Otcovství

„Tak už je to tady!“ „Co?“ „Jsem těhotná.“ „Ne.“ „Ano, některá tvá spermie konečně zabodovala.“ „A pak že jsou pomalé. Říkal jsem ti, že se ten doktor splet. Neplodnost. U mě. Takový nesmysl.“ „Samozřejmě. Čekám, že mě obejmeš.“  Je tak   

vykolejený z té zprávy, že dočista zapomene, že má rovnou skočit po své ženě. Vstane a udělá to tak silně, až mu křupne v zádech. No jo, není už nejmladší. Pětačtyřicet na prvního potomka je docela hodně. Jeho ženě je čtyřicet a coby prvorodička bude jistě pod dohledem. Ale ona to dá, ona to zvládne.

Už ztrácel víru. Rok žil s tím, že je eunuch, který se na vlastní dítě nikdy nezmůže. Bylo to pro něj ponižující i frustrující zároveň. Ireně navrhl, aby ho pustila k vodě, ale ona ne, že je tu i možnost adopce. Jsou v pořádníku, započal ten proces a ejhle, stalo se něco, o čem doktor tvrdil, že se to nikdy nepovede. Už bere mobil do ruky, ale žena mu ho nekompromisně vezme.

„Vím, co chceš udělat.“

„Vážně?“

„Zavolat doktorovi a říct mu jadrně, jak se splet. Možná bys mu rád dal i pár facek.“

„Přesně.“

„Vykašli se na něj. On přece teď není vůbec důležitej.“

„Ale já se kvůli němu rok cítil jako blbec. Málem jsem tě pustil k vodě, abych ti uvolnil ruce i pánev pro jiného muže.“

„Moje pánev patří tobě.“

Libor svou ženu znovu obejme a cítí se skvěle. Bude konečně otec. Moc si to přeje. Kolikrát si to i představuje, jak vede kluka na hřiště, jak spolu jezdí na kole, jako ho učí lyžovat nebo jak hrají na zahradě pinčes. Holku si tak živě představit nedovede. V jejich rodině se vyskytují velice vzácně. Má bratra, bratrance, sestřenici pouze jednu, a to z druhého kolene. Pravděpodobnost, že bude mít dceru, se blíží z jeho laického pohledu téměř nule. Ale poradí si i s holkou případně, nepochybuje.

„Iren, musím na pivo a na panáka. Nechám tě tu chvíli o samotě.“

„Jasně, jen běž a pochlub se. Vy chlapi, kde se ve vás ta ješitnost bere?“

„Asi příroda, která nám to tak zařídila, že čekáme i mrňouse. Nebo to byla ta nová poloha?“

„Ne že v hospodě budeš mluvit právě o tomhle!“

Libor svou ženu ještě líbne, hodí v cuku letu něco na sebe. Irena ho pozoruje, jak je nadopovaný endorfinem. Poslední měsíce se jen coural po bytě, byl jako tělo bez duše. Pořád mlel o tom, ať si najde jiného plnohodnotného muže. Jenže ona svého muže miluje. Hledala řešení. Pro něj i pro sebe. Už se fakt bála, že to jejich manželství neustojí, že se Libor sbalí a odejde. Nebyla s ním žádná řeč. Běž, nech se někým oplodnit, to je nejlepší řešení pro tebe. Tak dlouho to do ní hučel, až o tom začala přemýšlet. Navíc i doktor, když s ním byla o samotě, to navrhl jako variantu, jako něco, co lze provést. V utajení, bez Liborova vědomí a v dobré víře docílit toho mít dítě. Vybavuje si ten rozhovor docela jasně.

