Pif paf a Zeman na Rychetského baf…

Mám pocit, že tak nějak zase žijeme v přelomové době. Parlament se zdráhá nechat posoudit jednání presidenta u nejvyšší soudní instance v zemi a ten namísto tiché radosti nad tím, že tak jest, peskuje veřejně jeho předsedu.

Zřejmě už Miloš Zeman předjímal jak by dopadl. Ostatně je velkým hráčem a k informacím měl vždy blízko.Ovšem Miloš Zeman je znamý i svou mstivou povahou a tak si dnes jistě "zgustl".

Dnešní výměna názorů mezi Pavlem Rychetským a Milošem Zemanem mne zaujala hned z několika úhlů. Oba byli komunisté, to se neodpouští.

Rozdílné je v jejich komunistické angažovanosti však jedno, Pavel Rychetský když odcházel tak Miloš Zeman vstupoval . My co pamatujeme tu dobu víme, že se nevystupovalo a nevstupovalo jak do svazu zahrádkářů, oboje bylo proces. Tedy Pavel Rychetský a Miloš Zeman se museli rozcházet názorově již tenkrát, jinak by k takovému protikladu nemohlo dojít.

Pavel Rychetský za svůj postoj poměrně dost zaplatil a svůj postoj k politice  i vyjádřil podpisem Charty 77. Miloš Zeman tak nějak proplouval a zviditelnil se až svým článkem v Technickém magazínu před listopadem 1989, kdy „prognosticky“ předpověděl to co se kolem naší republiky již dělo.

Po revoluci se velice často potkávali a spolupracovali až do té míry, že Pavel Rychetský byl ministrem spravedlnosti v Zemanově Vládě. Oba tak byli vždy hodně viditelní. Já tam a ty tam – politika je otázkou kompromisu

Já se domnívám, že Pavel Rychetský v nynějším úřadu setrvává nadstandardní dobu i z důvodu toho, že Miloš Zeman v něm mohl vidět soka v druhé presidentské volbě a tak ho i na oko přemlouval.

Pro mne dnes Pavel Rychetský na příkladu  rozdílu lidského přínosu Karla Gotta a Vlasty Chramostové pro  vnímání obecných hodnot ukázal ten lidský názorový rozdíl.  Pavel Rychetský jistě lépe popsal vnímaní světa, které je mi bližší a kterému navzdory současné politické situaci stále věřím.

Mám za to, že jejich slovní  přestřelka nad formou uctění památky obou zesnulých je střetem nad cestou kterou se ubírá a cestou, kterou by se ubírat naší země mohla a měla.

Je otázkou pro nás dole, kdo to rozsoudí a kde bude většina. O tom je demokracie a je jen na náš na kterou stranu se to zlomí

Já už bych si zase přál jednou být na vítězné straně.

Pěkný podzim všem.                                         Oto Kaděrka