Reforma – včera bylo pozdě

Naše zdravotnictví znovu míří do dluhové pasti, což ví i Česká lékařská komora. Už tento rok bude veřejnému zdravotnímu pojištění chybět 15 miliard korun. Socialisté vždy tvrdili, že zdravotnictví je v pořádku, jenom prý potřebuje více peněz. Jejich recept proto spočíval v tom, že do systému pokaždé nalili ze státního rozpočtu další peníze a zároveň omezili péči pacientů. Státní rozpočet však zeje prázdnotou a omezování péče nesmíme připustit. Bohužel jsou to v současné době jediné dva nástroje, které má ministr k dispozici. To je potřeba změnit, jinak se z krize nikdy nevyhrabeme.

Nezbytností je reforma, která celý zdravotnický systém otevře, aby do něj mohly vstupovat další zdroje. Zároveň se ale musí bojovat proti nehospodárnosti a plýtvání. Přesně o toto jsem od svého nástupu na ministerstvo v roce 2006 usiloval. Z mnou prosazených úsporných opatření se diskutují jenom poplatky, ale bylo jich mnohem více – například se podařilo vrátit fakultní nemocnice zpět do černých čísel, byl zaveden nákup některých úkonů pojišťovnou (třeba výměny kyčle) v korunách, nikoli za body, místo paušálu se začala prosazovat efektivnější platba za případ v nemocnici (takzvaná DRG) a další. Nejvíce však byly zpochybňovány poplatky, které přitom měly až nečekaný efekt. Doplněné o citlivě nastavený limit nejenže za roky 2008 a 2009 do systému přímo přinesly deset miliard korun, ale hlavně vytvořily nezbytný tlak na hospodárné využití veřejných prostředků. Jen na úhradách za paraleny a ibalginy se v roce 2008 z veřejného zdravotního pojištění uspořilo 3,7 miliardy korun. To umožnilo, abychom na cytostatika a jiné drahé léky mohli vydat o 14 procent více.

Finanční stabilizace zdravotnictví nám také dovolila výrazně posílit prevenci proti rakovině. Soustředili jsme se především na nejnebezpečnější a nejčastější typy. Díky tomu, že se mezi lety 2006 a 2009 více než zdvojnásobil počet provedených kolonoskopií, se nám podařilo odhalit dvakrát tolik zhoubných karcinomů! Podobně razantně se zvýšil i počet vyšetření na rakovinu prsu a děložního hrdla.

Česká lékařská komora dnes volá po skokovém nárůstu platů a vyzývá doktory k odchodu do zahraničí. Jako by při tom zapomínala na to, že v letech 2008 a 2009 platy lékařů i zdravotnického personálu rostly, a to dokonce výrazně více než v nepodnikatelské sféře. V roce 2008 stoupl průměrný měsíční plat ve zdravotnictví o 5,8 procenta, o rok později dokonce o 7,9 procenta. I to se povedlo díky úsporám a následné finanční stabilizaci zdravotnictví. Současně stoupl příjem lékařských praxí.

V tučných letech je obtížné zdravotníkům i veřejnosti sdělovat, že reformy jsou nezbytné. Když jsem před budoucí krizí varoval, málokdo mi uvěřil. Kdyby se však nezbytné zákony podařilo přijmout už před dvěma lety, nemuselo by naše zdravotnictví do této krize znovu upadnout. Nyní se otevírá nová šance. Efekt poplatků se už vyčerpal, ale opatření proti nehospodárnosti musejí pokračovat. Na pořadu dne jsou opatření proti předraženým nákupům ve fakultních nemocnicích, racionalizace investic či vyhodnocování provozní rentability. Reforma ale prospěje hlavně pacientům. Ti dostanou větší možnost zapojení, budou si moci vybrat, připlatit si, připojistit se. Tím se jim otevře větší nabídka péče. To je řešení problémů našeho zdravotnictví. Nikoli omezování péče kvůli nedostatku peněz.

Vyšlo v deníku E15.