Výpravná Pucciniho opera s pohádkovým motivem, nádhernou hudbou slibuje jedinečný zážitek jak na divadle, tak ze záznamu. Jen je to krapet interpretačně náročné a od úrovně interpretace se vše odvíjí
Giacomo Puccini „Turandot“
· Světová premiéra díla se konala v milánské La Scale 25. 4. 1926, tedy více než rok po skladatelově smrti. Puccini zemřel 29. 11. 1924 na komplikace onkologického onemocnění.
· Zakončení opery dopsal Pucciniho žák Franco Alfano.
· Existuje ještě zakončení, které složil Luciano Berio v roce 2001, ale já jsem vůči tomu skeptický. Zdá se mi, že to dostatečně nerespektuje styl Pucciniho hudby a že se to k tomu nehodí. Jde jen o můj názor. Pokud se to někomu líbí, nemám s tím problém.
· Alfano má jisté rezervy, ale líbí se mi to. Jen už to prostě ale není úplně Puccini. Na Alfanově zakončení se podílel Toscanini a na skladatelův odkaz byl kladen maximální důraz. Postupovalo se dle skladatelových poznámek. Alfanovo zakončení se zkracuje a tím pádem to ztrácí další body. Možná mám jen předsudky.
· Premiéru dirigoval zmíněný velký dirigent Arturo Toscanini. Toscanini přerušil premiérové představení v místě, kde končila Pucciniho partitura a s výrokem „Na tomto místě náš Maestro zemřel“ odpochodoval středem. Efekt prý byl drtivý a celé divadlo se utopilo v slzách. Teprve při reprízách byla opera provedena včetně Alfanova zakončení.
· Děj opery je velmi pohádkový. Hudba obsahuje četné čínské motivy, ale je přesto evropsky italská.
Děj
· Kazatel před branami Pekingu vyhlašuje, že princezna Turandot přijímá uchazeče o svoji ruku. Případný nápadník musí však uhodnout tři hádanky, které mu princezna dá, jinak propadne hrdlem. Princezna je zlá, krutá a velmi chladná. Terorizuje svůj lid, který úpí pod její vládou.
· Před branami Pekingu se setkává Timur, bývalý tatarský král, se svým synem, princem, jehož jméno v tento moment neznáme. Timur je nyní žebrák a provází ho otrokyně Liu. Liu je krásná čistá nevinná bytost.
· Neznámý princ se rozhodne, že se bude ucházet o ruku Turandotinu. Neodradí ho ani stětí jeho předchůdce.
· Na scéně se objevují tři ministři Ping, Pang a Pong, kteří jsou otráveni z neustálých poprav nápadníků. Zvyk impresáriů operních domů obsazovat tyto role nějakými sboristy vede k tomu, že mohou být opravdu otravní. Být to tak ale nemusí, jde čistě o obsazení, které je zcela zásadní.
· Neznámý princ přichází do paláce s úmyslem pokusit se uhodnout zmíněné hádanky. Císař ho od této myšlenky zrazuje, ale princ trvá na svém.
· Na scéně se objevuje Turandot se slavnou trůnní árií „In questa reggia“. Turandot vysvětluje důvody svojí krutosti. Její pramáti princeznu Lou-Ling unesli nájezdníci, kteří ji znásilnili a umučili. Turandot na to konto nikdy nechce poznat lásku, mužům nedůvěřuje a mstí se. Árie je opravdu velmi těžká.
https://youtu.be/SdfvMBvLm_o
· Princ hádanky uhodne „Naděje, Krev, Turandot – jsou odpovědi“. Turandot je v šoku. Nechce se neznámému princi oddat a uhýbá. Císař ji napomíná, že přísaha je závazná, že není vyhnutí. Neznámý princ Turandot nabízí, že od sňatku ustoupí a zemře, pokud princezna do svítání uhodne jeho jméno.
· V královských zahradách vyzpěvuje neznámý princ svou árii „Nessun dorma“, zatímco Turandotiny stráže jako šílené běhají po městě a snaží se zjistit princovo jméno.
· Timur a Liu jako princovi průvodci jsou zajati. Liu chce uchránit Timura před mučením a říká, že princovo jméno zná a aby se sama vyhnula mučení, páchá sebevraždu s vyznáním lásky k princovi na rtech. Liuinou árií končí Pucciniho partitura. Scéna je dechberoucí a kdo neutře slzu, je vycpaný delfín.
· Během závěrečného duetu neznámý princ zvedne Turandot závoj a políbí ji. Přichází svítání. Princ při polibku zazpívá Turandot do ouška, že je Calaf, syn Timurův. Princezna předstoupí před císaře Altouna, že zná princovo jméno. Člověku by i zatrnulo, není úplně jasné, co princezna řekne. Princezna oznámí, že princovo jméno je „Láska“. A je to tedy happy-end.
