Svět se posunul do doby, která říká světe, vzbuď se

Jsou doby, který vynikají poznatky vysokými, ovšem tato doba dá lidem poznat skutečné Božství v nich. Jen natáhnout ruku a být jako on. Kdy ta ruka bude naší rukou i jako rukou jeho. Kdo tohle poselství pochopí?

Věk ryb skončil a přiblížil se věk vodnáře. Co nám to přinese? (pracovní název)

Taková zpráva tu chyběla dávno. Na samý úvod bych uvedl toto:

Na počátku světa stál člověk, který věděl, a to co věděl dalo za vznik toho co přišlo. Teto počátek je ovšem zahalen tajemstvím, proto uvedu jen toto: Kdo najde v tomto článku poznání, ten najde v životě život všech, který obsahuje vše.

Po tomto úvodu uvedu jeden příklad.

Takové příklady jsou důležité, proto pochopím věci tímto způsobem, že najdu život. Jeden příklad za všechny. Kdo bude, když já tu nebudu, pomyslel si člověk. Kdo by tu byl, bude tu další člověk, který dá všemu, co mu přísluší. Tato slova nebudu komentovat, přesto mi nedá dát jednu poznámku. Kdo tu bude, když já tu nebudu? Je to svět, co se točí a já jsem svět, který je. To je vše, co se dá napsat k této poznámce.

To že lidé mají rádi příběhy, je dané tím, že rádi poslouchají svět kolem, který říká toto:

Najdete-li svět světem, který žije ve Vás. Najdete svět, který buduje svět ve Vás a stejně tak i svět mimo Vás, a to s jediným záměrem. Bdít nad světem jako Bůh, který Ví vše. Tímto budeme poměřovat všechny příběhy a tímto pochopíme všechny příběhy co přinese čas. Takové příběhy jsou však složitá věc. Jak tedy vznikají příběhy? Příběhy vznikají z toho, co žije a tímto se účastní života. Život je tedy příběhem, který si každý rád vyslechne a to proto, aby pochopil svůj život, stejně jako druhý. To znamená, že pochopit život jako jedno, je to nejvyšší, co můžeme jako lidé zažít, proto bych jen na samý závěr podotkl toto: Kdo najde v životě sílu života, bude to síla života toho, kdo je i není, proto nehaňte život, ale milujte jej jako jedno, které vytrysklo z vás.

Omlouvám se za tento úvod, kdy jsme se odchýlil od tématu, který zněl jinak. Proto omluvte moji odchylku.

Co říci k tématu? K tématu musíme říci tohle:

Pochopit přerod světa do jiného je světem toho či jiného? Tato otázka je důležitá na pochopení. Tedy co je vlastně světem, kdy se vše mění? Je to svět, který říká, že být životem, znamená být životem druhých. Z tohoto tématu bude vycházet i naše úvaha.

Jak to tedy bylo s dobou ryb, kterou reprezentoval Ježíš? Ježíš reprezentoval novou dobu, která říkala toto:

Kdo najde v této době poznatky Boha, ten bude Bohem, ne proto, že jej našel, ale proto, že dá všemu, co mu přísluší. Toto platilo do minulé doby, nyní platí doba vodnáře, který říká toto:

Kdo najde v tomto období sám sebe. Ten bude Bohem ne sebou samých, ale Bohem všech, protože Božství se zhmotní v jeho životě jako on, který je i není.

Tato doba tak přinese jeden důležitý poznatek. Lidé již nebudou věřit Božství, ale sami se mohou stát Bohy a to tím, jak pochopí Božství v sobě. Tímto bych se rozloučil, přesto na samý závěr mám jednu poznámku:

Nechápejte Božství v sobě jako být Bohem, ale mít svou Božskou část v sobě jako jeho. To jeho znamená býti jako on ve své nepatrnosti i velikosti, kdy nikdo neví, jakou velikost zastáváte, protože nikdo vás nezná lépe než Vy sami. Božství tedy bude vycházet z Vás a lidé nebudou chápat nic, a proto dokáže být v tento čas každý Bohem. Ovšem za předpokladu, že dá všemu, co mu přísluší. Toto bude jediná podmínka tohoto Božství a jak poznáte následně je to mnohem těžší než být jen Bohem jako v minulé době. Minulá doba neříkala nic o radosti i povinnosti Božství, to přinesla až doba vodnáře, která říká, že Božství se stane skutečným Božstvím tehdy, když uvěří samo sobě, stejně jako druhým.

Děkuji za pozornost a přeji hodně zdaru v dnešním dni

J.H.