Dávat prostor zlu znamená couvat před ním do kouta. Ani pouhé nesmysly nejsou něčím neškodným. Množí se to jak plíseň na salámu a je to stejně jedovaté. Tolerovat něco nesmí znamenat vzdávat se svobody a rozumu.
Je pozoruhodné, že tato myšlenka, postřeh nebo snad předpověď pochází z předminulého století a vyřkl ji ruský spisovatel F. M. Dostojevský. Nicméně podle jiných zdrojů nikoli. Což je ale pro téma této úvahy nepodstatné.
Podle všech dostupných informací mám za to, že patříme k nejtolerantnějším národům světa. Nemáme žádné potíže s rasismem. Nevedeme nikde válku. Nehoří zde auta v ulicích za rozzuřeným davem. Atentáty jsou tady tak časté jako úmrtí na zásah meteoritem. Křesťan nebo buddhista, teplouš nebo nacista. Je nám v podstatě jedno, co kdo je a čím se zabývá, pokud se nás to právě netýká a nedělá nám to problémy.
Například já se nestydím sednout si v autobusu vedle svého známého cikána Franty. Naopak neváhám si odsednout od kohokoli kašlajícího či páchnoucího kdovíčím. Když se mi nechce do Lidlu, nakoupím u Vietnamky a přitom i občas prohodíme pár slov. Mám známou farářku Lucii Církve Československé Husitské, ačkoli v křesťanského Boha nevěřím. S Petrem si klidně vlezu do sauny. Je homosexuál. Sneseme se a o svých rozdílech a odlišnostech víme.
Ale nic se nemá přehánět.
Mám štěstí, že nebydlím v Praze. Protože nevím o tom, že by jinde v republice táhly městem rozjásaní exhibicionisté okázale demonstrující svou sexuální jinakost aneb Prague Pride. Jsem heterosexuál, ale jako drtivá většina takových bych se tím nešel chlubit ani do Brna. Berou do průvodu i své adoptované děti? Máme se těšit, že si z rodičů vezmou příklad?
Na západě, přesněji hlavně v USA, se před nějakou dobou rozmohl podivný zvyk líbat nohy černochům. Ono už se ani černoch nesmí říkat. Prý. A to si říkají kolébka demokracie. O bourání soch a dalších podružnostech se netřeba rozepisovat. Tolerance sama.
To u nás můžeme zatím ještě nelhat a nemlžit. Ačkoli i zde se už samoorganizuje ideopolicie a jistě na některém jejím seznamu nechybím. Ale zatím se nezatýká, ani nezavírá (doufám). V nějaké míře lze ještě šířit informace nesouhlasné s oficiálním nazíráním světa. Je možné napsat, že islám není mírumilovné náboženství. Že cikáni vybydlují nové byty. Že kampaň Covid-19 je pouze chřipka zneužitá politiky. Že dotace od EU jsou pro rozvoj čehokoli tím, čím je pro abstinujícího alkoholika štamprdle pravé whisky. A další.
Demokracie kulhá na obě nohy a špatně se jí dýchá. Oprátku tolerance kolem krku.
