Virtuální realita české mediální kotliny je vskutku smutná záležitost. Tuzemští novináři asi v úporné snaze zachovat jalovou nestrannost zcela rezignovali na svůj základní úkol – totiž upozorňovat na to, jak se věci skutečně mají. Propagační oddělení Lidového domu tak může zcela bezostyšně zaplavovat celou zemi naprosto evidentními nesmysly, a to tak dlouho a tolikrát, až z nich po goebbelsovsku ukuje onu falešnou pravdu.
Teď to zkouší s báchorkou o tom, že ODS vlastně podvedla voliče, neboť jim prý před minulými volbami zatajila regulační poplatky a pak je přesto zavedla. Většinu Paroubkových a Rathových lží lze přitom lehko ověřit z dostupných zdrojů! To platí i o regulačních poplatcích, u kterých stačí jen letmý pohled do tehdejších novin. Jako kandidát na ministra zdravotnictví jsem o nezbytnost zavedení poplatků otevřeně hovořil a každý se o tom může snadno přesvědčit. Poplatky v programu ostatně měli i Zelení a Lidovci a hovořil o nich i David Rath a vůbec je všichni brali za samozřejmou a nezbytnou věc!
Další manipulací ČSSD je nesmyslné směšování spoluúčasti s regulací 30 korunami. Mohu zde jenom znovu zopakovat, že ODS nikdy se zavedením povinné spoluúčasti a s vyřazením diagnóz či zákroků z úhrad – tak jak o tom mluvil David Rath a jak to aktuálně navrhuje TOP09 – nepočítala. Přes omezování rozsahu služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění totiž cesta nevede.
Upřímně doufám, že se ODS bude držet mého promyšleného plánu spočívajícího v postupném dobrovolném výběru zdravotního plánu. Občané by si za výhodných podmínek mohli zvolit platit za některé výkony sami. To by znamenalo nenechat všechny peníze úředníkům zdravotní pojišťovny, kteří nikdy nemůžou o mé péči rozhodnout optimálně a navíc si odloupnou část peněz na svoje úřadování. To vše za garance zachování stávajícího rozsahu hrazených výkonů!
Regulace prostřednictvím poplatků naopak představuje onu nezbytnou solidaritu zdravých s nemocnými, o které tak často a tak falešně básní právě socialisté. Pokud se někomu platby ve zdravotnictví zvedly o pár korun, pak to bylo způsobeno právě tímto solidárním výdejem ve prospěch stotisícové skupiny vážně nemocných spoluobčanů, kteří dříve platili desetitisíce a nyní jsou chráněni limitem 5000 resp. 2500 korun.
Skutečně nevím, zda solidárních 8 korun měsíčně navíc lze vůbec považovat za zvýšení spoluúčasti a tedy nesplnění slibu ODS.
Kdyby se novináři podívali na meziroční nárůsty spoluúčasti třeba v letech 2004, 2005 a 2006, museli by tehdejší partu socialistických ministrů konče Rathem ukřižovat na první stránce. Je snad jasné, že nárůst spoluúčasti z let vlády ČSSD nesli právě ti, které mnou nastavené poplatky s limitem od roku 2008 chrání.