„To bych Liborovi nikdy nemohla provést.“

„Proč ne? Chcete dítě, chcete i svého muže. On děti mít nemůže. Vy jste v pořádku, ale věk už nějaký máte. Nemusí přece nic vědět. Prostě se to stane a jakmile otěhotníte, tak mu to oznámíte. Mně asi přijde dát pár facek, jaký jsem blbec, že jsem se s tou jeho neplodností splet, ale to se dá vydržet. Je to jedna z cest, paní Kučerová, a vězte, nebudete první ani poslední, která ji využije.“

Tenkrát šla od doktora jako spráskaný pes. Připadala si divně a nestoudně už jen proto, že o něčem takovém vůbec uvažuje. Nikdy Liborovi nebyla nevěrná, ani si nedopřála žádný úlet. Jo, nutkání k tomu párkrát měla, ale copak by sama se sebou dokázala v přítomnosti Libora vydržet. Když by to ovšem neudělala bezdůvodně nebo jen pro tělesný požitek … už jí to nepřipadalo tak nepředstavitelné. Prostě by vykonala misi, na jejímž konci by byl zplozený potomek.

Rovnala si to v hlavě a s vínem po ruce otupila své smysly do té míry, že zavolala týž večer svému kamarádovi, kterého poznala už na vysoké škole. Bylo mezi nimi kdysi tzv. přátelství s benefity. Co kdyby si to s Patrikem zopakovali, napadlo ji. Navíc je Liborovi docela podobný. Stejně kudrnaté černé vlasy, modré oči. Takže až dítě poroste, je pravděpodobné, že nevzbudí v Liborovi „jeho potomek“ díl podezření.

Další den se s Patrikem setkali. V kavárně mu Irena vysvětlila svou situaci. I to, že on by mohl být jejím řešením. Patrik se na to musel napít. Ženatý s dvěma dětmi … nechtěl by o to přijít.

„Nikdo se nic nedozví, Patriku. Bude to jen mezi námi.“

„Ale co když přeci …“

„Já ti své mlčení slibuji. A ty mi slib, že když se to stane a podaří, nebudeš nikdy nic chtít, nebudeš si činit žádné otcovské nároky. Libor bude otec! I ten biologický!“

Patrik dlouho váhal, ale pak přece jen kývnul a hned další večer se na smluveném místě setkali. Zpočátku panovaly velké rozpaky. Irena tomu šla ovšem naproti. Probudila v sobě intuitivně ženu - dračici. Začala ho nekompromisně svádět a využila k tomu všechny své přednosti. Ne že by si to kdoví jak užili, dostavily se i výčitky. Schválně si pak dala i nohy na zeď a v té poloze po aktu s Patrikem setrvala, aby udělala vše pro možnost otěhotnění. Dočetla se, že i taková blbost může pomoci. Za čtrnáct dní zjistila, že je gravidní. Patrik byl v ten moment z obliga a docela ho vytěsnila. Navíc se v tom mezidobí milovala i s Liborem a prostě si vsugerovala, že otec je on, nikdo jiný. Ani netušila, co hlava dokáže, když je to zapotřebí.

Libor se vrátí z hospody a nemůže téměř mluvit. Ani on nic nepodcenil. Zapil své nastávající otcovství se vším všudy. S kamarády, jimž se pochlubil a před nimiž si zvedl své dlouho pošramocené sebevědomí. Byla to jízda, kterou si parádně užil a nyní musí ustát následky.

Irena ho svlékne a uloží. A když ho sleduje, jak spí, dojde ji, že ničeho nelituje. Ani v nejmenším.

Autor: Jan Jurek | středa 5.4.2023 9:18 | karma článku: 17,98 | přečteno: 571x
  • Další články autora

Jan Jurek

Letní zastavení

Seděli u rybníka a dívali se na hladinu. Oba byli unavení z úmorného vedra. Tiše vnímali to, co se jim nabízelo. Snažili se nasát něco svého a vzájemného. Tu a tam si dali letmou pusu.

20.7.2024 v 14:37 | Karma: 10,69 | Přečteno: 179x | Diskuse | Poezie a próza

Jan Jurek

Večer v lokálu

Sedí v hospodě u piva a cítí, že by měl být jinde, že by se měl konečně někam pohnout. Nebaví ho takový pocit, kdy cítí prázdno a bezmoc. Svět mu už dávno ukázal krásno, ale i to, co v něm zaselo lidské ego.