· Jak vidíme, je to operně inteligentní námět. Na místě Calafa bych zůstal s Liu a na harpyji Turandot, která je jako kus ledu bych se vykašlal a umlátil ji lopatkou na uhlí. Navíc přeměna Turandot z krvežíznivé ledové bestie na milounkou zamilovanou ženu je malinko méně věrohodná.
Nahrávky
· Začneme nečekaně: Antonio Pappano (rok vydání 2023), Jonas Kaufmann a Sondra Radvanovsky v hlavních rolích. Nahrávka obsahuje Alfanovo celé nezkrácené zakončení, které dává minuty navíc k přerodu Turandot z harpyje na miláčka. Je to skvostné, a to nejen na dnešní poměry. Nenechte si nic namluvit. Sice se to možná nevyrovná klasickým nahrávkám minulosti, ale rozdíly jsou drobné a není to nijak výrazně pozadu. Nahrávka údajně disponuje moderním nekompromisním zvukem. To se ale na YT, kde jsem to slyšel, posuzuje špatně. Kaufmann je jistě malinko neitalský, ale já si myslím, že vzhledem k tomu, že Calaf je princ tatarský, je to asi výhoda. Sondra Radvanovsky disponuje fantastickým hlasem, a to nejen pro roli Turandot. Ermonela Jaho jako Liu možná není úplně ideální, ale její výkon je důstojný. Že bych pro to úplně hned běžel do krámu to asi úplně ne. Ale velmi dobře. Sire Pappano, jsi borec.
https://www.discogs.com/master/3308011-Giacomo-Puccini-Turandot
· G. Puccini „Turandot“ RCA Victor v edici Red Seal (1960) Birgit Nilsson, Renata Tebaldi, Jussi Bjorling a Giorgio Tozzi (Erich Leinsdorf). Vyšlo u nás v licenci OPUS. Není žádná lepší Turandot než je Birgit. Lidé jí vytýkají, že je studená. Ještě aby byla něco opačného, to by nám opravdu chybělo. Turandot má mít srdce z kamene a teprve princ Calaf probudí její hormony. Renata Tebaldi jako Liu je slaďoučká jako cukřík. Těžko najdeš sladší Liu. Jussi se svou slzou v hlase je úžasný Calaf a Tozzi je stejně skvělý Timur. Česká reedice OPUS hraje dost blbě, zvukové spektrum je omezené. Ale originální vydání by mělo hrát lépe. Jen jsem ho nikdy neviděl. Proto kupujte CD a na LP dlabejte.
https://www.discogs.com/master/425788-Puccini-Nilsson-Tebaldi-Tozzi-Rome-Opera-House-Orchestra-And-Chorus-Erich-Leinsdorf-Turandot
· Turandot (Molinari-Pradelli 1966, Nilsson, Corelli, Scotto) tady naopak doporučuji asi desku. CD zní vysušeně a strašně. Místo Jussiho je zde Franco Corelli s úplně jiným hlasem a jinou dispozicí. Místo Tebaldi je tu Scotto, která je skvělá ale není tak sladká. A stejně jako v předchozím případě je zde Birgit Nilsson. Kdybych měl vybrat královskou nahrávku, bude tohle jedna z voleb.
https://www.discogs.com/master/279950-Puccini-Birgit-Nilsson-Franco-Corelli-Renata-Scotto-Chor-Und-Orchester-Der-Oper-Rom-Francesco-Molina
· Puccini - Sutherland, Pavarotti, Caballe, Ghiaurov, Krause, With Peter Pears, John Alldis Choir, London Philharmonic Orchestra, Zubin Mehta – Turandot (1974)
https://www.discogs.com/.../690661-Puccini-Sutherland...
· První volba, se kterou neuděláte chybu. Tady není žádný problém se zvukem. Největším překvapením je tady pro mě Dame Joan Sutherland, která převálcovala zbytek obsazení a nikdo na ní nemá. Nikdy bych neřekl, že tohle jí může sednout. Jejího Trubadúra nenávidím a k tomuhle jsem přistupoval s hlubokou nedůvěrou. Myslel jsem, že to bude podobný průšvih. Moc rád konstatuji, že to tak není. Nahrávka má legendární status a já rád konstatuji, že zaslouženě.
· Puccini / Borkh, Tebaldi, Del Monaco, Corena With Chorus And Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia Conducted By Alberto Erede – Turandot (1957)
https://www.discogs.com/.../547184-Puccini-Borkh-Tebaldi...
