Nicolai Gedda, tenor

Harry Gustaf Nikolai Gädda, známý jako Nicolai Gedda 11.6. 1925 – 8. 1. 2017 Čte se to překvapivě jako „Jedda“, ale on slyšel i na „G“. Král vysokých D.

Že jste o něm nikdy neslyšeli? Já úplně nevím, proč nemá status absolutní hvězdy. Může za tím být jeho spor s Herbertem von Karajanem případně s Walterem Leggem. Nevyplácí se pohádat se s všemocným dirigentem případně producentem. Jeden z incidentů popisoval sám Gedda. Karajan po něm chtěl roli Bacchuse v Ariadně na Naxu. Geddovi se to nelíbilo a nasadil pózu „nezajímá mě to“. Karajan byl prostě uražený. Šlo by se toho dozvědět více. Nicolai napsal autobiografickou knihu „My life and art“. Je k dostání, ale je drahá, a to si raději koupím nějakou hudbu. I když vím, že kniha je dobrá a vtipná.

Narodil se švédsko-ruským rodičům a vyrostl v rodině Ustinovových na území Ruska. Proto zpíval rád rusky. Geddova adoptivní rodina žila nějakou dobu v Lipsku a mladý Nicolai se tak skvěle naučil německy. Jeho adoptivní otec zpíval jako basista v kozáckém sboru a Nicolai se tak poprvé dostal do kontaktu s hudbou. Od roku 1934 však rodina přesídlila zpět do Švédska, kde Nicolai navštěvoval střední školu. Výuka na střední škole byla tvrdá a přísná, vyučovala se Latina, francouzština, angličtina a italština. Nicolai měl výjimečný jazykový talent a tyto jazyky nasával jako houba.

Po absolvování školy pracoval Gedda jako pokladní v bance. Volání hudby však bylo silné a Gedda se začal učit zpěvu u Carla Marii Őhmana.

Gedda debutoval ve švédské opeře v listopadu 1951. V dubnu 1952 ve věku 26 let debutoval ve Stockholmu s Chapelou v Adolphe Adamově Le postillon de Lonjumeau, kde je známá árie, která obsahuje vysoké D. Vysoké D nikdy nebylo pro Nicolaie problém.

Někdy v té době se Gedda setkal s Walterem Leggem, což byl poměrně kontroverzní producent společnosti EMI. Legge si vybíral ze stovky adeptů. Leggeova známá arogance byla únavná. Unavení byli ale všichni, včetně Leggeho. A tu k pianu napochodoval mladý Nicolai a zazpíval květinovou árii z Carmen a bylo to.

Legge byl okouzlen, nabídl Nicolaiovi nahrávací smlouvu a supernova explodovala s jasností tisíce sluncí.

V roce 1953 debutoval Gedda v La Scale

V roce 1954 debutoval Gedda v Pařížské opeře.

V roce 1957 Debutoval Gedda v MET jako Gounodův Faust.

Nicolai zemřel v roce 2017. Zanechal za sebou neuvěřitelné množství nahrávek, televizních a filmových záznamů. Byl to nejnahrávanější tenor všech dob. Jeho umění je nesmrtelné a bude žít navždy.

Jeho vyznání lásky ke zvířatům je nádherné. Kamkoli Gedda přijel, jeho první cesta z hotelu vedla do ZOO. Sportovec, chlápek s úžasným nadhledem.

Běhal maratony, měl rád ženy, měl rád knihy, rozuměl obrazům a byl to veselý přímý chlapík. Je zde komická vsuvka. Gedda vyhrál soutěž o tenoristu s nejdivnějšími vlasy všech dob. Jeho typické vysoké kouty a patka ulíznutá na střed, nelze přehlédnout.

Je skoro jedno, jakým jazykem to bylo, dali jste mu to a pokud se mu to líbilo, zazpíval to.

