou včetně umytí hlavy a vyrazil na asfalt. Milují asfalt, to tu píšu již po několikáté... ale je to fakt. S asfaltem pomalu končím na budoucích 1500km, tudíž si ten svištot užívám. Dojel jsem do posledního z městeček před přejezdem přes hory do Chile... do Travelínu. Dal si café, nakoupil zásoby a ustlal si u řeky Kansas... Ono, kam jinam v Argentině, než do Kansasu .. dobrou a noc!

více foto zde

Autor: Pavel Kadlíček | středa 30.1.2013 12:49 | karma článku: 12,43 | přečteno: 405x
  • Další články autora

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 66. -68. den

Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji.

28.2.2013 v 22:22 | Karma: 16,74 | Přečteno: 689x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 63. -64. den

Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku.

27.2.2013 v 20:20 | Karma: 15,16 | Přečteno: 399x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 60. - 62. den

Budik zachrcel v pet rano....a ja okamzite a strelhbite vyrazil ze stanu. K memu zdeseni do uplne tmy a uplneho ticha. Zadny horolezecky srumec, zadne macky, cepiny, hole ani slunce v rozbresku. Jen tma, ticho a chrapani vukol. V tu chvili jsem byl asi nejnadrzenejsi horolezec Jizni Ameriky. Zalezl jsem tedy do spacaku, ale po pul hodine jsem neodolal, udelal si cafe, popadnul nachystane veci a vyrazil.

26.2.2013 v 21:20 | Karma: 17,52 | Přečteno: 783x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 57. - 59.den

Dnešek by se dál nazvat.. "O ledovci Perito Moreno", neboť jiný název by sem snad ani nepatřil. Bylo by nepřístojné, abych sem zařadil tuctové zážitky běžného dne, jako je například café, sprchování, kakání, chození po obchodech atd., když mi život a zvláště příroda složili k nohám zážitek v podobě největšího ledovce Petito Moreno. Stačí fakta: délka 30km, šířka 5km, výška 60m...

17.2.2013 v 21:13 | Karma: 16,65 | Přečteno: 574x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 54. - 56.den

V noci začalo pršet.. ..a ráno to nevypadalo o nic lépe. S vědomím proměnlivosti jsme vyčkávali ve stanech a dočkali se. Bylo ještě hůř!.. I tak jsme vyrazili na plánovaný výšlap na ledovec. Cesta vedla ostře nahoru a já měl co dělat, abych to neotočil... ostře dolů. Spal jsem možná tři hodiny a měl jsem natolik špatné sny, že mě to rozladilo do extrému. Čím víc jsme se blížili k ledovci, tím více o sobě dávalo slunce vědět... a nahoře jsme dostali slunečné pohlazení naplno. Všichni jsme si posedali tak nějak o samotě, každý sám za sebe a čučeli na ten zázrak přírody. Já to prostě nechápu... V Evropě kvůli tomuhle pohledu jede člověk na tři místa a vystojí frontu a tady jsou ledovce asi jako kamení u cesty. Přesto dokáží vyrazit dech i otrlému. A tak jsem čuměl na tu nádheru a uvědomoval si svoji malost... a taky to, že mám hlad jako hovado.

14.2.2013 v 9:00 | Karma: 13,77 | Přečteno: 530x | Diskuse | Cestování
  • Nejčtenější

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

Francouzský volební šok. Vyhrála levicová koalice, Le Penová je až třetí

7. července 2024  14:25,  aktualizováno  8.7 6:05

Druhé kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii překvapivě ovládla levicová Nová lidová...

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167...

Vraťte se domů! Barceloňané stříkali vodu na turisty, ti opouštěli restaurace

8. července 2024  9:51

Zatímco turisté obědvali nebo se jinak občerstvovali v centru Barcelony, téměř tři tisíce místních...

Biden se znovu ostudně přeřekl. Prezident Putin, představil Zelenského

12. července 2024  6:35,  aktualizováno  11:22

Joe Bidenovi se opět nepodařilo přesvědčit veřejnost, že je duševně schopen vykonávat funkci...

Akvapark jako volební kampaň. Radnice stavějí bazény, ačkoliv na nich prodělají

15. července 2024

Premium Navzdory nedostatku peněz mají města velké investiční plány – alespoň co se týče zábavy a vyžití...

ANALÝZA: USA si koledovaly dlouho. A co bude dál? Atentát Trumpa nakopne

15. července 2024

Premium O to, že Donald Trump se stane cílem atentátu, si Amerika koledovala dlouho. Unikl o necelé dva...

Velká výměna elektroměrů. Dotkne se milionů lidí, umožní sdílení elektřiny

15. července 2024

Bezmála 1,5 milionu domácností v Česku čeká výměna elektroměrů. Nyní v červenci započala tříletá...

Střelec na Trumpa jednal sám, FBI hledá motiv. Zabil hasiče, zbraň koupil otec

14. července 2024  15:36,  aktualizováno  22:37

Atentátník na exprezidenta Donalda Trumpa jednal sám, uvedli vyšetřovatelé z FBI. Stále neznají...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 93
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 726x
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."