Milan Kubek si chce udržet křeslo prezidenta ČLK a tak do kampaně vyrazil s odborářským populismem. Českým pacientům vyhrožuje, že vyzve lékaře k odchodu do zahraničí, pokud jim nebudou zvýšeny platy. Moc dobře přitom ví, že platy zdravotníků nejdou ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění. V roce 2010 bude dluh zdravotního pojištění 15 miliard. Ten se na platech zdravotníků naštěstí ještě neprojevil, ale to jen díky rezervám nastřádaných z let 2007 a 2008.
Musím neskromně připomenout, že tuto rezervu se mi podařilo ubránit proti pánům Kubkovi a Rathovi, kteří chtěli, abych tyto peníze okamžitě utratil a navíc mě nařkli z tunelu při údajné privatizaci zdravotních pojišťoven. Projevili tak typické chování socialistických populistů, kteří nedokážou myslet na budoucnost.
Perspektiva českých zdravotníků se odvíjí od dokončení stěžejní části zdravotnické reformy. Bez té je prosperita našeho zdravotnictví nereálná. Byl to právě prezident Kubek, kdo proti ní pod řízením Davida Ratha soustavě vystupoval. Těmto pánům se nakonec společnými silami podařilo na stranu sociální demokracie přetáhnout dva klíčové hlasy Hovorky a Zubové a reforma tak zůstala před branami Poslanecké sněmovny.
Za mého působení na Ministerstvu zdravotnictví se platy zdravotníků zvyšovaly, ale jen tak, jak jsme si mohli dovolit. A navíc ani v letech 2009 a 2010 nemusely díky uchráněným rezervám stagnovat. Ale co je hlavní, nebylo to na úkor pacientů, kterým jsme naopak zpřístupnili drahou péči bez limitů. Rozvoj českého zdravotnictví je nemyslitelný bez spokojenosti pacientů, která není možná bez zvyšování dostupnosti moderních zdravotních služeb. Kubkova výzva jde přesně proti tomuto principu. Neplatí totiž Kubkovo bohatý lékař a pak spokojený pacient, ale je tomu přesně naopak. Širší nabídka kvalitnějších služeb znamená více objednávek pro české lékaře a tedy jejich vyšší příjmy. Zdravotnictví totiž není Marxova hra s nulovým součtem, kde zisk pro pacienty by znamenal ztrátu pro lékaře a naopak. Jedině otevřený systém se spolupodílejícím se pacientem v bezpečném prostředí veřejného zdravotního pojištění je cesta na západ.
Je to právě odpovědná reforma připravená s odborníky, která české zdravotnictví učiní odolným proti zadlužování. Kdybychom ji prosadili, nemuseli bychom dnes stát před hrozbou řeckého scénáře, před kterým jsem ostatně varoval ještě v lepších časech. Jestli tak mají sny o 70 tisícových platech českých lékařů mít naději na uskutečnění, musíme nyní učinit nový pokus o reformu českého zdravotnictví. Mojí vizí vždy bylo, aby se na západě ocitlo celé české zdravotnictví. Ne, aby tam před socialistickým zdravotnictvím uprchli dobří čeští lékaři.
Vyšlo dnes v deníku Právo.