Nicolai plynně hovořil asi 10 jazyky možná více. Některé věci zpíval jen jednou v životě, jen tak pro zábavu, líbily se mu. Třeba Wagnerova „Lohengrina“.

https://www.discogs.com/release/14963371-Nicolai-Gedda-Lohengrin

Určitě to není ten nejlepší Lohengrin na světě, ale je uspokojivý a zajímavý.

Co považuji za zajímavé, nazpíval Smetanova „Dalibora“.

https://www.discogs.com/release/16208260-Bed%C5%99ich-Smetana-Nicola%C3%AF-Gedda-Nadia-%C5%A0ormov%C3%A1-Teresa-Kubiak-Paul-Plishka-New-York-Choral-Society-O

Také to určitě není ten nejlepší Dalibor, ale všechna čest budiž uznána. Geddova čeština je naprosto skvostná a akcent je minimální. Jen úplně nevím jaký, asi ruský.

https://youtu.be/3mzmB6Zui8Y

Gedda byl neuvěřitelně hravý. Jeho hrátky s mikrofonem jsou opravdu vtipné. Posloucháte jeho profilovku a on na vás vybalí Radama (Aida) a Florestana (Fidelio). (Aida a Fidelio? Cože to je? To jsou přeci ty muzikály, které napsal Rocco Siffredi. Nebo ne? Ještě to čtete?)

Moje první myšlenka byla, že si přizval na pomoc Jona Vickerse. Jenomže to všechno zpíval sám. On ví, že s mikrofonem nad hlavou nemusí vřískat jako tygr. Zpěvák s jeho znalostí techniky, hlas ztmaví a zpívá jakoby nic.

Gedda neuvěřitelně zářil ve francouzském repertoáru, ale opravdu neuvěřitelně a oživil některé téměř zapomenuté tituly. Bohužel, zapomenuté tituly jsou od slova zapomenout, a tak se to nedá jednoduše koupit a vše je na objednávku. I když Giacomo Meyerbeer byl Němec.

https://youtu.be/zjgPlQRgHDA

https://www.discogs.com/release/16569903-Meyerbeer-Marilyn-Horne-Nicolai-Gedda-Margherita-Rinaldi-Orchestre-De-La-Radio-T%C3%A9l%C3%A9vision-Italienn

A víte, že jsem kvůli Geddovi dostal přes hubu? Byl jsem na postgraduálu. Bylo to tedy tak v roce 1997-8. Vyrazil jsem z laborky na odpolední kolečko po antikvariátech. V Bělehradské byl můj oblíbený. Narazil jsem tam na dvouelpíčko „Les Pêcheurs De Perles“, G. Bizet (Lovci perel) v hlavní roli Nadira: Nicolai Gedda. Znal jsem jméno Nicolai Gedda z nahrávky Butterfly s Marii Callas. Jako doré, ale nic extra (protože to je italsky. To je asi klíčový bod). Bizet - Stálo to 260 kaček, krabice byla (je) dost odrbaná, přišlo mi to docela drahé. Ale říkal jsem si, že ten titul neznám, koupil jsem to. Vrátil jsem se do labu a tam jsem narazil na kolegu, říkejme mu Karel (jsem slušně vychován, ale abych někoho, tak nenáviděl, jako tohohle zlodějského týpka, to se mi nestává. Ukradl mi řadu chemikálií.) Karel byl také člověk opery. Myslel si, že umí zpívat. Mýlil se, ale to je vedlejší. Udělal jsem chybu a album mu ukázal. Takovou reakci jsem nikdy neviděl. Ten chlapík zrudl jako humr, pak zbledl a procedil mezi zuby „Kde jsi to vzal?“. Začal jsem se na něm pást, já ho opravdu nemám rád. Začal mi za to nabízet peníze. Dostali jsme se až na dva tisíce. Nevím, kde se ve mně vzal až takový blok, prostě jsem mu to nedal. Dostal psotník a vzal mě ztečí, pokusil se mi to vzít násilím. Neperu se, vždy ustoupím. Uhájil jsem to, ale velmi mě otrávilo. Desku jsem si nikdy nepustil. Koupil jsem si CD.

