Přítel je člověk, který mi neřekne, že jsem debil, když přijdu na návštěvu v půl třetí ráno. Tedy ne nahlas (je ohleduplný k sousedům). A když ano, nemyslí to tak.
Lidé by o sobě navzájem měli vědět jen tolik informací, kolik je nezbytně nutné. Protože s intimními věcmi by se člověk měl svěřovat u zpovědi či psychologovi, s údaji o stavu majetku finančnímu úřadu a to vše i věci další obstará už policie. Zbytek z něj vymámí ostatní instituce. Dobrovolně někomu o sobě ale cokoli sdělovat? To je pak láska.
Přátelství stojí na důvěře. Ta se ovšem nedá jen tak získat poskytnutím všech dostupných faktů. Základem jsou dobré vztahy a porozumění. Nějaký prospěch může být pak vedlejším produktem, ne cílem. Proto třeba není vhodné přátelům půjčovat peníze. Ani dýmku, klíče od bytu, foukací harmoniku a už vůbec ne manželku. Dobří přátelé vydrží navždy. Alespoň si to myslíme, dokud ještě vše funguje a žádná mračna na obzoru se nestahují.
Přátelství je vztah mezi bytostmi, nejčastěji myšleno lidmi. Proto nic takového neexistuje v byznysu, natož v politice. Tam vznikají spojenectví ryze účelová. Podle očekávané budoucí výnosnosti. Finanční, voličské, vlivové a další. Podobně jako mezi zloději, podvodníky a jinými padouchy. Party, spolky, trusty, mafie, koalice a pakty. Jakmile je však po společném zájmu, verbež se rozprchne jak opilci po zavírací hodině.
Přátelé, kteří nás nikdy nezradí, jsou zvířata. Naši psi, kočky, morčata, andulky, rybičky, hadi a vůbec všechny tzv. němé tváře, které jsou na nás závislé existenčně i citově. Nemohou totiž na nás nic vykecat. Ačkoli kdyby rozuměli, mnohdy by se s námi tolik nekamarádili. Ona ta slova nicméně nejsou zas tolik podstatná.
Člověk se neustále vymezuje, ujasňuje si čím je, jakým, proč, co chce, s kým, kam… a tak si staví mezi sebou a druhými lidmi stále více a pevnějších plotů, zábran, hranic a limitů. Právě tím se ale zbavuje nejbližších vztahů.
Ačkoli často má zamyšlení obsahují nějaký apel na používání vlastního rozumu, mám za to, že přátel bychom si měli vážit bez ohledu na jejich vztah k problematice genderu, inkluzi ve školství i členství v EU. A neberme v úvahu raději ani jakékoli voličské preference, postoj k homosexuálům a krvavému bifteku a sledování štvavé propagandy.
Když už tedy nějaké přátele máme.
