Slova vyřčená jsou slovy pochopenými, přesto nejsou stejná, kde je rozdíl?

Nedívej se na zem, ale jednej jako člověk, říká se tomu poznání skutečnosti, kdy jedno pochopí druhé. Nebýt života, nikdy by jste nedošli tam, kde jste.

Funkce půdy a její pochopení jako dárce života (pracovní název)

Její funkce je ta, že dává život. Přestože sama životem není. Toto téma bude rozebráno do úplného konce.

Byl jednou jeden život a ten život chtěl pochopit více, proto se snažil dostát všem závazkům. 

Na počátku stálo slovo, to slova jak je známo bylo u Boha. Toto slovo bylo tím, čím oslovil zem a toto slovo se stalo činem Boha. Pro vysvětlení počátku, musíme  se podívat na počátek tím jak jej prožívala země. Země prosila Boha o život. Jsem, řekla jedno dne Bohu , ale nenosím život, proto bych si přála zažít život. A Bůh jí vyhověl a poskytl jí život. Tento život nebyl však jen její, ale byl životem všech.

Tato paralela je životem nás všech, kdy člověk je životem druhých.

Země však nebyla spokojena a chtěla víc. Co víc chceš, optal se Bůh? Chtěla bych, aby život který dávám, byl životem skutečným. Tato vlastnost je dána tím, že rodíš život, odpověděl Bůh a země pochopila.

Co však země nepochopila, bylo jak může být zdrojem života a přitom být životem druhých. Tato věc zemi trápila a zeptala se jednoho dne Boha. Kdo je tedy ten, koho nesu jako země. A Bůh odpověděl, jsou to všechny živé bytosti, které byly dány . Vše pochází z tvého počátku a vše bude dokonáno až pochopí vše.  A země byla šťastná, že dostala takový úkol. Od té doby země rodí a dává život jako by to bylo její poslání, nedbá toho, že život, který již porodila ji ubližuje. Byla šťastná, že jednou pochopí vše. 

Tento úděl je dán celému stvoření, nejen zemi, ale vše co žije pochopí svou část v Bohu tím, že bude jako on.