https://www.discogs.com/release/7091125-Bizet-Janine-Micheau-Nicola%C4%A9-Gedda-Ernest-Blanc-Ch%C5%93urs-Et-Orchestre-Du-Th%C3%A9%C3%A2tre-National-De-LOp%C3%A9

Manon Lescaut, Jules Massenet, naprostý skvost hlavně tedy kvůli Beverly Sills. Jules Massenet, Beverly Sills, Nicolai Gedda, Gerard Souzay, Gabriel Bacquier, New Philharmonia Orchestra, Julius Rudel – Manon

https://www.discogs.com/master/394915-Jules-Massenet-Beverly-Sills-Nicolai-Gedda-Gerard-Souzay-Gabriel-Bacquier-New-Philharmonia-Orchestra

Co se týče Masseneta, je zde ještě Wether, ale na to pozor. Pěvecky je to sice skvostné, ale technická stránka je poměrně slabší. Některé remastery to ale zčásti řeší, nevím však které. Massenet : Victoria De Los Angeles, Nicolai Gedda, Mady Mesplé, Roger Soyer And Jean-Christophe Benoit With Orchestre De Paris Conducted By Georges Prêtre – Werther

https://www.discogs.com/master/825739-Massenet-Victoria-De-Los-Angeles-Nicolai-Gedda-Mady-Mespl%C3%A9-Roger-Soyer-And-Jean-Christophe-Benoit-W

Pak je tu ještě Thais, také s Beverly Sills. Asi to bude nejlepší Thais, kterou znám. Zdá se mi, že Beverly zní místy možná trochu staře. Massenet, Beverly Sills, Sherrill Milnes, Nicolai Gedda, John Alldis Choir & New Philharmonia Orchestra, Lorin Maazel – Thaïs

https://www.discogs.com/master/1229968-Massenet-Beverly-Sills-Sherrill-Milnes-Nicolai-Gedda-John-Alldis-Choir-New-Philharmonia-Orchestra-Lo

A Fausta učiníme delší zastávku. Gedda nahrál tuto operu 2x. Obsazení je vlastně pokaždé stejné, jen je jedna mono a druhá stereo. Gounod - Victoria De Los Angeles, Nicolai Gedda, Boris Christoff, André Cluytens – Faust Obojí je pod vedením dirigenta Andrého Cluytense. Mefisto je Boris Christov, kterého Francouzi nemohou snést. Jeho francouzština je řekněme poněkud „útočná“ na francouzskou národní hrdost.

První verze je z roku 1953. je to malinko jiné, než to novější a je to jenom mono. Kvalitní mono, ale stále jenom mono.

https://www.discogs.com/master/838299-Charles-Gounod-Choeurs-Et-Orchestre-Du-Th%C3%A9%C3%A2tre-National-De-LOp%C3%A9ra-Nicola%C3%AF-Gedda-Victoria-De-Los-

a ta druhá je naprosto úžasná a je součástí světového kulturního dědictví, a i ti největší neznabozi by si to měli poslechnout.

https://www.discogs.com/master/403445-Gounod-Victoria-De-Los-Angeles-Nicolai-Gedda-Boris-Christoff-Andr%C3%A9-Cluytens-Faust

Pro Waltera Leggeho nahrál Gedda v té době Borise Godunova, Veselou vdovu a Zemi úsměvů. Godunova neznám, ale ty Lehárovy operety ano a ty zmíním. Je vcelku těžké odhadnout, co je Legge a co ne.

