Jižní Amerikou na kole - 15. den - Nastal čas odjezdu z civilizace.
Projel sem chudinskou čtvrti přímo k jedné z místních atrakcí - ke hřbitovu vlaků. Na nekonečné planině byly poházeny parní lokomotivy a vagóny, aby dělaly posmrtně kulisu turistům z celého světa. Mé srdce nádražáka drželo minutu ticha... i když, to sem přehnal. Prostě sem to blejsknul, jednu parní bobinu sem poplácal a razil dál.
Čekala mne dlouhá štreka do Rio Grande. Ještě na hotelu stáhnul sem si z netu pojednání od nějakého američana o kvalitě cesty a o rozmístění vesnic ve směru Uyuni - Chile. Byl jsem tedy vybaven informacemi pro dvoudenní cestu. Příšerně nudná krajina a nekonečné vzdálenosti mne nutily šlápnout mocněji do pedálu, abych po sedmdesáti kilometrech dojel k odbočce na Rio Grande. Bylo mi divné, že širší cesta pokračuje dál, zatímco mezistátní se stává kvalitně odrbanou polňačkou. Řidic čůrající na své přední kolo mi potvrdil, že je to tak správně - tudíž sem vyrazil.
Začal jeden z největších bojů v rámci mé cyklistiky. Cesta se proměnila v peklo bez aut, civilizace, značení. Povrch byl něco tak strašného, že sem mezi roletami lítal z leva do prava, zkoušel to mimo cestu... no nic nepomáhalo. Přidal se silný protivítr a moje rychlost se pohybovala mezi osmičkou a desítkou. Do Rio Grande chybělo 30km, no vědomí, že tahle cesta má 250km po hranice s Chile mne dovádělo k šílenství. Znovu a znovu sem držel ve vichru papír se zápisky onoho američana, který psal, že cesta má dobrý, občas hrbatý povrch a že v Rio Grande je ubytování a spousta obchodů. Buď byl američan na drogách, nebo měl zálusk svými informacemi vyvraždit půlku cyklosvěta.
Zatímco já padal po dvacáté v písečných závějích a roletách, udělalo se nade mnou černo a já dál maximum do toho, abych dorazil do Rio Grande, takřka za minutu dvanáct. Zvedal se uragán a blesky lítaly zleva do prava. Zastavil sem u party zedníků a optal se na ubytování. Tahle otázka pobavila zedníky, vesnici a zřejmě i boha, neboť na chvilku přestalo foukat. Ani ubytování, ani jídlo, nic nic, zhola nic a ještě navrch ujištění, že cesta má v dalším úseku ještě horší kvalitu.
Sedl sem si na bobek a nechal se olizovat místním psem. Pro zahnání hladu, začal sem olizovat i já psa, což přimělo jednoho ze zedníků aby sehnal místního bose a ten mi předal klíč od jedné malé obecní cimry. Zedník se jmenoval Louis a pozval mne k nim na večeři, čímž počala mít tragická návštěva Rio Grande pozitivní nádech. Načesal sem v cimře patku, navoňal se a vyrazil k Louisovi na večeři. Jelikož byl Louis student a mluvil anglicky, byl z toho mega večer, plný jídla a pití. Venku lilo a já byl v sedmém nebi. Když mi Louis nabídnul svezení pro zítřejší den o dvacet kilometrů na korbě dodávky, skákal sem štěstím do stropu. Každý centimetr téhle cesty byl prokletí, pánbůh zaplať za dvacet kilometrů na korbě auta.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 40. den - Nikterak jsem ráno nespěchal..
..o desáté měli otevírat bar s wi-fi, ve kterém jsem seděl již včera večer na kávě a jednoznačně jsem jej označil za to nejlepší, co jsem na cestě poznal. Rodinná atmosféra, skvělé café... a navíc mi občas něco podšoupli, jako pozornost podniku..., což je něco, čím si mne koupí v každé hospodě na věky. Jelikož jsem tedy nespěchal, provedl jsem v řece Kansas ranní hygienu spojenou s metáním kotoulu pod vodou a poté následoval přesun do městského parku z důvodů vaření omelety s párkem. Původně to měla být večeře u řeky, ovšem místo, které jsem našel stálo za prd a navíc, ze tří vajec jsem dovezl v pořádku jen jedno... zbytek se líně přelíval v sáčku a ještě na slunci. Počkat do večera, tak věřím že ze sáčku vyleze kohout. Vařil jsem tedy po dlouhé době amoletu a přisedla si ke mne paní. Pořád na mne mluvila a já se ji snažil vysvětlit, že od pozdravu ji nerozumím už ani slovo. Nenechala se odradit a meldovala dál a dál. Po předvčerejší zkušenosti z El Bolsonu jsem měl strach, že si někdo zase myslí, že jsem něco čmajznul.. Navíc jsem pojal podezření, jestli ta babice nečeká na moji amoletu. Ostražitost stoupla na dvěstě procent a kdyby se jen přiblížila k moji plotně - zabil bych ji parkovou lavičkou. Paní sice vstala, ale jen proto, aby mi předala výtisk "Strážné věže" a požehnání od Jehovy. Nevím, čím jsem si tuhle ranní mši zasloužil, zda-li to bylo mým utrmáceným vzhledem, nebo kterak viděla jak klohním neznale vajíčka. Tak či tak děkuji za slova a amen, matko... ovšem od vajec dál!
