Mohu si dovolit v práci přiznat chybu?

Chyby v životě dělá každý. Je jedno, jestli se jedná o dělníka, ředitele, kněze nebo prezidenta. Někdy za chybu můžeme sami, někdy jsou okolnosti tak silné, že jim podlehneme. Jak to však je v práci – můžeme si dovolit chybu přiznat?

Rodiče nás učili říkat pravdu. U dětí je pravda vyžadována a oceňována. Jak však stárneme, tak celá řada z nás začíná měřítko pravdy vnímat spíše jako doporučení. Proč lidé v práci často lžou?

• Bojí se, že se sníží v očích ostatních. Ironií je, že to je přesně to, co se stane.  Snažit se pěti dalším kolegům (nebo podřízeným) věšet bulíky na nos se málokdy může podařit.
• Mají strach z následků. Nicméně je nabíledni, jaké šance má takový zaměstnanec při snižování stavů…
• Chtějí očernit někoho jiného, aby pozornost nebyla obrácena směrem k nim. Tato taktika bohužel mnohdy vychází. Zvláště, když o tom ten druhý neví, nebo se nemá jak bránit.
• Chtějí působit kompetentněji. Je neuvěřitelné, že lidé často lžou i u jazykových schopností. Nastalé situace jsou pak velmi trapné pro všechny zúčastněné.
• Lež za účelem zisku je asi nejhorší v uvedených. Pokud náš interní, nebo externí zákazník na lež přijde (a to je téměř jisté), tak nám to jen těžko odpustí.

Bohužel se naše společnost dostala do stádia, kdy lež se stala běžnou součástí života a je oceňována. Lež není cizí politikům, když získávají hlasy, řemeslníkům a obchodníkům když získávají zakázky… V každodenním životě mezi lidmi, se kterými trávíme mnoho času, se však lež vyplácí málokdy. V pracovním procesu nám jen málokdy otevře dveře k dlouhodobému úspěchu, respektu ostatních a respektu vůči sobě samému.

Jaká je vaše zkušenost?