Země úsměvů, Das Land des Lachelns, Franz Lehár, Elisabeth Schwarzkopf / Erich Kunz / Nicolai Gedda / Philharmonia Orchestra And Chorus Conducted By Otto Ackermann z roku 1954.

https://www.discogs.com/release/7111901-Elisabeth-Schwarzkopf-Erich-Kunz-Nicolai-Gedda-Philharmonia-Orchestra-And-Chorus-Conducted-By-Otto-A

a Veselá Vdova, Die Lustige Witwe, Franz Lehár, Philharmonia Chorus, Philharmonia Orchestra Conducted By Otto Ackermann – The Merry Widow z roku 1953

https://www.discogs.com/release/13513709-Franz-Leh%C3%A1r-Philharmonia-Chorus-Philharmonia-Orchestra-Conducted-By-Otto-Ackermann-The-Merry-Widow

kdo zná Geddův hlas, tohle ho překvapí. Spodní rejstřík je poměrně nevýrazný. Říkáte si, zda tohle je opravdu ta legenda a proč o někom takovém píši až tak dlouhý článek. Ale ono to není špatné. Leggeho okouzlení bylo oprávněné. Já si ale teď půjčím výrok někoho jiného a budu machrovat s výrazy, které neovládám. Když hlas překoná passaggio, dostavuje se sen. Kecám? Posoudíte uvidíte

https://youtu.be/reyGCs7uYjs

Dar, který dostal Gedda od přírody, nijak velký nebyl. Vývoj Geddova hlasu v čase umožňuje něco jako radiouhlíkové datování. On si to strašně hlídal. Čím starší byl, tím tmavší barvu jeho hlas měl. Také byl jeho hlas větší a znělejší, krásnější. Tenoristé dostali větší hlasy a také krásnější, ale mnohokrát o ty dary přišli. Nicolai nechal svůj hlas růst a zrát a také dozrát. Melu nesmysly? Dáme si tu stejnou árii o 25 let později.

https://youtu.be/cko2RBLeGz0

Nakonec i on Nicolai zestárl a byl jen stínem pěvce, kterým býval.

https://youtu.be/UWmqIR_dkko

Nicolai naposledy zpíval na mši při příležitosti svých 80. Narozenin v roce 2005. On věděl, že když rozbalí hlas naplno, bude to strašné. Proto to neudělal a je neuvěřitelný, jako vždy.

https://youtu.be/pZe2p0E3IlU

Elisabeth Schwarzkopf, Grace Hoffman, Nicolai Gedda, Jerome Hines - The Philharmonia Chorus*, Wilhelm Pitz - The Philharmonia Orchestra, Otto Klemperer – Messiah, G. F. Haendel „Messiah“, Otto Klemperer 1965

https://www.discogs.com/master/715395-Handel-Elisabeth-Schwarzkopf-Grace-Hoffman-Nicolai-Gedda-Jerome-Hines-The-Philharmonia-Chorus-Wilhel

Verdiho Requiem nebudu zmiňovat, to jsem učinil už jinde.

Pak bychom tu měli jednu Kouzelnou Flétnu. Zdá se mi, že by to mohla asi být nejlepší verze tohoto titulu. Mozart / Nicolai Gedda, Gundula Janowitz, Walter Berry, Gerhard Unger, Lucia Popp, Elisabeth Schwarzkopf, Christa Ludwig, Ruth-Margret Pütz, Marga Höffgen, Franz Crass, Gottlob Frick, Wilhelm Pitz, Philharmonia Orchestra And Chorus*, Otto Klemperer – Die Zauberflöte

https://www.discogs.com/master/637718-Mozart-Nicolai-Gedda-Gundula-Janowitz-Walter-Berry-Gerhard-Unger-Lucia-Popp-Elisabeth-Schwarzkopf-Ch

Mozart - Otto Klemperer, Nicolai Ghiaurov, Christa Ludwig, Claire Watson, Mirella Freni, Nicolai Gedda, Walter Berry, Paolo Montarsolo, Franz Crass, New Philharmonia Orchestra And Chorus* – Don Giovanni

https://www.discogs.com/master/683471-Mozart-Otto-Klemperer-Nicolai-Ghiaurov-Christa-Ludwig-Claire-Watson-Mirella-Freni-Nicolai-Gedda-Walt

