Tajemství severských kuchyní

Až donedávna byl sever Evropy znám spíše cestovatelům nebo dobrodruhům. Pro obyčejného člověka byla výprava do těchto končin spíše splněným snem či velkým turistickým zážitkem. Dnes se však situace mění a mnoho cestovních kanceláří nabízí své pobyty u norských fjordů, finských jezer, ve Švédsku, Dánsku atp. A právě proto by bylo vhodné, podívat se na severskou gastronomii trochu dopodrobna a ochutnat několik místních specialit.

Vezmeme-li severskou kuchyni jako celek, můžeme se přesvědčit, že celá škála zde připravovaných jídel má své kořeny ve velkých evropských kuchyních. Švédské kulinářství ovlivnila Francie, norské je zase směsicí evropských kuchyní a ve Finsku je vidět vliv Ruska. Tři věci nebo spíše ingredience jsou společné pro všechny tyto země. Patří sem: brambory, ryby a kopr. Brambory se nejčastěji upravují vařením nebo gratinováním. Z ryb se používají především lososi, tresky, slanečci a úhoři. Švédskou specialitou bývají navíc označováni raci a ve Finsku mají zvláště v oblibě malé plevelné ryby jako okouni, cejnci a plotice. Zelené bylinky, a to především kopr nebo pažitka, nesmějí chybět u žádného stolu.

A nyní přejdeme již k jednotlivým národním kuchyním. Tou nejznámější je asi švédská. Tato gastronomie se vyznačuje velkým množstvím ryb, zeleniny a zvěřiny. Nejenom ve specializovaných prodejnách ale i na běžném trhu seženeme jelení maso, soba či daňka. Mnohde není výjimkou i liščí maso. 
Gastronomickou zvláštností jsou takzvané ,,račí večírky". Tyto slavnosti mají dlouhou tradici a ,,Den raků" je pro ně druhým největším svátkem léta. Švédové si tímto svátkem připomínají své staré pohanské tradice a vzdávají úctu přírodě. Tento den pro ně znamená vlastně takový velký návrat k přírodě. Díky tomuto dni se nemůžeme vůbec divit, že se ve Švédsku zkonzumuje nejvíc raků na světě. 
Nemůžeme také opomenout tradiční švédský způsob stolování, jenž se rozšířil po celé planetě. Podávání pokrmů formou takzvaného švédského stolu se těší velké oblibě, zvláště v hotelech a restauračních zařízeních, kde se společně sejde více osob. Ve Švédsku má toto stolování své zásady. Stůl se obkládá různými kombinacemi ryb, uzenin, brambor, krevet, sýrů, ovoce a paštik. Muži i ženy si nesedají ke stolu, ale kráčejí podél něho a nabízejí si dle své chuti.

Norská kuchyně je velmi zajímavá z jiného hlediska než třeba švédská. Norové mají svých tradičních specialit velmi málo. Většina pokrmů pochází z Anglie, Švédska, Německa nebo Francie. Z toho mála, co je pro Norsko typické, můžeme vybrat různě upravené lososy, sýry Jarlsberg a hnědý sýr Brunost nebo jehněčí maso. Za specialitu se označují velryby, jejichž maso se podává při slavnostních příležitostech.

Finská kuchyně vyniká širokou nabídkou rybích pokrmů, speciálních druhů vín a různými druhy dezertů, které se připravují především z finských jahod a borůvek. Mezi nejoblíbenější ryby patří pstruzi, úhoři, finská bílá ryba, štiky nebo marény. Sekt z bílého rybízu a angreštový sekt patří společně s finskou vodkou a vynikajícím pivem mezi nejoblíbenější nápoje ve Finsku. Velmi oblíbeným se ve Finsku stal například pokrm s názvem Karjalanpiirakat, neboli pirohy plněné masem, rýží a bramborami.

Nakonec se podíváme ještě na dánskou gastronomii. Tato kuchyně se, více než její ostatní severští kolegové, přibližuje gastronomii evropské. Dánové mají v oblibě především různé studené pokrmy z masa, ryb a žampionů, vepřové, drůbeží i hovězí maso, zahuštěné polévky a moučníky. Mezi charakteristický desert patří dánský ovocný pudink, připravený z rybízu, jahod a višní, smetany a želé. Za národní jídlo bývá označován vepřový řízek s jablky a švestkami.

Psáno pro Webmagazín Rozhledna - www.rozhledna.cz