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 39. den - Probuzení na jedničku..
.. tak by se dalo nazvat ranní vstávání ve výběhu pro krávy. Sotva se začaly probouzet mé smysly, byť oči byly stále zavřené.. něco mi říkalo, že slyším krávy. Uklidňoval jsem se, že nejde o nic zvláštního, když jsem v Argentině. Ovšem tyhle musely být blízko, tuze blízko... sakra... vždyť já jim ležím v cestě! Vyletěl jsem ze stanu a na ten pohled nezapomenu. Stádo krav před stanem, na koni gaučo Pepé a kolem něj lítali jeho poplašení psi.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 38. den - Ráno jsem začal..
..jak jak jinak - prohlídkou soukromého pivovaru El Bolson, který byl přímo v kempu. Nikterak jsem to nepřeháněl. Nakouknul jsem do každé místnosti, každého pozdravil, koupil si tričko na památku a zašel na firemní záchod, neboť v kempu bylo tradičně plno. Na rozloučenou jsem všem vysvětlil, že pocházím z pivního království a že kdyby jejich pivo nestalo tolik peněz, tak bych jim ukázal čáry máry s pivem. Ale bohužel. Třetinka za stovku... papá! Odjel jsem na informace, aby mi doporučili cestu na jih. Měl jsem varianty do města Trevelín po věhlasné asfaltové routě 40, nebo zahnout po padesáti kilometrech do národního parku Los Alerces a rozdat si to s kamením a šotolinou na sedmdesáti kilometrech. Šotolinovou variantu jsem si duševně nechtěl připustit, no bohužel, kde jsem otevřel hubu, všude mi dávali najevo, že pokud minu park Alerces - budu si to nadosmrti vyčítat.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 37. den - Není to jednoduchá cesta..
.. to tu prohlásím klidně na plnou hubu. Začíná se projevovat únava z nevyspaní a dlouhé štreky bez odpočinku. Na druhou stranu - jak zpívají Coldplay - nikdo neříkal, že to lehké bude. Tudíž přestávám brblat. Myslel jsem, že zátoka jezera, spaní na písku pět metrů od vody a naprostá opuštěnost bude mi zárukou klidného spaní, ale ouhaaa... Ve tři ráno lehce zafoukalo a písek mi vlétnul do tváře. Měsíc byl za mrakem a vše na chvíli ztichlo.. A pojednou " vzuuuuuuunk", zvednul se orkán a vše lítalo do minuty vzduchem. Bohužel i plachta mého stanu, který se vytrhnul i s kolíky a odletěl bůhví kam. Chtě, nechtě.... musel jsem ven a hledat ve tmě a křovinách můj příbytek. Vlny z jezera bouchaly o písek jako moře a vše mělo podezřelou barvu a chuť.... Naštěstí spánek přemohl sklíčeně tělo a ráno mne probudilo slunce na protějších kopcích.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 36. den - Nic proti Red Hot... ani čili..
..ale poslouchat je do tří do rána skrzevá aparaturu ožralých australanů se mi zajídalo. Mumlal jsem si do spacáku, že tahle zkušenost jasně praví: nikdy do kempu! I když bude zadarmo... Ráno, pozorujíce jezero a kachny, přímo ze spacáku jsem přemýšlel, že byť je to camping free, podporovaný oddělením pro turistický ruch - tak někam všichni musí na záchod a do sprch.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Bitva o Kolumbijskou univerzitu. Policie udeřila na zabarikádované studenty
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Úprava pravidel čištění odpadních vod v EU bude mít zřejmě vliv na cenu léků
Na čištění městských odpadních vod by se od roku 2045 měly podílet největší znečišťovatelé, tedy...
Role digitálních služeb České televize bude posilovat, říká její nový ředitel
Jan Souček stojí od října v čele veřejnoprávní televize. V kandidátském projektu uvedl mimo jiné...
Česko si letos během oslav prvního máje připomene i dvacet let v EU
Sledujeme online Začínají každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a spolky,...
- Počet článků 93
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 726x