Nehledám, protože jsem našel, přesto jdu a to co vidím, vidím jako dědictví všeho. Toho všeho, co tvoří život.
Jaké mají dědictví času Češi, když Rusko zastávající mnohé je na svoje dědictví hrdé, jsme na tom podobně? (pracovní název) Rozevírají se nůžky mezi lidmi a to tím, že každý věří něčemu jinému. Kdysi jsme byli jednotní a byli jsme lidmi, kteří se dokázali opřít o svůj původ, což dnes již nehrozí. Co je příčina tohoto stavu? Příčina tkví v nás, jsme jako lidé chybující a to tak, že nedáváme všemu co si zaslouží. Kdyby tomu tak bylo, pak by zloději a lidé, kteří rozkrádají systematicky vše, nemohli by mít šanci, přesto a právě proto jim dáme šanci druhou, proč? Příčinou je to, že jako lidé si nevěříme. Myslíme si, že druzí jsou na tom lépe a nevidíme bídu tohoto bohatství, kdy každý se poměřuje majetkem a dědictvím a lidé již nevidí ducha, který nad tím vším bdí. Tento duch říká: Nehledejte a oddejte se Božství, které je ve Vás. To že jej chápete jako svůj život, je jediná správná cesta, přesto lidé nechtějí nabýt poznání svého života. Chtějí nabýt poznání, ale druhých, kdy svůj život v odříkání nesnáší, říkají si: Co bych, mohl udělat, ať si dělají druzí, kteří jsou skromní, my velcí lidé, děláme vše velké, tedy i dluhy. Taková to byla odpověď. Přitom si tito lidé neuvědomují, že velikost ducha není tvořena tím co vykonám, ale tím co vykonám jako člověk a to lidství je mi tak drahé, že jsem jako duch, který koná. Tedy člověk se spojí se svoji podstatou v Božství a koná jako skromný člověk, přesto v skromnosti se objevuje síla života, která boří mýty o velikosti a boří i podstatu velikosti, protože z malého vzniká velké a z velkého vzniká malé. Děkuji vám za pozornost a přeji hodně úspěchů. J.H.