· Del Monacův Calaf je testosteronem tak našťouchaný, že hrozí, že opustí gramofon a vyběhne vám do místnosti a vyrazí vám okna svým ukrutným vokálním výkonem. Renata Tebaldi je jako Liu tak slaďoučká, že se roztečete po podlaze. Je tady ještě sladší než v předchozí nahrávce. Inge Borkh je správná ledově chladná Turandot. CD reissue se vyskytuje v levné edici asi za 70 korun a určitě to za to stojí. Stačí hledat.. Pravidla mi neumižňují dát sem link
Poslední je čestná zmínka, studiová nahrávka, kterou patří k bontónu pomluvit. Já to ale neudělám, protože je to dle mého názoru velmi dobré. Jen malinko nestandardní. Giacomo Puccini, Katia Ricciarelli, Placido Domingo, Barbara Hendricks, Ruggero Raimondi, Wiener Staatsopernchor, Die Wiener Sängerknaben, Wiener Philharmoniker, Herbert Von Karajan – Turandot, Year: 1982
https://www.discogs.com/.../955151-Giacomo-Puccini-Katia...
· Když byla Katia mladá, tak byla tak krásná … ježíš, co to melu? Všeobecný názor je, že obsazení Ricciarelli do role Turandot, je kravina na kvadrát. Já si to ale nemyslím. Katiu to sice úplně zničilo, ale tohle je důstojný výkon (dle mého názoru). Zajímavá a neobvyklá verze. Nenechte si namluvit, že to není dobré, protože je. Jen to není typické. Ale Karajan vždy věděl, co dělá. On nechtěl, aby byla Turandot tak strašně neženská osoba Brunhildina typu, proto obsadil Katiu, která je žensky křehká. V divadle by to nikdy neobstálo. Tohle je ale nahrávka, tam se to snese.
· Pak jsou zde záznamy živých vystoupení. Zvuk většinou za moc nestojí a poskytuje to jen mlhavý obraz, jaké to asi bylo. Asi to bude i štěstí, kdyby zvuk za něco stál, bylo by to příliš vražedné.
· 4. 3. 1961 MET opera New York, Leopold Stokowski, Franco Corelli, Birgit Nilsson, Anna Moffo. Anna Moffo je tak slaďoučká Liu, ještě sladší než Renata Tebaldi. Franco Corelli v plné kanonádě pálí výšku za výškou a v podstatě se mu nelze vyrovnat. Studiová nahrávka taková není. Pak je tu Birgit.. je to prostě něco. Stokowski jede jako fretka, tempa jsou ostře rychlá. Audio je zastřené a řešení to nemá. Nelze si nevšimnout, že publikum kaká benzín v kostkách. A vy budete taky.
Odkaz
· Verze je dostupná na YT https://youtu.be/6Pww5SDb0CE
· 22. června 1961. Vídeňská státní opera, Francesco Molinari Pradelli, Giuseppe di Stefano, Birgit Nilsson, Leontyne Price. Pološílená verze, která nemá skoro konkurenci. Mírnou slabinou je Giuseppe di Stefano, u kterého se začínala projevovat určitá únava a sklon k vřískání. Nilsson tady ale dosahuje stratosférické úrovně a je naprosto neuvěřitelná. Kapitolou pro sebe je Leontyne Price, která vášní atakuje samotnou podstatu ženství.
https://www.discogs.com/release/17474668-Puccini-Birgit-Nilsson-Giuseppe-di-Stefano-Leontyne-Price-Kostas-Paskalis-Nicola-Zaccaria-Ermanno-Lo
· YT odkaz je zde. Já jsem ale zákeřnej. Já vám dám čas na sebevraždu Liu. Představení je ale samozřejmě na YT celé. Meet La Price
https://youtu.be/fdcjkNrziBc?t=5498
Ze svých dětských let, ale znám ještě další kousky. Třeba Lorina Maazela, živé vystoupení z roku 1984. Zde je hlavní předností Eva Marton, která je opravdu úžasná. Neznámý princ Calaf je Jose Carreras, který je Evě důstojným protihráčem. A Liu je zde překvapivě Katia Ricciarelli, které Liu sedí přeci jen více než role titulní princezny. Slabinou nahrávky jsou ministři Ping, Pang a Pong, kteří mi zde připadají neskutečně otravní.
https://www.discogs.com/release/10617353-Puccini-%C3%89va-Marton-Jos%C3%A9-Carreras-Katia-Ricciarelli-Lorin-Maazel-Chor-Und-Orchester-Der-Wiener-Staa
Za zmínku určitě stojí ještě toto vystoupení, ale moje DVD je defektní a skáče. Já to zatím neřešil.
https://www.imdb.com/title/tt0205483/
špičkové provedení s ultimátním vizuálem pak nabízí ještě tohle
https://www.imdb.com/title/tt0220822/?ref_=nv_sr_srsg_1_tt_8_nm_0_q_turandot
