Prezident Zeman udělal další významný krok... Kam vede?

Oproti všem ustáleným tradicím dva rektoři nebyli pozváni na tradiční sešlost na Pražském hradě. To by samo o sobě nebylo tak alarmující. Co by mělo vytáhnout lidi do ulic je důvod, proč se tomu tak stalo. Bez přehánění se tento čin stal dalším významným krokem k potlačení rozvoje demokracie v zemích Čech a Moravy.

Pojďme se na celou věc podívat z několika pohledů. Ani jeden z nich není úsměvný.

1. V případě jednoho rektora se jednalo údajně o urážku hlavy státu způsobenou tím, že hlava státu nemohla vystoupit na univerzitní půdě ve volebním období. Vzhledem k apolitičnosti univerzit rektor udělal logický krok, který mu jeho mandát přímo přikazoval. Hlava státu byla tedy uražena tím, že rektor kvůli ní neporušil své povinnosti vyplývající z jeho slibu univerzitě. Stejně tak by ho mohl urazit hlídač, který by jej odmítl vpustit do objektu, kde nemá co dělat. To, že současná hlava státu sama nerespektuje předpisy, tradice a zvyklosti, je s podivem. To, že za respektování tradic a zvyklostí trestá ostatní, je vskutku nestandardní.
2. V případě druhého rektora se jednalo o to, že pan rektor vyjádřil svůj názor, který nebyl v souhlasu s názorem prezidenta. Podotýkám, že se tak stalo ve věci, ve které pan rektor měl podstatně více informací a z většího spektra než pan Zeman. Svou podstatou se jedná o trest za to, že někdo vyjádřil svůj názor. Podotýkám, že se neudál žádný čin v rozporu s ústavou nebo s právními předpisy.
3. Mezi pozvanými jsou lidé, kteří s sebou nesou historii korupce, lží (úmyslně provedených za účelem vlastního prospěchu) a protěžování vlastního zájmu na úkor zájmu veřejného. Chování těchto lidí je dle pana Zemana na rozdíl od chování pánů rektorů patrně v pořádku.
4. Veřejně proběhl akt msty. Nezávisle na okolnostech žádnému představiteli státu nepřísluší veřejná msta. Na posuzování viny a výměr trestu zde máme soudy. Pan Zeman veřejně dává najevo, že kdo se protiví jeho názorům a záměrům (byť sporným), bude potrestán.
5. Pan Zeman dle svého vlastního uvážení střídá role hlavy státu, lídra politické strany a vlastní osoby. Bohužel někdy až se zpožděním prohlásí, v jaké roli vystupoval. Škoda, že předem nevyhlásí, v jaké roli hodlá vystupovat. Ušetřil by tím vysvětlování ministerstvu zahraničí, finance v rozpočtu navštívených měst a pocit trapnosti podstatné části českého národa.