Kaderka a Pelta je jako káva a melta

Kdo alespoň trochu sleduje dění ve sportu tak jistě zaznamenal stávající problém předsedy tenisového svazu ve věci nakládání se státní dotací.

Jako dlouhodobý sportovní funkcionář – prvně mne zvolili pokladníkem kanoistického klubu někdy v roce 1977 a dodnes jsem aktivní ve strukturách lyžařského svazu – si dovolím svůj pohled. Jak je popsáno v nadpise tak jistě vnímám snahu novinářů obě kauzy jak fotbalisty Pelty tak tenisty Kaderky připodobňovat až srovnávat. Ono k tomu se nabízí i to, že snad celý případ dozoruje stejný státní zástupce. Z veřejně dostupných materiálů je zřejmé, že v obou případech se jedná o státní dotace. Ovšem tím to pro mne jako pojítko zcela končí. Protože u fotbalisty Pelty bylo vše ve stadiu pokusu a u tenisty je to zjevně dokonáno. Tedy pokud zůstaneme u sportovní terminologie. Tak jedno je pokus o faul a druhé je jasný faul. Peltovi je dokazováno, že se snažil ovlivňovat směr dotací napříč sportovním prostředím (právně ve stadiu pokusu) a Kaderkovi se klade za vinu, že nakládal ne v souladu s určením s dotací , jen a jen, pro tenisový svaz (tedy právně dokonáno). To je pro mne jistě rozdíl a v tom jak se pohybuji ve sportovním prostředí a i z osobní zkušenosti bývalého vícepresidenta lyžařského svazu vím, že najít někoho, kdo se nezajímá jen o svůj svaz je kumšt. Tedy za mne plus pro Peltu.

Kousek odbočím a zastavím se u financování sportu. Bývaly doby, kdy sport byl financován rámcově ze dvou zdrojů. Jedním byly loterie a druhým  pak statní dotace , které směrovaly do sportovního prostředí prostřednictvím Českého svazu tělesné výchovy následně a již po pádu Sazky méně ale stále prestřednictvím České unie sportu. Sportovní prostředí vědomo si složitosti jednotlivých sportů uvnitř organizace mělo vysoce propracovaný a sofistikovaný systém, který respektoval jednak sportovní výsledky , náročnost jednotlivých sportů i jistým způsobem neúspěch či smůlu, které jsou nedílnou součástím sportovního života. A tento byl respektován i ministerstvem školství a tělovýchovy přez které šly do sportu státní prostředky.

Před časem politická reprezentace pod kuratelou ANO, kdy si nebudeme nalhávat, že předseda Babiš není velice šikovným dotačním spekulantem – v tom dobrém slova smyslu jeho úspěchu se jal změnit zákony směrem ke sportu tak,že možná i jako tehdy 4-5 nejbohatší a závistivý čechoslovák , loteriím sebral daňovou možnost určení daní do sportu  a tyto zdanil zákonem přímo do státního rozpočtu. A vytvořil úřad pod hlavičkou Národní sportovní agentury, který má za úkol dělit peníze do sportu formou dotačních titulů. Tedy ze sportu udělal rozpočtovou organizaci jako třeba jsou města, kraje, ministerstva či správy silnic.Tedy co dostaneš musíš utratit jak stanoví zákon jak objemově tak časově. On je ale sport zcela jiný obor než třeba zemědělství, kdy každý rok zaseješ a podle počasí vždy sklidíš tu víc tu míň, ale sklidíš.

To sport a výchova sportovce je celoživotní činnost, kdy podle druhu sportu vychovat sportovce trvá k reprezentaci 10- 20 let. A to nejde moc rozpočtovat. A to vůbec už nemluvím o sezonnosti sportů, kdy státní rozpočet to má od ledna do prosince. Všechny sportovní svazy jistou část roku jedou na dluzích a kontokorentech, protože čekají, kdy jim peníze stát pošle. Je to složité a ne na tuto úvahu.

Ale ono vše souvisí se vším a každý někoho zná. A když chceš dotaci a nejen na sport tak svaz příbuzných a známých je stejně jak za bolševika hlavním hybatelem. Výhodou za bolševika bylo, že stačilo znát jednoho vlivného a … bylo. Dnes, když máš všude koalice , opozice a nevím co ještě a třeba ještě někoho kdo má lístky na fotbal nebo tenis tak se to přímo nabízí – vytvářet vlivové prostředí . Ve fungujících společnostech se tomu říká lobbing. U nás to mám pořad tu podobu za bolševika.

Takže sečteno podtrženo. Hlavním problémem sportu je to, že je zcela závislý na politické reprezentaci ať té či oné, která jmenuje do funkcí a nevolí jak sportovci. Pravda i když jsi volen, jak se ukazuje u tenisu, tak můžeš s celým spolkem cvičit podle svých not. Tady u Kaderky je zajímavé, že na tu konferenci, kde byl zvolen přišel jako host. No vesměs všechny svazy se z toho poučily a změnily stanovy, aby se jim nestalo, že někdo z vlivem jim někoho nastrčí a pak se nestačí divit.

Na závěr a z dostupných zdrojů. Pelta je melta a Kaderka dost silná káva. A že je Pelta větší srdcař dokládá i to, že fotbal se hrál v Jablonci i když byl Pelta ve vazbě. To na Slavii holky basket hrají už za svoje, protože i když manažerkou je žena tenisty, tak peníze od pondělí – už došly.

Vše je o lidech … a vraťte sport nám sportovcům , my už si s tím poradíme...

Prima víkend                                                                                          Oto Kaděrka

PS : jo a on je Kaderka a já Kaděrka a tedy aby nevznikla mejlka, že máme spor o dědictví :-)