V roce 1958 ztvárnil Gedda roli Anatola v legendární Barberově opeře Vanessa pod vedením Dmitriho Mitropoulose. V roli Vanessy se představila Eleanor Steber. Nahrávku vlastním a je úžasná. Jen je to moderní opera a její stravitelnost pro neznalé publikum je nižší. Nevím však, zda je to Legge, asi ne.

https://www.discogs.com/master/890618-Samuel-Barber-Dimitri-Mitropoulos-Metropolitan-Opera-Orchestra-And-Chorus-Vanessa

My si ale nyní neposlechneme Geddu, my si poslechneme Eleanor Steber.

https://youtu.be/8Ir_pT-GUpM

Nutno si uvědomit, že on nikdy nebyl italský tenor. A od toho se odvíjejí některé neúspěchy hlavně v pozdějších fázích kariéry. I když zde ztvárnil některé pozoruhodné italské party jako například v Schippersově La Boheme, kterou jsem popisoval jinde.

https://www.discogs.com/master/603211-Puccini-La-Boh%C3%A8me

Jsou zde přelomové nahrávky z oboru italského belcanta, ale já to zatím moc neznám.

Belliniho „I Puritani“ z roku 1974, kde se vedle Geddy pod vedením dirigenta Juliuse Rudela, představila Beverly Sills.

Chcete kousek? Je tam tenorové vysoké F.

https://youtu.be/9w_TTK7UP1c

A ještě nahrávka:

https://www.discogs.com/master/1067535-Vincenzo-Bellini-Beverly-Sills-Nicolai-Gedda-Louis-Quilico-London-Philharmonic-Orchestra-Julius-Rude

Bellini by byl minmálně ještě jeden, ale to neznám. Slyšel jsem jen pár kousků. Vincenzo Bellini, Beverly Sills, Janet Baker, Nicolai Gedda, New Philharmonia Orchestra, John Alldis Choir, Giuseppe Patanè – I Capuleti E I Montecchi

https://www.discogs.com/master/958986-Vincenzo-Bellini-Beverly-Sills-Janet-Baker-Nicolai-Gedda-New-Philharmonia-Orchestra-John-Alldis-Choi

Co je ale zcela fantastické, i když to není italsky, ale francouzsky, je Rossiniho Wilém Tell. Rossini - Gabriel Bacquier, Montserrat Caballé, Nicolai Gedda, Ambrosian Opera Chorus & Royal Philharmonic Orchestra, Lamberto Gardelli – William Tell. Jen to stále nevlastním a znám opět jen kousky. Vím, že většina současných lidi nemá o existenci italského skladatele Giocchina Rossiniho potuchy, natož o opeře Wilém Tell.

To mi ale netvrďte, že tohle neznáte.

https://youtu.be/j3T8-aeOrbg

Gedda tady září jako kometa a je zcela neuvěřitelný. Jen se mi to prostě zdá chvílemi moc belcantové.

Arie Asile hereditaire

https://youtu.be/tdbwg5c1mDs

a ještě vlastní nahrávka.

https://www.discogs.com/master/987918-Rossini-Gabriel-Bacquier-Montserrat-Caball%C3%A9-Nicolai-Gedda-Ambrosian-Opera-Chorus-Royal-Philharmonic

Další nahrávky? On toho nahrál strašně moc, nejvíce ze všech tenorů světa a dob. Jistá uživatelka na YT je Geddově divoká a má toho opravdu hodně, 200 nahrávek. Na YT existuje jistá uživatelka Herur22. Pod některými videi je kontakt na její blog, tam se toho dá strašně moc stáhnout. On ale nahrál přes 380 titulů (bylo potvrzeno), je to ale včetně živých záznamů. Studiovek je jenom 200.

Koncert v Moskvě z roku 1980. To je v podstatě útok na emoce. Gedda zpívá s velkým sborem ústřední ruské televize. Za ním v tom sboru je oktavista Michail Zlatopolskij. Co je to oktavista? Také jsem to do nedávna nevěděl. Oktavista je hlubší hlasová poloha než profondní bas. Kdo neslyšel, neuvěří.

