Jak jsem dostala na frak od indických běžců…

 Byla to vážně dobrá lekce. Dali mi ji indičtí běžci a muž, který je přišel odchytit. Přišel s maličkou přepravkou, která vypadala jako kabelčička na ples a jakousi síťkou na motýly...  

    Sousedka si začátkem léta pořídila tři indické běžce. Během týdne jí vyčistili zahrádku od slimáků dokonaleji než ten nejvýkonnější vysavač. Všichni jsme je chválili a obdivovali. Kachny měly podestláno na slámě a stříšku proti dešti, ale stejně spávaly pod keřem ostružin, bylo přece horké léto. Upřímně - docela jsem se o ně bála, protože vím, kde žiju. Z lesa sem chodí liška, jsou tady kuny a lasičky. V září se sousedka rozhodla dát běžce pryč, protože chalupu využívá jen v létě. Měli se přestěhovat na druhý konec vesnice. Dva dny před velkým kachním stěhováním přišla lasička a kačera zamordovala. Udělaly jsme se sousedkou válečnou poradu. Běžci musí okamžitě pryč, protože lasička se bezpečně vrátí na místo činu. Kachny byly tak zděšené, že se neodvážily ani na chvíli usednout, čekaly v pozoru, asi na útok… Začaly jsme připravovat manévry. Našla jsem tu největší přepravku pro kočky, ale stejně jsem nebyla spokojená. Připadala mi malá, představovala jsem si pro kachny trochu víc prostoru, nějaký big box nebo možná obytňák… Také jsme dumaly, jak kachny odchytíme. Kam je naženeme, jestli k plotu nebo k boudičce, budeme je hnát z kopce nebo do kopce či je přepadneme rovnou při koupeli? Byly jsme z té kachní logistiky úplně vyčerpané a sousedku už trochu bolelo u srdce.

   Pak přišel Jirka, který si měl kachny odnést. Přišel s maličkou přepravkou, tak pro dva diamantové holoubky, myslím. A v ruce jakousi síť, jak na motýly. To nemůže myslet vážně, říkám si. Copak je kachna babočka? Takhle týrat nevinné a užitečné tvory. Hodil síť a během pár vteřin byly kachny v přepravce. Tiskly se k sobě, vypadaly klidně, šťastně a spokojeně. Ani nepíply. Napadlo mě, že kdyby měly ten pomyslný obytňák, asi by nastal pěkný masakr. Nejspíš by kejhaly, volně a marně máchaly křídly, svobodně a zbytečně se tloukly od stěny ke stěně…

   Když tvor nemá dostatek volnosti, prostoru a možností, sklapne zobák, složí křídla, drží se při zemi a začne se cítit bezpečně a spokojeně.

    Byla to fakt dobrá lekce.   

Autor: Magda Jogheeová | neděle 27.9.2015 13:15 | karma článku: 20,99 | přečteno: 839x
  • Další články autora

Magda Jogheeová

Je na kostele stále pět?

18.11.2015 v 12:07 | Karma: 17,60

Magda Jogheeová

Vsedě prostě neusnu...

3.11.2015 v 8:28 | Karma: 18,00

Magda Jogheeová

Ve znamení Vah

15.10.2015 v 10:42 | Karma: 26,00

Magda Jogheeová

Můj francouzský kadeřník

15.9.2015 v 9:10 | Karma: 23,92