Děti jsou našima očima a naší duší, zabraňme tomu, brát jim naše oči a braňme tento květ, který vyrůstá z nás.
Děti, dokážeme je ještě vychovat tak, aby ideologie neměla na ně vliv? (pracovní název) Zpráva, vytroubená do světa zní: Děti bude moct mít jen ten, kdo splní podmínky a ty podmínky určí stát. Tato zpráva uveřejněná do světa je zvrácená jako vše, co se děje ve společnosti poslední dobou. Na místo si uvědomění kvality života a lidství, který tento život přijímá, tak řešíme, kdo bude moci vychovat děti a kdo ne. Z pohledu člověka i Boha jsou děti tím, co jsme my. My, a to tím, co dokážeme, děti jsou tak naším obrazem a tímto obrazem poměřujeme svět. Takto by zněla poučka a problém této poučky je ten, že pokud tuto vlastnost ztratí, přestaneme se jako lidé vyvíjet. Lidé tak neuvidí své vlastní chyby i počiny duše na dětech. Budou to mrtví lidé, kteří si řeknou: Kdo jsme není důležité, protože již nic nemá cenu. Tato slova budou naplněna do morku kostí lidí a lidé tak budou jen poskoky skutečných mocných. Již nepůjde o svobodné lidi, ale o poskoky, kteří nedokáží již nic. Proto apeluji na všechny, zabraňte těmto názorům pronikat na zem, protože země je místo, kde vše žije a to tím, že vše dostává co je potřeba. Tato filosofie je Božská a člověk do této filosofie zasahuje tím, že si myslí, že je moudřejší než ten, co vše stvořil. Přitom jsme to my sami, kdo jsme stvořili svět. Toto tajemství je naplněno vědomím, že právě my dokážeme zaplnit svět a to tak, že se budeme chovat ke všemu jako jednomu, které bdí nad vším. Děkuji Vám za pozornost a přeji vám hodně úspěchů v dnešním dni. J.H.
