To máte tak,

dnešní společnost v Česku je úplně zpitomělá, lžou si všichni, pomlouvá jeden druhého, závidí si nesmysly. Kolikrát se dovím věci o sobě, že zjišťuji, že by den musel mít sto hodin, abych stačil všechno to, co je mi přičítáno. Přitom mluvím jenom s obchodními partnery, sousedy zdravím, nikoho nepomlouvám, protože do soukromí lidí nelezu, nezajímá mě to. Každý má přece svých starostí tolik, že někomu ubližovat blbými kecy nepomůže ani mně, ani těm druhým. A tak jsem rád, když s přáteli uděláme u někoho dobrou baštu a pokecáme o tom, že děti jsou holomci, vnoučata ti nejlepší a potom zpátky do rachoty. Přiznám se, že lžu manželce, kolik mám příjem, lžu si před zrcadlem, že jsem ještě fešák, lžu vnučce, že největší radost mám z toho, že s ní honím motýli po rozkvetlé louce. A to se snad smí.

Už jste někdy slyšel: "Já jsem rozhodl!" ?

Asi sotva, protože: Vedení firmy rozhodlo, správní rada rozhodla, na základě usnesení bylo rozhodnuto.... atd. To je dědictví už od dob: Strana a vláda rozhodla. Pokud bylo přijato kolektivní rozhodnutí, není možná osobní odpovědnost za chybu, protože chybné rozhodnutí se rozmělní a hrozba postihu vyšumí. Chybu může udělat dělník, který přijde o peníze nebo bude vyhozen i když škoda, která byla způsobena bude v řádu stokorun. Jeho vedoucí už ale má možnost se schovat za zápis z porady. "bylo rozhodnuto". Teoreticky by se se zvyšováním platu měla zvyšovat i odpovědnost a snižovat nárok na dělání chyb. V praxi je osobní odpovědnost stále nižší a způsobené škody jsou zcela anonymní. Když z vedení někdo přizná osobní chybu, vždy je to ve chvíli, kdy už ví, že si to gesto může dovolit, protože věc způsobení chyby už byla rozhodnuta jinak, tudíž nehrozí žádný postih.

Uvědomujete si, že donutit lidi k přijetí osobní odpovědnosti za chyby v rozhodování by byla revoluce jako snad žádná?

Re: Už jste někdy slyšel:

Taky bych to rád slyšel. Udělal jsem v práci blbost, tak jsem to ohlásil veřejně všem kolegům i způsob, jak jsem vše uvedl do pořádku. To hrobové ticho a vykulené oči nezapomenu snad do smrti. Jinak jste to napsal OK. Dík.