Kamera, akce ... !

Hanif Kureishi – autor úspěšných dramat /Periferie, Spi se mnou!/ Filmových scénářů /Má krásná pradlenka - v roce 1984 nominace na Oscara. Jeho scénář k filmu Venuše /2006/ - byl oceněn Oskarem/. Dále autor několika románů např.-   

... Buddha z předměstí, Černé album, Byli jsme si blízcí, a rovněž několika souborů povídek /Láska v modrém čase, Celý den půlnoc/.
Autorova literární všestrannost se v mnoha rovinách projevuje v jeho románu nazvaném Gabrielův dar. Je to čtivý zdánlivě nenáročný příběh patnáctiletého chlapce, potýkající se nejen s nešvary svých ne zrovna příkladných rodičů, ale obecně i s nešvary světa dospělých a jimi uznávaných hodnot.
Gabriel není v žádném směru průměrný chlapec. Jako ostatní jeho vrstevníci má své sny, ale k tomu navíc má i talent, dost velký, aby své sny uskutečnil. Setkání s Lesterem Jonesem, legendárním muzikantem, s nímž hrál jeho otec kdysi v kapele, je v kontextu s jeho touhou být filmovým scénáristou osudové. "Lester si Gabriela prohlížel. "Máš talent," řekl mu. "To ti říkám a koukej si to navždycky zapamatovat. Vem můj hlas, kterej teď posloucháš, a nes si ho v sobě, kamkoli půjdeš."
Osamělost, s níž se Gabriel potýká díky své snaze stát se talentovaným a uznávaným scénáristou je kulminovaná nepříznivou rodinnou situací, které je nucen čelit a zároveň ji i pro sebe přijatelným způsobem přijmout. "Přemýšlel, jaké to je, když vám někdo chybí a jaká je to úleva, když se pak vrátí zpátky. Ovšem v případě jeho otce šlo zřejmě o odchod navždy. Gabriel ještě nikdy necítil větší vztek. Jakoby nikdo nebral ohledy na něj."
Svůj podíl na rozchodu Gabrielových rodičů měla smrt jejich syna Archieho, který byl navíc Gabrielovým dvojčetem. V kontextu s tím příběh pevně ukotvený v reáliích současného Londýna získává i mystický nadčasový přesah. Gabrielovy rozmluvy s mrtvým bratrem Archiem jsou v tom nejlepším slova smyslu dojemné a lidsky přesvědčivé. Když se o Gabrielově "kontaktu" s mrtvým bratrem ale dozví jeho matka, je zděšená. "Archie je skoro mrtvej." "Skoro! Co to říkáš, Gabrieli - " "Mám ho v sobě. Mluví ke mě." "Archie k tobě mluví? A co říká?" "Radí mi." (...) "Ježíšikriste, co se to s tebou stalo? Jsi tak zvláštní malej kluk." Už nejsem malej! Měla by ses už konečně probrat!" Z citovaného dialogu mezi matkou a jejím dospívajícím synem je krom jiného zřejmé i to, jak málo matka svému synovi rozumí. Jak málo je schopná proniknout do jeho ještě v mnoha směrech dětského světa, neboť je až příliš zaujatá sama sebou, svou touhou po štěstí, po lásce, která ji v důsledku její neustálé nespokojenosti se vším uniká. Ve výsledku je tomu podobně i v případě Gabrielova otce. K němu má Gabriel sice mnohem blíž - pro jeho umělecké bohémské hodnoty, pro jeho zaujatost hudbou a vším co s ní nějak souvisí, pro jeho občasnou živočišnou bezprostřednost a snad i pro jeho zoufalství nad sebou samým a nad světem, který mu v jeho očích nedal dost příležitostí prokázat co v něm je. I jemu ovšem jeho chvílemi nezvladatelná sebestřednost brání být synovi skutečným otcem. Oč naléhavěji potom zní Gabrielova slova - "Když nebudu mít pořádnýho tátu, kdo se o mě bude starat? Pořád ještě tě potřebuju, tati." 
Kureishi dokáže být v kontextu některých dílčích událostí příběhu přesvědčivě syrový a nemilosrdný. Například v postavě Speedyho, pragmatického zbohatlíka, kumuluje hybridnost "civilizovaných" hodnot, díky nimž může být někdo tak průměrný a netalentovaný zároveň uznávaný "odborník" na umění navíc s mocí nad těmi, kteří ho vytvářejí. Snad i v zamýšlené opozici k tomu prezentuje autor ale i niternou stranu života lidí /zde např. Gabriela a jeho otce/, kteří se přes veškeré ústrky a ponižování snaží něco dokázat. Něco, co má h o d n o t u v tom nejvěrnějším slova smyslu, nejen pro ně samé, ale ve výsledku i pro druhé.
Kureishi odvíjí celý příběh více méně lineárně. Využívá vesměs "standardních" narativně-stylových prostředků. Zápletky na sebe navazují až v nečekaně rychlém sledu. Dynamický epický spád je také výraznou předností románu, umožňující ho číst tak říkajíc jedním dechem. Z celého textu je patrná autorská sebejistota v tom směru, že Kureishi ví, co chce čtenáři sdělit a také jakými fabulačními prostředky toho nejlépe docílit. Například motivace v jednání jednotlivých postav jsou sice docela dobře čitelné, ale rozhodně nejsou autorem prostředkovány prvoplánově bez dalších významových konotací. V tomto směru vyniká nejvíce postava Gabrielova otce. On je zneuznaný hudebník , nucený učit pod tlakem finanční nouze děti bohatých rodičů hře na kytaru. V konfrontaci s ním se nabízí otázka - dopadl tak kvůli nedostatku talentu /v přímém střetu s Lesterem Jonesem géniem moderní hudby spíše průměrným/, nebo pro nedostatek úsilí a vůle vlastní talent rozvíjet, nebo prostě proto, že neměl dost štěstí? Zdá se, že v případě Gabrielova otce je to ode všeho trochu. "Nejsem ani talentovanej, ani úspěšnej ani výjimečnej." Ukázal /Gabrielův otec/ rukou na bar. "Jsem jako tyhle típci. Až na to, že já se za svou průměrnost stydím. Talent je jako pas - dostane tě do míst, kam by ses bez něj nikdy nepodíval." A tak zatímco je Lester Jones pro Gabriela "ikonou" hodnou následování, otec, ačkoliv ho má rád, je pro něj výstrahou - že tak jako on skončit nesmí. Podle všeho, co se ze strany autora dozvíme se zdá, že se tak v jeho případě nestane. "Bylo to jediné kouzlo, o které Gabriel stál - jejich společný sen. Proměňovat příběhy ve filmové záběry. Už brzy budou tyto záběry součástí jeho filmu. Zakrátko budou moci druzí vidět, co v posledních měsících nosil v hlavě. Už nebude sám. Naposledy zkontroloval, jestli jsou všichni kolem něho připravení - a pak zvedl ruku. "Kamera!" vykřikl. "Kamera! Akce!" 