19.7.2024 v 9:26 | Karma: 9,57 | Přečteno: 288x | Diskuse | Poezie a próza

Jan Jurek

Pozdě ale přece

„Co bys ráda?“ „Ráda bych si promluvila.“ „Něco jsem provedla?“ „Ne. Jsi ale moje nejlepší kamarádka. Potřebuju, abys mě alespoň vyslechla.“ „O co jde? Doufám, že Martin je ok.“ „Proč by nebyl?“

7.5.2024 v 13:59 | Karma: 7,95 | Přečteno: 259x | Diskuse | Poezie a próza

Jan Jurek

Téměř „lavinová“ záležitost

„Co tě sem, Lenko, přivedlo?“ Lenka nedokáže hned odpovědět. Něco se provalilo. A pak to přišlo. Jedna rána, druha a další i od lidí, od kterých to nečekala. Téměř nic ji nepodrželo. Na všechno v ten moment byla sama. Bylo..

1.5.2024 v 7:12 | Karma: 8,02 | Přečteno: 262x | Diskuse | Poezie a próza

Jan Jurek

Pokec se spolužačkou

Rád sedává na lavičce při agua centru a sleduje lidi okolo. To místo mu dělá dobře. Není to tak vždy, ale někdy ano. A když má všeho dost, sebere se, sedne do auta a jede na to místo, kde má pár berliček, kterých se může chytnout.

3.1.2024 v 13:51 | Karma: 13,54 | Přečteno: 417x | Diskuse | Poezie a próza
  • Nejčtenější

Barbaři na hranicích. Fotky od Hamásu zahanbily západní média

6. října 2024

Seriál Pokud vás už válka na Blízkém východě unavuje, podívejte se na fotky ze 7. října loňského roku. Ty...

K romskému chlapci po konfliktu s učitelem jela záchranka. Zasáhla policie

5. října 2024  13:02

Policie řeší incident, při kterém se v Koryčanech na Kroměřížsku fyzicky střetl učitel s žákem....

Obsese zbraněmi, morbidní porno a stres. Vrah z fakulty střílel už na střední

3. října 2024

Premium Čtyřiadvacetiletý muž ze středostavovské rodiny bez ekonomických problémů a se slibně rozběhlou...

Malý Vilík prohrál svůj boj s rakovinou. Sbírka pomohla rodině strávit čas spolu

2. října 2024  11:16

Rodiče malého Vilíka na stránce Donio v červenci vybírali peníze, díky kterým se mohli plně věnovat...

Izraelci vpadli do Libanonu. Jedno z nejhorších období historie, řekl premiér

1. října 2024  6:32,  aktualizováno  13:39

Izrael v noci zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu. Podle prohlášení izraelské armády jde o...

Na Plzeňsku našli ve studni mrtvého muže, policie prověřuje možnou nedbalost

8. října 2024  9:48,  aktualizováno  12:49

V Pernarci na Plzeňsku kriminalisté od rána vyšetřují úmrtí muže, kterého našli lidé ve studni u...

Jaderná hrozba roste. Ale horké linky jsou stále v provozu, ujišťuje Moskva

8. října 2024  12:49

Komunikační linky mezi Ruskem, USA a NATO jsou nadále v provozu pro případy krizových situací....

Izrael hlásí zabití dalšího činitele Hizballáhu. Ztráty jsme nahradili, tvrdí hnutí

8. října 2024  7:57,  aktualizováno  12:45

Sledujeme online Izrael při pondělním náletu v Libanonu zabil šéfa logistického velitelství Hizballáhu Suhaíla...

Socha Luthera dostala barvu, ovšem nechtěně. Ašskou památku potřísnil vandal

8. října 2024  12:45

Pocákaná bílou barvou skončila po řádění vandala bronzová socha kazatele a církevního reformátora...

  • Počet článků 203
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 455x
Jsem původní profesí učitel. Příležitostně publikuji recenze v tištěných periodikách. Byl jsem třikrát oceněn v rámci celostátní scenáristické soutěže Filmové nadace Inogy Barrandov. Realizovaný celovečerní film dle mého scénáře Kluci z hor. Dále viz můj web www.jan-jurek.cz