Pif paf a Zeman na Rychetského baf…

Mám pocit, že tak nějak zase žijeme v přelomové době. Parlament se zdráhá nechat posoudit jednání presidenta u nejvyšší soudní instance v zemi a ten namísto tiché radosti nad tím, že tak jest, peskuje veřejně jeho předsedu.

Zřejmě už Miloš Zeman předjímal jak by dopadl. Ostatně je velkým hráčem a k informacím měl vždy blízko.Ovšem Miloš Zeman je znamý i svou mstivou povahou a tak si dnes jistě "zgustl".

Dnešní výměna názorů mezi Pavlem Rychetským a Milošem Zemanem mne zaujala hned z několika úhlů. Oba byli komunisté, to se neodpouští.

Rozdílné je v jejich komunistické angažovanosti však jedno, Pavel Rychetský když odcházel tak Miloš Zeman vstupoval . My co pamatujeme tu dobu víme, že se nevystupovalo a nevstupovalo jak do svazu zahrádkářů, oboje bylo proces. Tedy Pavel Rychetský a Miloš Zeman se museli rozcházet názorově již tenkrát, jinak by k takovému protikladu nemohlo dojít.

Pavel Rychetský za svůj postoj poměrně dost zaplatil a svůj postoj k politice  i vyjádřil podpisem Charty 77. Miloš Zeman tak nějak proplouval a zviditelnil se až svým článkem v Technickém magazínu před listopadem 1989, kdy „prognosticky“ předpověděl to co se kolem naší republiky již dělo.

Po revoluci se velice často potkávali a spolupracovali až do té míry, že Pavel Rychetský byl ministrem spravedlnosti v Zemanově Vládě. Oba tak byli vždy hodně viditelní. Já tam a ty tam – politika je otázkou kompromisu

Já se domnívám, že Pavel Rychetský v nynějším úřadu setrvává nadstandardní dobu i z důvodu toho, že Miloš Zeman v něm mohl vidět soka v druhé presidentské volbě a tak ho i na oko přemlouval.

Pro mne dnes Pavel Rychetský na příkladu  rozdílu lidského přínosu Karla Gotta a Vlasty Chramostové pro  vnímání obecných hodnot ukázal ten lidský názorový rozdíl.  Pavel Rychetský jistě lépe popsal vnímaní světa, které je mi bližší a kterému navzdory současné politické situaci stále věřím.

Mám za to, že jejich slovní  přestřelka nad formou uctění památky obou zesnulých je střetem nad cestou kterou se ubírá a cestou, kterou by se ubírat naší země mohla a měla.

Je otázkou pro nás dole, kdo to rozsoudí a kde bude většina. O tom je demokracie a je jen na náš na kterou stranu se to zlomí

Já už bych si zase přál jednou být na vítězné straně.

Pěkný podzim všem.                                         Oto Kaděrka

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Oto Kaděrka | neděle 6.10.2019 23:21 | karma článku: 19,32 | přečteno: 468x