Autor: Jan Jurek | středa 20.6.2018 8:40 | karma článku: 7,09 | přečteno: 210x
  • Další články autora

Jan Jurek

Pozdě ale přece

„Co bys ráda?“ „Ráda bych si promluvila.“ „Něco jsem provedla?“ „Ne. Jsi ale moje nejlepší kamarádka. Potřebuju, abys mě alespoň vyslechla.“ „O co jde? Doufám, že Martin je ok.“ „Proč by nebyl?“

7.5.2024 v 13:59 | Karma: 7,56 | Přečteno: 229x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Téměř „lavinová“ záležitost

„Co tě sem, Lenko, přivedlo?“ Lenka nedokáže hned odpovědět. Něco se provalilo. A pak to přišlo. Jedna rána, druha a další i od lidí, od kterých to nečekala. Téměř nic ji nepodrželo. Na všechno v ten moment byla sama. Bylo..

1.5.2024 v 7:12 | Karma: 8,02 | Přečteno: 250x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Pokec se spolužačkou

Rád sedává na lavičce při agua centru a sleduje lidi okolo. To místo mu dělá dobře. Není to tak vždy, ale někdy ano. A když má všeho dost, sebere se, sedne do auta a jede na to místo, kde má pár berliček, kterých se může chytnout.

3.1.2024 v 13:51 | Karma: 13,54 | Přečteno: 406x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Dokonalý manžel …

„Neexistuje! Nejsou takoví na skladě. Musíš se s tím, Ireno, smířit a brát to, co je. Taky už nejsi nejmladší.“ „Ale míry mám, Jitko, pořád ucházející.“ „To je dost pomíjivý a chlapi to vědí. V našem věku už také hledají jistoty.“

29.12.2023 v 12:16 | Karma: 14,62 | Přečteno: 556x | Diskuse| Poezie a próza

Jan Jurek

Nevlastní syn

„To dítě není tvoje.“ „Čí tedy?“ „Tvého kamaráda z vejšky. Zbouchnul mě jeden večer po akci. Oba jsme byli opilí, sami dva na koleji.“ „Stačí! Do detailů jít nemusíš! Po pěti letech manželství mi tohle oznámíš a tváříš se jakoby nic

27.12.2023 v 12:50 | Karma: 22,97 | Přečteno: 808x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Obrat. Neučte už sporné teorie o 72 pohlavích, instruuje britská vláda školy

19. května 2024  20:22

Britská vláda představila nové pokyny pro sexuální výchovu. Vyzývá v nich školy, aby přestaly učit...

Pátrací složky našly vrtulník íránského prezidenta, píší agentury

19. května 2024,  aktualizováno  20:21

Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího. Stroj...

Armáda pošle miliardy „do luftu“. Kbely dostanou novou věž a dopravní letadla

19. května 2024  20:21

Armádní letectvo získá o téměř devatenáct miliard korun víc pro následující čtyři roky, než bylo...

Policie jde po majetku „nemajetného“ Kaderky. Zaměřila se i na manželku

19. května 2024

Premium Šéf Českého tenisového svazu Ivo Kaderka je vyšetřován ohledně jeho příjmů. Detektivy zajímají také...

  • Počet článků 201
  • Celková karma 7,79
  • Průměrná čtenost 463x
Jsem původní profesí učitel. Příležitostně publikuji recenze v tištěných periodikách. Byl jsem třikrát oceněn v rámci celostátní scenáristické soutěže Filmové nadace Inogy Barrandov. Realizovaný celovečerní film dle mého scénáře Kluci z hor. Dále viz můj web www.jan-jurek.cz