Zde nutno podotknout, že Geddovy písňové interpretace jsou ceněné globálně a opravdu vysoko hodnocené.

https://www.discogs.com/master/763437-Nicolai-Gedda-%D0%9D%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%BB%D0%B0%D0%B9-%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B4%D0%B0-USSR-TV-And-Radio-Large-Chorus-Russian-Songs-And-Romances-%D0%A0

existuje to i jako video. Je to sice ruské, ale ruská kultura za válku na Ukrajině určitě nemůže. Užijte si to. Je to moc krásné.

https://youtu.be/-ykCQKHzgws

Les Contes d´Hoffmann, Offenbach, je to divně seškrtané, ale za poslech to stojí Offenbach - Gedda, D’Angelo, Schwarzkopf, De Los Angeles, London, Blanc, Benoit, Cluytens – The Tales Of Hoffman / Les Contes D’Hoffmann 1965. Z obsazení plyne, že v pozadí stál Walter Legge.

https://www.discogs.com/master/825737-Offenbach-Gedda-DAngelo-Schwarzkopf-De-Los-Angeles-London-Blanc-Benoit-Cluytens-The-Tales-Of-Hoffman

Madam Butterfly s Callas jsem zmínil u Leggeho a mnohokráte jinde.

S Callas bych ještě zmínil Prétroho Bizetovu Carmen z roku 1964, Georges Bizet, Maria Callas, Nicolai Gedda, Robert Massard And Andréa Guiot With Orchestre Du Theatre National De L’Opera* Conducted By Georges Prêtre – Carmen

https://www.discogs.com/master/306382-Georges-Bizet-Maria-Callas-Nicolai-Gedda-Robert-Massard-And-Andr%C3%A9a-Guiot-With-Orchestre-Du-Theatre-

Je toho prostě moc. Jako další nahrávku uvedu „Zemi úsměvů“ z roku 1968 a k tomu je osobní story. Kdysi jsem kamarádil s takovým týpkem, jmenoval se Vladimír. Už odešel na druhý břeh, byl moc fajn. Co vína jsme vychlastali, co bab pomluvili, co operní latiny proprali. Vystudoval zpěv, ale neměl dobré sebevědomí, tak zpíval ve sboru. Propírali jsme různé nahrávky a Renatu Tebaldi. Padlo jméno Gedda. Odpověděl jsem, že nechápu ten povyk, že je to bezvýrazné, prostě nic moc. On se jenom usmál „Nic moc? Ty jsi potkal něco italského, viď? Pustím ti „Zemi úsměvů“. Opáčil jsem, že zmíněný titul je vymaštěný Lehár, přiblbá opereta. Kamarád se na mě pěkně pásl. Dal desku na gramec a začali jsme. Prvních asi 10 minut jsem se utvrzoval, že mám pravdu, že je to jenom Lehár. Pak přišel na scénu (Na desku) princ Su-Čong (neumím německy, budu parafrázovat – Můžete mě ohlásit u paní domu?) a rozbalil to. Zjistil jsem, že jsem zapomněl dýchat, ještě než dohrála první strana desky. S Anneliese Rothenberger, beru cokoli, na čem se blýskne její a Geddovo jméno. Franz Lehar, Anneliese Rothenberger Sopran, Nicolai Gedda Tenor, Renate Holm Sopran, Harry Friedauer Tenor, Jobst Moeller Bass, Der Chor Des Bayerischen Rundfunks, Das Symphonie-Orchester Graunke, Willy Mattes – Das Land Des Lächelns

https://www.discogs.com/master/592346-Franz-Lehar-Anneliese-Rothenberger-Sopran-Nicolai-Gedda-Tenor-Renate-Holm-Sopran-Harry-Friedauer-Ten

já ale nemám na to, abych popsal všechny nahrávky

A na závěr dáme ukázku. Árie z opery Královna ze Sáby od Karla Goldmarka. Zazpívat to takto, to jen tak někdo nezvládne a je to technická studie hlasové alchymie.

https://youtu.be/83OUwKTTJu8